Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Teleskop EHT pořídil fotografii výtrysku černé díry Centaurus A

Teleskop EHT pořídil fotografii výtrysku černé díry Centaurus A

Vložený obrázek představuje detail výtrysku v galaxii Centaurus A pořízený dalekohledem EHT
Autor: Radboud University; ESO/WFI; MPIfR/ESO/APEX/A. Weiss et al.; NASA/CXC/CfA/R. Kraft et al.; EHT/M. Ja

Astronomové ze společného projektu Event Horizon Telescope (EHT) zobrazili výtrysk v srdci blízké rádiové galaxie Centaurus A a identifikovali polohu centrální supermasivní černé díry v galaxii s ohledem na rozdělený výtrysk (jet) z jejího jádra. Galaxie Centaurus A je od Země vzdálená zhruba 13 miliónů světelných roků a její poloha se při našem pohledu promítá do souhvězdí Kentaura.

Galaxii poprvé spatřil v roce 1826 skotský astronom James Dunlop. Ukázalo se, že se jedná o masivní eliptickou rádiovou galaxii – galaxii, která emituje výrazné rádiové vlny. Jde o nejnápadnější a zdaleka nejbližší rádiovou galaxií na obloze. Je známá rovněž pod označením NGC 5128, LEDA 46957 a ESO 270-9. Centaurus A je také vůči Zemi nejbližším aktivním galaktickým jádrem.

Astronomové předpokládají, že původně eliptická galaxie se srazila s relativně malou spirální galaxií, díky čemuž získala nezvyklý tvar, jaký u ní pozorujeme v současné době. V srdci galaxie Centaurus A se nachází supermasivní černá díra o hmotnosti přibližně 55 miliónů hmotností Slunce. Z hlediska hmotnosti a rychlosti přírůstku je někde mezi supermasivní černou dírou v galaxii Messier 87 a černou dírou ve středu naší Galaxie – Mléčné dráhy.

Postupné detailní snímky rádiové galaxie Centaurus A se zvětšujícím se zoomem Autor: R. Bors/CSIRO/ATNF/Feain et al./Morganti et al./Junkes et al./ESO/WFI/MPIfR/APEX/Weiß et al./NASA/CX
Postupné detailní snímky rádiové galaxie Centaurus A se zvětšujícím se zoomem
Autor: R. Bors/CSIRO/ATNF/Feain et al./Morganti et al./Junkes et al./ESO/WFI/MPIfR/APEX/Weiß et al./NASA/CX
Popis k obrázku vpravo: Měřítko vzdáleností odhaluje v galaxii Centaurus A výtrysk z rozsáhlé rádiové struktury (vnější rádiové laloky) pokrývající 8 stupňů oblohy podél vnitřních rádiových laloků a optické galaxie (40× zoom), vnitřní rádiový výtrysk získaný pomocí teleskopu TANAMI (165 000× zoom) a nový snímek výtrysku s nejvyšším rozlišením pomocí EHT (ukazující samotné místo zrodu výtrysku, 60 milionkrát zoom).

Supermasivní černé díry sídlící v centrech galaxií podobných Centaurus A pohlcují plyn a prach, který je přitahován v důsledku jejich mimořádné gravitační přitažlivosti,“ říká Michael Janssen, astronom na Max-Planck-Institut für Radioastronomie and Radboud University a jeho spolupracovníci z EHT Collaboration. „Tento proces uvolňuje obrovské množství energie a galaxie se tak stává aktivní.“

Většina hmoty ležící blízko okraje černé díry padá dolů. Avšak některé z obklopujících částic unikají chvilku před dopadem a jsou odfouknuty daleko do kosmického prostoru: výtrysky (jety), jedny z nejzáhadnějších a energetických rysů galaxií, pozoroval EHT krátce po jejich vzniku. V porovnání s dřívějšími pozorováními teleskop EHT zobrazil výtrysk z galaxie Centaurus A s desetinásobně vyšší frekvencí a šestnáctkrát lepším rozlišením.

To nám dovolí vůbec poprvé pozorovat a studovat extragalaktický rádiový výtrysk v měřítkách menších než vzdálenost, kterou světlo překoná za jeden den,“ říká Michael Janssen. „Zahlédneme zblízka a osobně, jak je hrůzně gigantický výtrysk vymrštěn supermasivní černou dírou při svém zrodu.“

Nový snímek pořízený EHT ukazuje, že výtrysk z galaxie Centaurus A je jasnější na okraji ve srovnání se středem. Tento jev je znám i u jiných výtrysků, avšak nikdy dříve nebyl pozorován tak výrazně.

Nyní jsme schopni vyloučit teoretické modely výtrysků, které neumí vysvětlit toto okrajové zjasnění,“ říká profesor Matthias Kadler, astronom na University of Würzburg. „To je pozoruhodný rys, který nám pomůže lépe porozumět výtryskům vytvářených černými dírami.“

Astronomové zjistili, že zdroj struktury galaxie Centaurus A se podobá výtrysku v galaxii M87. Kromě toho vědci identifikovali polohu supermasivní černé díry v galaxii Centaurus A s ohledem na předpokládané umístění jádra výtrysku na vlnové délce 1,3 mm a usoudili, že stín horizontu události zdroje by měl být viditelný na frekvencích několika terahertzů.

Tato data jsou ze stejné pozorovací kampaně, během které byl pořízen proslulý snímek černé díry v galaxii Messier 87,“ říká profesor Heino Falcke, astronom na Radboud University. „Tyto nové výsledky ukazují, že soustava dalekohledů EHT poskytuje studnici dat bohaté rozmanitosti černých děr a je zde stále ještě co objevovat.“

Výsledky týmové vědecké práce byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] arstechnica.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Výtrysk, Supermasivní černá díra, Galaxie Centaurus A


42. vesmírný týden 2021

42. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 10. do 24. 10. 2021. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nízko nad jihozápadem. Nad jižním obzorem jsou večer Jupiter a Saturn. Ráno se nad jihovýchodní obzor šplhá Merkur. Aktivita Slunce je nízká. Filmaři se vrací z ISS. Mezitím k budované čínské stanici Tiangong dorazila nová tříčlenná posádka v lodi Šen-čou 13. Na skok do vesmíru se ve svých devadesáti letech podíval kapitán Kirk ze Star Treku. Sonda Lucy je na cestě k planetkám na dráze Jupiteru. Před 420 lety zemřel v Praze dánský astronom Tycho Brahe.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš   Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše za soumraku

Další informace »