Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Teleskop EHT pořídil fotografii výtrysku černé díry Centaurus A

Teleskop EHT pořídil fotografii výtrysku černé díry Centaurus A

Vložený obrázek představuje detail výtrysku v galaxii Centaurus A pořízený dalekohledem EHT
Autor: Radboud University; ESO/WFI; MPIfR/ESO/APEX/A. Weiss et al.; NASA/CXC/CfA/R. Kraft et al.; EHT/M. Ja

Astronomové ze společného projektu Event Horizon Telescope (EHT) zobrazili výtrysk v srdci blízké rádiové galaxie Centaurus A a identifikovali polohu centrální supermasivní černé díry v galaxii s ohledem na rozdělený výtrysk (jet) z jejího jádra. Galaxie Centaurus A je od Země vzdálená zhruba 13 miliónů světelných roků a její poloha se při našem pohledu promítá do souhvězdí Kentaura.

Galaxii poprvé spatřil v roce 1826 skotský astronom James Dunlop. Ukázalo se, že se jedná o masivní eliptickou rádiovou galaxii – galaxii, která emituje výrazné rádiové vlny. Jde o nejnápadnější a zdaleka nejbližší rádiovou galaxií na obloze. Je známá rovněž pod označením NGC 5128, LEDA 46957 a ESO 270-9. Centaurus A je také vůči Zemi nejbližším aktivním galaktickým jádrem.

Astronomové předpokládají, že původně eliptická galaxie se srazila s relativně malou spirální galaxií, díky čemuž získala nezvyklý tvar, jaký u ní pozorujeme v současné době. V srdci galaxie Centaurus A se nachází supermasivní černá díra o hmotnosti přibližně 55 miliónů hmotností Slunce. Z hlediska hmotnosti a rychlosti přírůstku je někde mezi supermasivní černou dírou v galaxii Messier 87 a černou dírou ve středu naší Galaxie – Mléčné dráhy.

Postupné detailní snímky rádiové galaxie Centaurus A se zvětšujícím se zoomem Autor: R. Bors/CSIRO/ATNF/Feain et al./Morganti et al./Junkes et al./ESO/WFI/MPIfR/APEX/Weiß et al./NASA/CX
Postupné detailní snímky rádiové galaxie Centaurus A se zvětšujícím se zoomem
Autor: R. Bors/CSIRO/ATNF/Feain et al./Morganti et al./Junkes et al./ESO/WFI/MPIfR/APEX/Weiß et al./NASA/CX
Popis k obrázku vpravo: Měřítko vzdáleností odhaluje v galaxii Centaurus A výtrysk z rozsáhlé rádiové struktury (vnější rádiové laloky) pokrývající 8 stupňů oblohy podél vnitřních rádiových laloků a optické galaxie (40× zoom), vnitřní rádiový výtrysk získaný pomocí teleskopu TANAMI (165 000× zoom) a nový snímek výtrysku s nejvyšším rozlišením pomocí EHT (ukazující samotné místo zrodu výtrysku, 60 milionkrát zoom).

Supermasivní černé díry sídlící v centrech galaxií podobných Centaurus A pohlcují plyn a prach, který je přitahován v důsledku jejich mimořádné gravitační přitažlivosti,“ říká Michael Janssen, astronom na Max-Planck-Institut für Radioastronomie and Radboud University a jeho spolupracovníci z EHT Collaboration. „Tento proces uvolňuje obrovské množství energie a galaxie se tak stává aktivní.“

Většina hmoty ležící blízko okraje černé díry padá dolů. Avšak některé z obklopujících částic unikají chvilku před dopadem a jsou odfouknuty daleko do kosmického prostoru: výtrysky (jety), jedny z nejzáhadnějších a energetických rysů galaxií, pozoroval EHT krátce po jejich vzniku. V porovnání s dřívějšími pozorováními teleskop EHT zobrazil výtrysk z galaxie Centaurus A s desetinásobně vyšší frekvencí a šestnáctkrát lepším rozlišením.

To nám dovolí vůbec poprvé pozorovat a studovat extragalaktický rádiový výtrysk v měřítkách menších než vzdálenost, kterou světlo překoná za jeden den,“ říká Michael Janssen. „Zahlédneme zblízka a osobně, jak je hrůzně gigantický výtrysk vymrštěn supermasivní černou dírou při svém zrodu.“

Nový snímek pořízený EHT ukazuje, že výtrysk z galaxie Centaurus A je jasnější na okraji ve srovnání se středem. Tento jev je znám i u jiných výtrysků, avšak nikdy dříve nebyl pozorován tak výrazně.

Nyní jsme schopni vyloučit teoretické modely výtrysků, které neumí vysvětlit toto okrajové zjasnění,“ říká profesor Matthias Kadler, astronom na University of Würzburg. „To je pozoruhodný rys, který nám pomůže lépe porozumět výtryskům vytvářených černými dírami.“

Astronomové zjistili, že zdroj struktury galaxie Centaurus A se podobá výtrysku v galaxii M87. Kromě toho vědci identifikovali polohu supermasivní černé díry v galaxii Centaurus A s ohledem na předpokládané umístění jádra výtrysku na vlnové délce 1,3 mm a usoudili, že stín horizontu události zdroje by měl být viditelný na frekvencích několika terahertzů.

Tato data jsou ze stejné pozorovací kampaně, během které byl pořízen proslulý snímek černé díry v galaxii Messier 87,“ říká profesor Heino Falcke, astronom na Radboud University. „Tyto nové výsledky ukazují, že soustava dalekohledů EHT poskytuje studnici dat bohaté rozmanitosti černých děr a je zde stále ještě co objevovat.“

Výsledky týmové vědecké práce byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] arstechnica.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Výtrysk, Supermasivní černá díra, Galaxie Centaurus A


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »