Úvodní  >  Související stránky k článku 30. vesmírný týden 2019

Související stránky k článku 30. vesmírný týden 2019

Martin GembecÚkazy

30. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 7. do 27. 7. Měsíc je před novem. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Nastane ranní setkání s Měsícem. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Aktivita Slunce se snížila tak, že skvrny na jeden den zmizely. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. července ve 22:00 SELČ.

Martin GembecÚkazy

31. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 7. do 3. 8. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen před půlnocí, Venuše naopak jen za ranního svítání. Aktivita Slunce se snížila, ale skvrny už zase můžeme pozorovat. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:00 SELČ.

František MartinekVzdálený vesmír

Chandra vyřešila problém chybějící hmoty ve vesmíru

Nové závěry pozorování pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory možná pomohla vyřešit problém „chybějící hmoty“ ve vesmíru. Astronomové se nemohou dopočítat asi jedné třetiny obyčejné hmoty – tj. vodíku, hélia a dalších chemických prvků – která byla vytvořena zhruba v první miliardě roků po Velkém třesku.

Jana ŽďárskáOsobnosti

Střípky ze života Luboše Perka – generálního tajemníka IAU

Luboš Perek – významný světový astronom, pracovitý vědec a zároveň odvážný člověk, jenž vyměnil tradiční rodinnou kariéru právníka za nejistou dráhu učence a badatele. Že se jednalo o správné rozhodnutí, nepochybně potvrdila významná světová událost – to když byl Luboš Perek zvolen v roce 1967 generálním tajemníkem IAU (Mezinárodní astronomické unie).

Martin GembecÚkazy

38. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

František MartinekVzdálený vesmír

Družice Chandra objevila několik desítek černých děr střední velikosti

Mohutná pozorovací kampaň pomocí rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory poskytla astronomům jasné důkazy existence černých děr střední velikosti – tzv. intermediate-mass black holes (IMBHs). Spojením s jinými výzkumy, které prováděla astronomická družice Chandra a další observatoře, mohou tyto výsledky umožnit astronomům lepší pochopení toho, jak se největší černé díry formovaly v mladém vesmíru.

Martin GembecÚkazy

37. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 8. 9. do 15. 9. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Ještě pokračuje přehlídka planet za Sluncem v korónografu SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Přistání indické sondy je zahaleno tajemstvím, podařilo se? ESA oznámila výsledek vyšetřování selhání rakety Vega a musela se vyhnout se svou družicí Aeolus družici Starlink. Sojuz MS-14 s robotem se vrátil z ISS a chystá se start nákladní lodi HTV-8. Před 60 lety startovala Luna 2, aby dopadla jako první umělé těleso na Měsíc.

František MartinekExoplanety

Rentgenové záření ohrožuje případný život u hvězdy Proxima Centauri

Nejnovější pozorování rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory naznačují, že dvě nejjasnější hvězdy v trojnásobném hvězdném systému Alfa Centauri nebombardují případné exoplanety ve svém okolí větším množstvím rentgenového záření. Bohužel nejbližší z trojice hvězd – Proxima Centauri – je na tom podstatně hůře.

Redakce Astro.czOsobnosti

Luboš Perek, čestný člen České astronomické společnosti, se 26. července dožívá 100 roků

V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 259 z 24. 7. 2019

Martin GembecÚkazy

36. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 2. 9. do 8. 9. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. V noci můžeme vidět také Neptun a nad ránem Uran. Ostatní planety jsou vidět v korónografu SOHO poblíž Slunce. Máme tu také tip na pozorování komet. Aktivita Slunce je velmi nízká. Po rušném týdnu na ISS a testu Starship Hopperu tu máme pro změnu hrozbu v podobě hurikánu směřujícího k Floridě. Indická sonda Chadrayaan-2 se má pokusit přistát na Měsíci. Před 160 lety nastaly extrémní polární záře a před 105 lety se narodil James Van Allen.

František MartinekVzdálený vesmír

Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory astronomové zřejmě objevili důkazy existence nejhmotnějších černých děr, jaké byly doposud pozorovány. „Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je tak silné, že žádná hmota a dokonce ani světlo ji nemůže opustit – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír,“ říká profesorka Julie Hlavacek-Larrondo, Department of Physics, Université de Montréal, Kanada.

Redakce Astro.czMultimédia

Luboš Perek hostem Show Jana Krause

Významný český astronom, doc. Luboš Perek, emeritní ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR a rovněž muž, po němž je pojmenován největší český teleskop nacházející se na observatoři v Ondřejově, byl ve středu 18. března 2015 hostem populárního televizního pořadu Show Jana Krause. Doc. Perek mluvil mimo jiné o kosmickém odpadu, vnímání vesmíru širokou veřejností i mezi vědci, o své astronomické kariéře, ale i o své současné práci v české i zahraniční astronomii. V bonusu "Co jste neviděli..." zjistíte, jaké tipy má Perek na dlouhodobý život. Především však na svůj úctyhodný věk Perek hýřil úžasným a jemu vlastním optimismem. Záznam z pořadu můžete shlédnout na Youtube.

Martin GembecÚkazy

35. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Bezpilotní Sojuz MS-14 odstartoval, ale odložilo se jeho připojení k ISS. Sonda Chandrayaan-2 se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Evropské robotické vozítko ExoMars 2020 již dostalo všechny vědecké přístroje. Před 225 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Před 160 lety došlo k velmi silné erupci na Slunci.

František MartinekExoplanety

I pulsary mohou mít obyvatelné planety

Teoreticky je možné, aby obyvatelné planety obíhaly i kolem pulsarů – rychle rotujících neutronových hvězd, které emitují krátké pulsy záření. Podle nových výzkumů však takové planety musí mít dostatečnou hmotnost a rozsáhlou hustou atmosféru, která přemění smrtící rentgenové paprsky a částice o vysokých energiích vyzařované pulsarem na teplo. Tyto závěry astronomů z University of Cambridge a Leiden University byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Martin GembecÚkazy

34. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 19. 8. do 25. 8. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. Konjunkce Marsu a Venuše proběhne na snímcích SOHO. Aktivita Slunce je velmi nízká. Očekáváme bezpilotní test Sojuzu. Sonda Chandrayyan-2 je na cestě k Měsíci. Problémy s padáky ExoMars 2020 pokračují. Známe čtyři kandidáty na odběr vzorků z Bennu. Parker Solar Probe se potřetí zanoří ke Slunci. Před 30 lety prolétl Voyager 2 kolem Neptunu a zmapoval tak poslední do té doby neprozkoumanou velkou planetu a její měsíce.

František MartinekSluneční soustava

Polární záře na Jupiteru očima družice Chandra

Nová pozorování rentgenového záření ukázala, že polární záře – na severní a jižní polokouli planety Jupiter – reagují rozdílně na obou pólech. To je nepochopitelné v porovnání se Saturnem nebo Zemí, kde jsou polární záře na severní a jižní polokouli vzájemným zrcadlovým obrazem. Poslední pozorování rentgenového záření jsou podnětná pro současné teoretické modely, které vysvětlují podstatu polárních září na Jupiteru. Vědci doufají, že na základě kombinace nových pozorování z rentgenových observatoří Chandra a XMM-Newton společně s daty ze sondy Juno se dozvědí více o zdrojích vzniku aurory na obří planetě.

Martin GembecÚkazy

33. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 12. 8. do 18. 8. 2019. Měsíc bude v úplňku. Od setmění můžeme pozorovat jasný Jupiter poblíž jihu a nedaleko slabší Saturn. Později po půlnoci je vidět také Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Starty Falconu 9 i Atlasu V z Floridy šly hladce. V Číne povylétla a opět přistála malá testovací raketa. Nákladní Cygnus ještě nezanikne v atmosféře, má další úkoly. Česká minidružice Lucky-7 vyfotila Zemi. Před 275 lety se narodil Pierre Méchain, objevitel řady objektů Messiérova katalogu.

František MartinekVzdálený vesmír

Supermasivní černá díra byla vyvržena při galaktické kolizi

Supermasivní černé díry jsou všeobecně stacionárními objekty, které sídlí v centrech většiny velkých galaxií. Nicméně na základě použití dat z rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a z dalších teleskopů astronomové nedáno vypátrali, že může existovat supermasivní černá díra, která se pohybuje. Tato možná černá díra – odpadlík, která má hmotnost přibližně 160 miliónů hmotností Slunce, se nachází v eliptické galaxii vzdálené zhruba 3,9 miliardy světelných roků od Země. Astronomové mají zájem o tuto pohybující se supermasivní černou díru, protože tak mohou odhalit více informací o vlastnostech těchto tajemných objektů.



38. vesmírný týden 2019

38. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ve žhavém stínu Raikoke

západ slunce nad Krnovem - vulkanický prach z Raikoke dělá divy!

Další informace »