Související stránky k článku 11. vesmírný týden 2023
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Pomocí radioteleskopu ALMA pro milimetrové a submilimetrové záření astronomové detekovali vodní páru v protoplanetárním disku kolem hvězdy V883 Orionis. Pozorovaná voda nese chemické stopy osvětlující její cestu ze zárodečných oblaků plynu pro tvorbu hvězd až na planety a podporující domněnku, že voda na Zemi je dokonce starší než Slunce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zachytili známky ‚horké skvrny‘ obíhající kolem superhmotné černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší Galaxie. Objev vědcům pomůže lépe pochopit dynamické okolní prostředí dosud obestřené řadou tajemství.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Díky novým měřením soustavy radioteleskopů ALMA vědci zjistili, že takzvané PSB (Post-Starburst) galaxie v sobě shromažďují plyn místo toho, aby ho rozptylovaly, jak se dříve předpokládalo. S tímto objevem ale vyvstává nová otázka. Co těmto galaxiím brání v tvorbě nových hvězd?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Hubbleův dalekohled pozoroval velmi starou kometu s extrémně velkým jádrem, vůbec největším v historii záznamů. Tento konkrétní objekt nese označení C/2014 UN271 (Bernardinelli-Bernstein). Jádro této komety by podle odhadů mohlo v průměru měřit až 135 km, což je zhruba padesátkrát více než u obvyklých těles tohoto typu. Nyní se nachází ve vzdálenosti méně než dvě miliardy kilometrů od Slunce, přičemž nejvíce se k němu přiblíží v roce 2031. Nepřekročí ale ani oběžnou dráhu Saturnu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Sluneční protuberance patří mezi velmi dynamické projevy sluneční aktivity. Vznikají v komplikovaných strukturách koronálního magnetického pole, v nichž kondenzuje látka s vlastnostmi chromosféry. Určení teploty plazmatu v protuberancích je náročným úkolem. Petr Heinzel společně s dalšími kolegy ze Slunečního oddělení ASU i kolegy ze zahraničních institucí ukazuje, že s pomocí rádiového interferometru ALMA lze tuto úlohu vyřešit.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Astronomové vůbec poprvé detekovali nově zrozené hvězdy včetně obklopujícího kokonu (zámotku) ze složitých organických molekul na samém okraji naší Galaxie – Mléčné dráhy. Objev, který odhalil skrytou chemickou složitost našeho vesmíru, byl publikován v časopise Astrophysical Journal.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto daleké galaxii s intenzivní tvorbou hvězd se fluor podařilo detekovat vůbec poprvé. Objev přináší nové informace o tom, jak ve vesmíru vzniká prvek, který se vázaný ve sloučeninách fluoridech vyskytuje v našich kostech a zubech.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 9. do 28. 9. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze až koncem týdne. Saturn je v opozici a uvidíme ho celou noc, další planety jsou nejvýše ráno. Aktivita Slunce je nízká. Na ranní obloze je zjasňující kometa C/2025 A6 (Lemmon) a zajímavé jsou rovněž další, od nás nyní neviditelné. Cygnus XL po drobných obtížích se zážehy motoru dorazil úspěšně k ISS. Evropa je blíže k znovupoužitelnému nosiči. Do blízkosti Lagrangeova bodu L1 se mají dostat významné sondy pro studium Slunce i heliosféry. Před 95 lety se narodil americký astronaut John Young.
Astronomové využívající soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vytvořili detailní mapu intenzity a množství plynného kyanovodíku ve svrchní stratosféře Neptunu, osmé a nejvzdálenější planety od Slunce známé v naší planetární soustavě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT naznačují, že ‚toulavá‘ kometa 2I/Borisov – druhý a zatím poslední známý objekt, který prokazatelně přilétl do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru – je složena z nejméně přetvořeného materiálu, jaký byl kdy pozorován. Astronomové se domnívají, že toto těleso pravděpodobně nikdy neprošlo blízko hvězdy a představuje tak pozůstatek nedotčené hmoty z oblaku plynu a prachu, ve kterém se zrodilo.
