Mapa oblohy 9. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 7. 1. do 13. 1. Měsíc kolem novu je viditelný nad ránem, o víkendu pak i zvečera. První polovina noci je ideální pro Jupiter, ráno je vidět nejlépe Saturn. Vysoko na obloze je i jedna kometka. Slunce zvýšilo svoji aktivitu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 2. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. do 6. 1. Měsíc po úplňku umožní nerušené večerní pozorování. Silvestr může přinést nečekané meteory, jistý je spíše roj Kvadrantid začátkem ledna. Skvělou viditelnost má Jupiter od večerních hodin, 3. ledna navíc opět s dvojpřechodem měsíců. Ráno je vidět Saturn a za svítání se loučíme s Venuší. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12. Měsíc před úplňkem se přiblíží Jupiteru. Dva stíny měsíců Ió a Ganyméda na povrchu Jupiteru budou k vidění 27. prosince večer. Ráno je už dobře vidět Saturn a za svítání se loučíme s jasnou Venuší. Večer můžeme pozorovat přelety ISS, kterou právě doplnila další posádka v lodi Sojuz TMA-07M. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. prosince v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 19. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. Vzhledem k tomu, že žádný konec světa neočekáváme, přinášíme vám přehled událostí pro celý týden. Měsíc bude v první čtvrti. Prakticky celou noc můžeme pozorovat Jupiter, ráno jsou vidět planety Saturn a Venuše. Večer můžeme pozorovat přelety ISS. Očekává se start další posádky k této stanici. Čínská sonda vyfotila planetku Toutatis, GRAIL míří k povrchu Měsíce, Curiosity a Opportunity mají co zkoumat. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. prosince v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 12. prosince 2012 v 18 hodin SEČ.Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc, ráno máme seskupení Venuše, Merkur a Měsíce. Koncem týdne je vidět Měsíc večer. 13. prosince vrcholí roj Geminid. K Zemi se přiblíží planetka Toutatis. Přelety ISS začínají ve večerních hodinách od druhé poloviny týdne. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 5. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 12. do 9. 12. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je v opozici se Sluncem viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Výročí narození má František Nušl a 95 let od vzniku slaví také Česká astronomická společnost. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 28. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 26. 11. do 2. 12. Měsíc je kolem úplňku, ve středu proběhne nenápadné polostínové zatmění. Celou noc můžeme pozorovat planetu Jupiter. Venuše je hned vedle Saturnu. Za svítání uvidíme také Merkur. Ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice pomalu končí. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. listopadu v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter můžeme pozorovat celou noc, ráno Venuši a Saturn. Mezinárodní stanici ISS můžeme vidět při ranních přeletech. Přistála loď Sojuz s třemi kosmonauty. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. listopadu v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11. Měsíc bude kolem novu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše a Saturn. Blíží se maximum Leonid a padají také Tauridy. Slunce není tak aktivní, jak by se slušelo těsně před maximem. Začaly ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. listopadu v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11. Měsíc bude v poslední čtvrti. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše. Padají Tauridy. 168P/Hergenrother je kometkou pro menší dalekohledy. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 31. října 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. Měsíc po úplňku je vidět téměř celou noc. Pozorovat můžeme hlavně planety Jupiter a Venuši. Padají Tauridy. Kometa Hergenrother se rozpadla. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.
Mapa oblohy 17. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Ústřední planetou v noci je Jupiter, ráno Venuše. Pozorovat můžeme také meteorické roje a jednu jasnější kometku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má večerní přelety. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. října v 19:00 SELČ.
Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 8. 10. do 14. 10. Měsíc je po poslední čtvrti dominuje ranní obloze. To platí i pro planety Jupiter a Venuši. Začíná období zajímavých meteorických rojů - Drakonid, Taurid nebo Orionid. Přelety ISS se nyní přelévají do večerních hodin. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. října ve 20:00 SELČ.
Mapa oblohy 3. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 10. do 7. 10. Měsíc po úplňku je vidět téměř celou noc. Totéž lze říci o planetě Jupiter. Ráno je vidět Venuše, která projde těsně kolem hvězdy Regulus. Mezinárodní vesmírná stanice končí své ranní přelety. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. října ve 20:00 SELČ.
Mapa oblohy 26. září 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. Měsíc dorůstá k úplňku. Dobrá je viditelnost planety Jupiter, především v druhé polovině noci, ráno také Venuše. Uran je v opozici. Mezinárodní vesmírné stanice je také viditelná ráno. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. září ve 20:00 SELČ.
Mapa oblohy 19. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. Měsíc po novu uvidíme večer. V druhé polovině noci je ideálně vidět Jupiter, ráno Venuše. V ranních hodinách můžeme zaznamenat přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. září ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 10. 9. do 16. 9. Měsíc se blíží k novu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) začne být viditelná při svých ranních přeletech. Curiosity na Marsu testuje přístroje robotické hlavy. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. září ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy5. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 3. 9. do 9. 9. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Viditelnost Marsu a Saturnu večer je obtížná. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity na Marsu pokračuje v jízdě k lokalitě Glenelg. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. září ve 21:00 SELČ.
Mapa oblohy 29. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 8. do 2. 9. Měsíc bude v úplňku. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše a za svítání poměrně jasný Merkur. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity se na Marsu vydá k prvnímu cíli. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
