Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek
Zdeňka Bardona „Airglow duny“
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín.
Ne každý vědecký objev je spojen s následným oceněním. Občas se stane, že práce je vydána, nikým nepovšimnuta leží mezi ostatními, a o několik desetiletí později dostane veškerou pozornost. Tato práce byla publikována v roce 1964 a až do začátku dalšího tisíciletí si jí skoro nikdo nevšiml. Dnes už má přes 3 tisíce citací a tvoří základ astronomie gravitačních vln.
„Je to Napoleon zločinu, Watsone. Je organizátorem dobré poloviny zla a skoro všeho, co v tomto velkoměstě nebylo vypátráno. Je to génius, filosof, člověk abstraktního myšlení. Má prvotřídní mozek. Sedí nehybně jako pavouk uprostřed sítě, ale ta síť má tisíc paprsků a on bezpečně reaguje na sebemenší záchvěv každého z nich.“ Těmito slovy popisuje Sherlock Holmes v povídce Poslední případ svého věčného nepolapitelného protivníka. A právě ten je hlavním aktérem zákrytu hvězdy planetkou v neděli ráno 8. listopadu, k jehož pozorování jste tímto zváni.
Temnou hmotu nevidíme, přesto o její přítomnosti ve vesmíru víme díky gravitaci. Pomáhá držet pohromadě galaxie i jejich kupy a její působení odhaluje také světlo vzdálených objektů. Z čeho se však skládá, zůstává záhadou. Novou stopu nyní nabízí studie šesti vědců vedených Danielem Gilmanem: podle ní by se částice temné hmoty za určitých okolností mohly navzájem ovlivňovat.
RNDr. Jiří Horák, Ph.D. z pražské pobočky Astronomického ústavu AV ČR je specializován na velmi hmotné objekty.
V našem pořadu se budeme zabývat převážně časoprostorem, protože jej hmotné objekty více ovlivňují. Co je časoprostor? Dá se na to srozumitelně a jednoduše odpovědět?
Čínští astronomové zachytili velmi přesvědčivého kandidáta výronu koronální hmoty z červeného trpaslíka po mimořádně silné erupci. Takové výrony mohou bombardovat atmosféry exoplanet a zpochybňovat jejich obyvatelnost.
Vydejte se s námi za jedním z nejúchvatnějších přírodních úkazů, jaké můžeme na vlastní oči spatřit! Čeká nás cesta Evropou, návštěva míst spojených s Johannesem Keplerem, exkurze do významné astronomické observatoře a především pozorování úplného zatmění Slunce v jižním Španělsku, v oblasti pásu totality nedaleko Gibraltarského průlivu.
Česká astronomická společnost udělí v sobotu 7. listopadu 2026 v prostorách Seminární místnosti Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově (Fričova 298, 251 65 Ondřejov) ve 13:00 své nejvyšší ocenění. Nušlovu cenu obdrží RNDr. Michal Sobotka, DSc. z Astronomického ústavu AV ČR za svůj celoživotní přínos výzkumu struktury a dynamiky sluneční atmosféry, rozvoj mezinárodní spolupráce na budování moderních slunečních teleskopů a velký podíl na výchově nové generace astrofyziků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem. 7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.
