Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Pokračuje solidní večerní viditelnost Marsu a Saturnu. Na denní obloze se střetly Venuše a Merkur (ten bude navíc ve východní elongaci). Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na Slunci jsou opět velké skvrny. ISS by se měla dočkat dvou zásobovacích lodí.
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla plánována. Jde o výšku kolem 385 km nad povrchem. To je asi třetina vůči průměru planetky, která má bezmála 1000 km. Začínají přicházet první snímky. A je to opravdu jiná dimenze pohledů na toto vesmírné těleso.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 10. do 29. 10. 2023. Měsíc mění fázi od čtvrti k úplňku a nastane jeho částečné zatmění. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem. Venuše září jako jasná hvězda ráno. Aktivita Slunce je nízká. V neděli se mění čas – ve tři hodiny nastavíme 2:00 SEČ. Indie otestovala záchranný systém a padáky připravované kosmické lodi Gaganján. Před 45 lety byla do kosmu vyslána první československá družice Magion.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 9. do 24. 9. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a večer je pouze velmi nízko nad obzorem. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno se k nepřehlédnutelné Venuši přidává Merkur. Slunce vyvrhlo oblak hmoty směřující k Zemi. Kometa Nišimura po pěkném ranním představení zmizela i z večerní oblohy. Astronomický ústav vydal analýzu bolidu z 10. září. Na ISS dorazila posádka v lodi Sojuz MS-24. ISS můžeme vidět přelétat večer na obloze. Startovaly další starlinky a řadu teček letící oblohou spatřilo mnoho pozorovatelů. Před 20 lety zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 9. do 2. 10. 2022. Měsíc je ve fázi mezi novem a první čtvrtí a uvidíme jej večer koncem týdne nízko na jihozápadě. Jupiter je v opozici se Sluncem, vrcholí tedy kolem jedné ráno jako výrazná „hvězda“ noční oblohy. Vidět je taky Saturn, Neptun, Uran a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a uvidíme i hodně skvrn. Ráno je možné spatřit zvířetníkové světlo. V noci z pondělí na úterý narazí DART do planetky Dimorphos. V neděli 25. 9. po půlnoci našeho času proběhly tři starty raket téměř v průběhu jedné hodiny. Před 15 lety odstartovala DAWN vstříc Ceres a Vestě a před 45 lety odstartovala raketa Proton se stanicí Saljut 6.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 2. do 20. 2. 2022. Měsíc bude v úplňku. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Od dalšího víkendu večer zbystřeme, zda se nevynoří slabé zvířetníkové světlo. A vidět budou i slabší komety. Aktivita Slunce je nízká. JWST poslal snímek svého zrcadla a první pohled na kalibrační hvězdu. Ingenuity vykonala již 19. přelet na Marsu. Elon Musk konkretizoval představy stavu vývoje velké rakety SuperHeavy a kosmické lodi Starship k roku 2022. Před 60 lety proběhl první let Američana na oběžnou dráhu. V lodi Mercury-Friendship 7 jej vykonal John Glenn.
Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.
Přehled událostí na obloze od 28. 12. 2015 do 3. 1. 2016. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Večer můžeme pátrat na jihozápadě po planetě Merkur. V druhé polovině noci a ráno je vidět Jupiter, k ránu také Mars, Venuše a Saturn. Kometa Catalina navštíví jasného Arctura z Pastýře. Aktivita Slunce se zvýšila a dokonce jsme mohli vidět slabou polární záři. První stupeň rakety Falcon 9 opravdu úspěšně přistál na Floridě poté, co pomohl vynést satelity. InSight k Marsu v roce 2016 nepoletí.
Přehled událostí na obloze od 25. 9. do 1. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Během noci je vidět Neptun a Uran. Ráno se objevuje jasná Venuše a slabý Mars. Merkur mizí za Slunce. Aktivita Slunce může být vyšší, vrací se stará oblast se skvrnami. Kolem Země proletěla sonda OSIRIS-REx. Očekáváme několik startů raket.
Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Vysoko v souhvězdí Andromedy je jedna slabší kometa. Problémy s provozem ISS pouhým opětovným návratem rakety Sojuz do služby neskončí. HST se vrátil k běžnému pozorování. Před týdnem startovala k Merkuru mise BepiColombo. Tento týden je to už 45 let od startu Marineru 10, který prozkoumal část Merkuru jako první.
Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše projde dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Meteory Orionid spatříme možná v noci na pondělí, pak už ruší svit Měsíce. BepiColombo se vydala na cestu k planetě Merkur. V plánu je start rakety Pegasus z podvěsu letounu a první let čínské rakety Zhuque. Před 40 lety odstartovala první československá družice Magion 1.
Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.
Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první Američan na oběžné dráze, John Glenn. K ISS míří japonská zásobovací loď HTV. Úspěšné byly i další starty raket. SpaceX nám nakonec předvánoční dárek v podobě obnovení letů nenadělí. Připravují se starty rakety Pegasus z podvěsu letounu a rakety Atlas V s vysokokapacitní telekomunikační družicí.
Dne 1. 1. 1801 Giuseppe Piazzi objevil planetku Ceres. Již dvě stě let a k tomu jedno čtvrtstoletí uplynulo 1. ledna od objevu trpasličí planety Ceres. Zařazení tohoto tělesa se v průběhu času měnilo. Tuto planetku zařadili astronomové mezi trpasličí planety až po konferenci IAU v roce 2006 v Praze. Nejprve to totiž byla dokonce planeta!
Po 6 týdnech dospěl náš seriál Náš seriál dospěl do samého závěru. Právě totiž čtete první řádky pátého a posledního dílu kosmonautického seriálu na počest výročí letu Johna Glenna na oběžnou dráhu. Jednalo se o historicky první cestu amerického občana na zemskou orbitu, avšak logicky ne o poslední. A právě na další cesty Američanů na oběžnou dráhu, a ještě dál, se zaměří poslední díl tohoto seriálu. Od ostatních se bude diametrálně lišit. Na začátku se sice ještě budeme věnovat programu Mercury, pak ale letmo nahlédneme na historii americké pilotované kosmonautiky až do dnešních dní.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn dosáhla 6. června 2018 své nejnižší finální dráhy kolem trpasličí planety Ceres a poslala na Zemi tisíce nádherných fotografií včetně dalších údajů. Letový tým navedl sondu na dráhu, která ji přivádí na vzdálenost 35 km nad povrchem Ceres. Zblízka vyfotografovala mimo jiné kráter Occator, což je místo, v němž se nachází množství již dříve objevených světlých depozitů. Nevynechala ani jiné zajímavé oblasti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Přinášíme vám předposlední díl našeho seriálu, který odstartoval v den 60. výročí prvního obletu Země americkým astronautem Johnem Glennem. V předchozích částech jsme si popsali dějiny kosmického programu Mercury, jeho technickou stránku a průběh. Minule jsme skončili osobností Johna Glenna. Nic tedy nestojí v cestě představení samotné historické události, která se před šesti desítkami let udála, letu MA-6 s lodí nazvanou Friendship 7.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
