Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2012

38. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 19. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 19. září 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9.

Měsíc po novu uvidíme večer. V druhé polovině noci je ideálně vidět Jupiter, ráno Venuše. V ranních hodinách můžeme zaznamenat přelety Mezinárodní vesmírné stanice.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. září ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v sobotu 22. září v první čtvrti. Ve středu 19. září stojí za vidění přiblížení Měsíce na dva stupně k Marsu. Během soumraku mezi 19:30 a 20:00 SELČ by měla být dvojice jen 5° nad jihozápadním obzorem, takže to bude vyžadovat dobrý výhled a k vyhledání i triedr.

Planety:
Jupiter (-2,5 mag) najdeme v souhvězdí Býka. Přestože vychází už před 22. hodinou, před svítáním je velmi vysoko nad jihem a tak se stále ještě vyplatí si na něj spíše přivstat. Vybrané vhodné přechody Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

Přechody GRSÚkazy měsíců
18.9. 00:55 18.9. Europa zatmění konec 4:13, zákryt zač. 4:31
19.9. 6:42 22.9. Ganymed zatmění konec 1:30, zákryt zač. 4:58
20.9. 2:34 23.9. Io přechod stínu zač. 5:51
22.9. 4:12 24.9. Io zatmění zač. 3:09, zákryt konec 6:38
23.9. 0:03    
24.9. 5:51    
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,2 mag) navštíví ve středu Měsíc, jinak je nízko a příliš úhlově blízko Slunci.
Venuše (-4,1 mag) je ráno v Raku nad východem.
Optimální večerní viditelnost planet Uran a Neptun pokračuje i v tomto týdnu. Navíc se v tomto období pohybují poblíž Jupiteru v Býku také dvě velké planetky Ceres a Vesta, cíle sondy DAWN. K vyhledání všech těles je vhodný dalekohled, ačkoli Uran je na hranici viditelnosti neozbrojeným okem. Podrobněji se všem tělesům věnujeme například na druhé straně pravidelně uveřejňované mapy oblohy, kterou odkazujeme na konci článku.

Slunce stále nevykazuje nijak extrémní aktivitu, ačkoli nějaké ty oblasti se skvrnami se na něm vyskytují neustále a sem tam i velmi zajímavé protuberance. Další vývoj slunečních skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS probíhají v ranních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Hodně se toho dělo u Mezinárodní vesmírné stanice. Za zmínku stojí například odpojení japonské nákladní lodi Kounotori-3 ve středu 12. září. Při odletu došlo k problému, který ale neznamenal pro stanici velké riziko, protože loď se vzdálila bezpečně pryč z jejího dosahu. V pátek 14. září zvedla stanici nákladní loď ATV-3 na vyšší oběžnou dráhu a v noci na pondělí 17. září se od stanice oddělila také loď Sojuz TMA-04M, na jejíž palubě úspěšně přistáli v kazašské stepi tři kosmonauti.
     
  • Na kosmodromu Bajkonur vrcholí přípravy rakety Sojuz 2.1a/Fregat na jejíž palubě je družice MetOp-B. Start má proběhnout v pondělí 17. září v 18:28 našeho času.
     
  • Curiosity na Marsu se po testech robotické paže znovu rozjela. Zajímavé horniny však objevila Opportunity na valech kráteru Endeavour. Objev byl dokonce zmiňován častěji, než poslední novinky od Curiosity. Přímo vedle sebe se zde nachází velmi zvětralé horniny plné kuliček, z nichž některé mají dost odlišnou strukturu od těch, co byly dosud pozorovány a hned vedle jsou naopak usazeniny prakticky prosté těchto kuliček, jimiž je Meridiani planum v místě přistání Opportunity doslova poseto.
     

Výročí:

  • 17. září 1857 (155 let) se narodil a 19. září 1935 zemřel otec kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Jeho datem narození je vlastně už 5. září, ale podle starého kalendáře, který platil v Rusku až do roku 1918. Během života napsal velice mnoho děl, z nichž kolem 90 se týká raket. Zabýval se například raketami s řídícími tryskami, vícestupňovými raketami, kosmickými stanicemi nebo přechodovými komorami. Z teoretických prací vydal nejprve Teorii plynů a posléze Mechaniku pohybu zvířat. Kolem roku 1900 provozoval větrný tunel a studoval zde aerodynamiku těles různých tvarů. Zabýval se vzducholoďmi ještě v době, kdy tento pojem nebyl vynalezen. Uvažoval i o letounech těžších než vzduch, ale pro své myšlenky v té době nenašel pochopení. Pro kosmonautiku především odvodil rovnici pohybu rakety za každého okamžiku i když neustále mění svoji hmotnost spalováním paliva. Za svého života stihl ještě studovat různé druhy paliva pro rakety a také navrhl vznášedlo. Ačkoli toho vymyslel mnoho, raketu nikdy nesestrojil. Pro své teorie neviděl takové uplatnění. Do praxe je převedli až jeho následovníci, kteří jeho práce pečlivě studovali, jako byli Wernher von Braun, Sergej Koroljov nebo Valentin Gluško. Na Měsíci na jeho odvrácené straně má Ciolkovskij kráter, který je zčásti zalit lávou, takže mu zde patří celkem výsadní postavení.
     
  • 22. září 1932 (80 let) se v Čáslavi narodil významný český astronom Ing. Antonín Rükl. Tento vynikající popularizátor astronomie je znám především jako autor astronomických map, atlasů a publikací. Rüklův Atlas Měsíce je všeobecně uznávanou publikací doma i v zahraničí.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc v úplňku
  • Výročí: DAWN
  • Výročí: Mars Observer
  • Výročí: Alouette
  • Výročí: Saljut 6

Mapa oblohy v září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »