Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Chandra zaznamenala extrémně dlouhý kosmický výtrysk v raném vesmíru

Chandra zaznamenala extrémně dlouhý kosmický výtrysk v raném vesmíru

Umělecká představa blízkého pohledu na kvasar a jeho výtrysk s označením PJ352-15
Autor: NASA/CXC/M. Weiss

Zdroj 160 000 světelných roků dlouhého výtrysku částic pojmenovaný PSO J352.4034-15.3373 (zkráceně PJ352-15), rychle rostoucí supermasivní černá díra neboli kvasar, se nachází zhruba ve vzdálenosti 12,7 miliardy světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Vodnáře. „Okolo supermasivních černých děr, jak předpokládáme, mohou výtrysky neustále získávat dostatečné množství energie; přítomný materiál může padat dolů a černá díra může růst,“ říká Thomas Connor, astronom na NASA’s Jet Propulsion Laboratory.

Thomas Connor se svými spolupracovníky pozoroval zdroj PJ352-15 celkem po dobu tří dnů při použití ostrého pohledu rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, aby získal důkazy přítomného výtrysku rentgenového záření.

Emise rentgenového záření byla detekována zhruba do vzdálenosti 160 000 světelných roků od kvasaru podél stejného směru, jako mnohem kratší výtrysk pozorovatelný dříve v oblasti rádiového záření pomocí radioteleskopu Very Long Baseline Array (VLBA). Zdroj PJ352-15 překonává hned dva rozdílné astronomické rekordy.

Zaprvé, doposud nejdelší pozorovaný výtrysk z období první miliardy roků po Velkém třesku byl dlouhý pouze zhruba 5 000 světelných roků, což odpovídá rádiovému výtrysku zdroje PJ352-15. Zadruhé, PJ352-15 je zhruba o 300 miliónů světelných roků vzdálenější než nejvzdálenější výtrysk rentgenového záření doposud zaznamenaný.

Délka tohoto výtrysku (tzv. jetu) je důležitá, protože to znamená, že supermasivní černá díra, která jej pohání, rostla po významně dlouhý časový úsek,“ říká Eduardo Bañados, astronom na Max Planck Institute for Astronomy. „Tento závěr zdůrazňuje, jak studie rentgenového záření vzdálených kvasarů poskytuje rozhodující cestu ke studiu zvětšování hmotnosti nejvzdálenějších supermasivních černých děr.“

Na snímku je znázorněno rentgenové záření zdroje PJ352-15 detekované družicí Chandra, společně s daty v optickém a infračerveném oboru z dalekohledů Keck I a Gemini Autor: NASA/CXO/JPL/T. Connor/Gemini/NOIRLab/NSF/AURA/W.M. Keck Observatory
Na snímku je znázorněno rentgenové záření zdroje PJ352-15 detekované družicí Chandra, společně s daty v optickém a infračerveném oboru z dalekohledů Keck I a Gemini
Autor: NASA/CXO/JPL/T. Connor/Gemini/NOIRLab/NSF/AURA/W.M. Keck Observatory
Záření detekované z tohoto výtrysku bylo emitováno v době, kdy byl vesmír starý pouhých 0,98 miliardy roků, což je méně než jedna desetina jeho současného věku.

V tomto bodě intenzita záření kosmického mikrovlnného pozadí (Cosmic Microwave Background – CMB), které zbylo po Velkém třesku, byla mnohem větší než současná hodnota.

Jak se elektrony ve výtrysku pohybují pryč od černé díry rychlostí blízkou hodnotě rychlosti světla, pohybují se skrz okolní prostředí a srážejí se s fotony světla, které představují záření kosmického mikrovlnného pozadí, čímž zvyšují energií fotonů na hodnoty rentgenového záření, které bylo detekováno družicí Chandra X-ray Observatory.

V tomto scénáři je rentgenové záření významně zesíleno na jasnost srovnatelnou s rádiovými vlnami. To souhlasí s pozorováním, kdy velké výtrysky rentgenového záření jsou nápadným rysem, nejsou však přidruženy k rádiové emisi.

Naše závěry ukazují, že pozorování rentgenového záření může být jednou z nejlepších možností studia kvasarů s výtrysky v období mladého vesmíru,“ říká Daniel Stern, astronom na NASA’s Jet Propulsion Laboratory. „Respektive řečeno jinak: pozorování rentgenového záření v budoucnu může být klíčem odemykajícím tajemství naší kosmické minulosti.“

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Výtrysk, Chandra X-ray Observatory, Kvasar PJ352-15


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »