Související stránky k článku 30. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.
Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 7. do 27. 7.
Měsíc je před novem. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Nastane ranní setkání s Měsícem. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Aktivita Slunce se snížila tak, že skvrny na jeden den zmizely.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. července ve 22:00 SELČ.
Mapa oblohy 30. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 7. do 3. 8.
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen před půlnocí, Venuše naopak jen za ranního svítání. Aktivita Slunce se snížila, ale skvrny už zase můžeme pozorovat.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. července ve 22:00 SELČ.
V dubnu se zaměříme na dvě významná astronomická výročí. Prvním z nich je vzplanutí supernovy SN 1006, k němuž došlo před více než tisíciletím, druhou událost pak představuje relativně nedávný rozpad komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Musela to být fascinující podívaná vidět hned dvě supernovy v letech 1006 a 1054, jak ukazují staré záznamy. A rozpadlou kometu možná mnozí ještě pamatují, hlavně její výhodný návrat s dalším rozpadáním v roce 2006.
Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2019 byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti udělena docentu Luboši Perkovi u příležitosti jeho 100. narozenin za jeho celoživotní práci v oblasti kosmické tříště, geostacionární dráhy a kosmického práva.
Dále za podporu a popularizaci československé i světové kosmonautiky a za osobní odvahu, když jako jediný oficiální zástupce tehdejší československé politické a vědecké scény byl ochoten v roce 1974 přijmout amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana, velitele mise Apollo 17, a převzít od něj československou vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci. A potom tuto vlaječku, a další materiály, uschovat před státní mocí až do roku 1989.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Supermasivní černé díry a způsob jejich vzniku poutají pozornost vědců po celém světě mnoho let. Tato vesmírná monstra s hmotností milion až 10 miliard hmotnosti našeho Slunce se nacházejí v centrech většiny velkých galaxií. Scénář jejich vzniku je však nejasný. Nové objevy naznačují, že tyto objekty vznikají jinak, než si astronomové dosud mysleli. Objevitelkou jednoho ze vzdálených „obrů“ a hlavní autorkou článku nedávno publikovaného v Astrophysical Journal Letters, který o objevu obří černé díry informoval, je Orsolya Kovács z Masarykovy univerzity.
Dnes se loučíme s doyenem české astronomie Lubošem Perkem, mimo jiné autorem nejcitovanějšího českého odborného astronomického článku 20. století, který se dožil úctyhodných 101 let. Smuteční obřad probíhal od 14 hodin v Praze ve velké obřadní síni krematoria Strašnice. Rozloučit se zesnulým se přišli významní čeští astronomové, zástupci astronomických institucí a spolků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Rentgenový vesmírný teleskop Chandra sledoval dva páry supermasivních černých děr v trpasličích galaxiích. V obou případech přitom tyto trpasličí galaxie směřují ke vzájemné srážce. Je to úplně poprvé, kdy se astronomům podařilo takovýto jev zachytit. Jeho pozorování přinese důležité informace o formování černých děr v raném vesmíru.
S lítostí musíme oznámit, že dnes v noci zemřel významný český astronom, bývalý generální sekretář Mezinárodní astronomické unie a také bývalý ředitel Astronomického ústavu AV ČR a předseda České astronomické společnosti Luboš Perek. Náš svět opustil pokojně v noci během spánku ve věku 101 let.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Po celé obloze je rozeseto mnoho pozůstatků po extrémně energetických explozích hvězd na sklonku svého života, supernovách. Často se tak stanou cílem astronomických pozorování, obvykle je však velmi obtížné určit stáří takovéto mlhoviny. Na jeden takový objekt v sousední galaxii se zaměřily observatoře NASA, rentgenový teleskop Chandra a Hubbleův kosmický dalekohled.
Luboš Perek – významný světový astronom, pracovitý vědec a zároveň odvážný člověk, jenž vyměnil tradiční rodinnou kariéru právníka za nejistou dráhu učence a badatele. Že se jednalo o správné rozhodnutí, nepochybně potvrdila významná světová událost – to když byl Luboš Perek zvolen v roce 1967 generálním tajemníkem IAU (Mezinárodní astronomické unie).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Supermasivní černá díra uprostřed kvazaru H1821+643, který je vzdálen od Země asi 3,4 miliardy světelných roků, rotuje zhruba poloviční rychlostí světla. Kompozitní snímek kvazaru H1821+643 v úvodu článku obsahuje rentgenové záření zachycené družicí Chandra (modrá barva), které bylo zkombinováno s rádiovým zářením z radioteleskopu Karl G. Jansky Very Large Array (červená barva) a s optickým světlem z dalekohledu PanSTARRS na Havaji (bílá a žlutá barva).
Občas se něco povede, občas se něco nepovede, občas to nevyjde na 100 procent, někdy je to naopak stoprocentní. Ani jedno není případ slavnostního shromáždění ke 100. narozeninám docenta Luboše Perka na Akademii věd 25. července 2019. To se totiž povedlo na 120 procent.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Na základě použití kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a radioteleskopu MeerKAT v jižní Africe astronomové z University of Massachusetts, Amherst, detailně zmapovali centrální region naší Galaxie – Mléčné dráhy. Rentgenové a rádiové záření zobrazilo bouřlivé kosmické „počasí“ v centru naší Galaxie.
V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 259 z 24. 7. 2019
