Související stránky k článku 17. vesmírný týden 2025
Obrovská kulová hvězdokupa Omega Centauri už desítky let mate astronomy. Měla by být plná černých děr, které po sobě zanechaly explodující hvězdy, důkazy o jejich existenci jsou však vzácné. Nyní se astronomům pomocí archivních dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu a podpůrných pozorování z vesmírného dalekohledu Jamese Webba konečně podařilo v tomto shluku lokalizovat první černou díru vzniklou explozí hvězdy. Objev první z této chybějící populace černých děr pomůže upřesnit současné teorie o vzniku černých děr v prostředích, jako je Omega Centauri.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
V dubnu se zaměříme na dvě významná astronomická výročí. Prvním z nich je vzplanutí supernovy SN 1006, k němuž došlo před více než tisíciletím, druhou událost pak představuje relativně nedávný rozpad komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Musela to být fascinující podívaná vidět hned dvě supernovy v letech 1006 a 1054, jak ukazují staré záznamy. A rozpadlou kometu možná mnozí ještě pamatují, hlavně její výhodný návrat s dalším rozpadáním v roce 2006.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Téměř před tisíci lety zaznamenali lidé na obloze novou hvězdu. V Číně byla tato "hvězda host" popsána v roce 1054. Dnes víme, že šlo o supernovu tak jasnou, že byla viditelná i za denního světla po celé týdny. Dnes v jižním rohu Býka pozorujeme ze vzdálenosti 6500 světelných roků rozšiřující se pozůstatek, který dostal jméno Krabí mlhovina. Toto pojmenování vzniklo při pozorování u největšího dalekohledu 19. století, ale pozdější pozorovatelé zde už kraba příliš neviděli. Mlhovinu, kterou jako první spojil s historickými záznamy Edwin Hubble, podrobně studuje také Hubbleův vesmírný dalekohled. Nejnovější snímky opět odhalily nové změny v rozpínajícím se oblaku ionizoavných plynů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
Hubbleův kosmický dalekohled se v nedávné době zaměřil na červeného trpaslíka s názvem AU Microscopii. Jedná se o mladou hvězdu, která vznikla před přibližně 23 miliony let. Je tedy zhruba 200krát mladší než naše Slunce. Od Země ji dělí jen 32 světelných let. Objektem zájmu vědců se však v tomto případě nestala samotná hvězda, ale jedna z exoplanet, které kolem ní obíhají. Konkrétně ta, která obíhá této hvězdě nejblíže, AU Mic b. Z měření změn jasnosti mateřské hvězdy o ní dokázali astronomové zjistit velmi zajímavé informace.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Agentura NASA minulý rok vůbec poprvé nanečisto vyzkoušela planetární obranu. Zhruba půltunová sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) byla navedena na kolizní kurz s měsíčkem Dimorphos, jenž obíhá kolem blízkozemního asteroidu Didymos. Sonda trefila zhruba 160metrové těleso 27. září loňského roku rychlostí 6,15 kilometrů za sekundu. O necelé tři měsíce později (19. 12. 2022) byl na systém již poněkolikáté namířen Hubbleův vesmírný dalekohled, který zachytil balvany, jež byly vlivem kolize nejspíše setřeseny z povrchu měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.
Před 33 lety se odehrál významný start. Raketoplán Discovery se s posádkou astronautů vydal na svou pětidenní misi STS-31, jejímž hlavním cílem bylo vynesení dlouho plánovaného Hubbleova vesmírného dalekohledu na oběžnou dráhu. Na ni byl úspěšně umístěn 25. dubna 1990.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 7. do 2. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zvýšená a objevila se nečekaně zajímavá aktivní oblast. Super Heavy Starship po předchozím přerušení startu IFT-13 a výměně motorů dostala novou šanci, kterou však zprvu překazilo počasí.
Hubbleův dalekohled během celé doby své činnosti v určitých časových odstupech pravidelně pozoruje všechny vnější planety Sluneční soustavy. V současné době je tento teleskop naší jedinou šancí, jak mapovat proměny atmosfér plynných planet v průběhu času. Zvláště nenahraditelný je v tomto ohledu v případě Saturnu, Uranu a Neptunu, jelikož žádnou z těchto planet teď nezkoumá aktivní sonda. Nedávno nadešel čas pro další fotografování Jupiteru a Uranu. V tomto článku se podrobněji podíváme na čtyři snímky těchto plynných obrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Tým astronomů vedený univerzitou v Cambridgi pozoroval pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu těžce zachytitelný jev. Dalekohled zaznamenal malý ohyb světla vzdálené hvězdy, před kterou proletěl bílý trpaslík LAWD 37.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.
Mezinárodní tým astronomů zabývající se analyzováním dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) a jiných teleskopů nedávno narazil na fotografii galaktické kupy Abell 370 z let 2010–2016, ve které objevil velice vzácný jev.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Dva nejznámější vesmírné dalekohledy znovu zkombinovaly svá data a vytvořily dechberoucí pohled na dva hvězdné ostrůvky v temnotě VV 191. Hubbleův vesmírný teleskop (HST) dodal data z ultrafialového a viditelného spektra a světlo v blízké infračervené vlnové délce zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Fotografie z JWST pomohly zvýraznit vzdálené galaxie a spirální ramena hvězdného ostrovu v popředí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.
