Mapa oblohy pro 16. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 18. do 24. 4. 2011. Měsíc bude v úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Na Slunci je několik skupin skvrn. Večer začnou přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. dubna 2011 ve 22:00 SELČ
Mapa oblohy pro 15. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 11. do 17. 4. 2011. Měsíc dorůstá do úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Končí ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. dubna 2011 ve 21:00 SELČ
Mapa oblohy pro 14. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden od 4. do 10. 4. 2011. Měsíc v podobě srpku září ve večerních hodinách. Z planet je nejlépe pozorovatelný Saturn. Pokračují ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. dubna 2011 ve 21:00 SELC
Mapa oblohy pro 13. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 3. do 3. 4. 2011. Měsíc se blíží k novu. Ideální období na pozorování zvířetníkového světla a Messiérovského maratónu. Končí dobrá viditelnost Merkuru. Začínají ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. března 2011 ve 21:00 SELČ
Mapa oblohy pro 12. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 21. 3. do 27. 3. 2011. Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Merkur je hvězdou večera. MESSENGER obíhá Merkur. Začíná jaro a koncem týdne letní čas. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011. Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER! Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011. Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 9. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 2. do 6. 3. 2011. Jeden týden s příznivým počasím končí a jiný s možná ještě lepším začíná. Vše díky velmi vysokému tlaku vzduchu. Měsíc je navíc v pátek v novu. Zvečera začíná viditelnost planety Merkur a končí viditelnost Jupiteru. Nadvládu nad nocí předává Saturnu, ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Večerním přeletům různých družic dominuje ISS s připojenou ATV-2 a raketoplánem Discovery. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 8. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 21. 2. do 27. 2. 2011. Měsíc je v pátek v poslední čtvrti. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. ISS a NanoSail-D mají ideální večerní viditelnost. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011. Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 6. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 2. do 13. 2. 2011. Měsíc je v pátek v první čtvrti. Zvečera uvidíme Jupiter na jihozápadě, v druhé polovině noci je dobře viditelný Saturn a ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Končí ranní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 5. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 31. 1. do 6. 2. 2011. Měsíc je ve čtvrtek v novu. Planeta Jupiter září zvečera na jihozápadě, Saturn je viditelný v druhé polovině noci a ráno můžeme vidět Venuši nad jihovýchodem. Pokračují výhodné přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 4. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 24. 1. do 30. 1. 2011. Měsíc je ve středu v poslední čtvrti, viditelný je v druhé polovině noci a ke konci týdne vychází až ráno. Večer můžeme pozorovat Jupiter, ve druhé polovině noci Saturn a ráno Venuši. Ráno jsou viditelné přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 2. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 10. 1. do 16. 1. 2011. Měsíc je kolem první čtvrti, z planet můžeme pozorovat Jupiter a Uran blízko sebe večer, Venuši a Saturn v druhé polovině noci a ráno. Končí večerní přelety ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 3. 1. do 9. 1. 2011. Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.
Mapa oblohy pro 52. týden 2010, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 27. 12. 2010 do 2. 1. 2011. Měsíc je kolem poslední čtvrti, je viditelný až v druhé půlce noci. Jupiter je večer vysoko nad jihem. Ráno je vidět Venuše a Saturn, nízko se začíná vynořovat Merkur. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa oblohy pro 51. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 20. 12. do 26. 12. 2010. Měsíc je v úplňku, nastává zimní slunovrat a zatmění Měsíce. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Nová posádka dorazila na ISS. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa oblohy pro 50. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 13. 12. do 19. 12. 2010. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Jupiter je vysoko nad jihem večer. Měsíc je v první čtvrti. Ráno je vidět Venuše a Saturn. Na Slunci jsou dvě větší skvrny. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa oblohy pro 49. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 6. 12. do 12. 12. 2010 přinášíme přehled událostí: Večer na jihu uvidíme Jupiter. Měsíc je po novu. Ráno je vidět jasná Venuše a přelety ISS. Start raketoplánu odložili na únor 2011. Blíží se maximum meteorického roje Geminid. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
mapa oblohy pro 48. týden 2010, zdroj: StellariumNa týden od 29. 11. do 5. 12. 2010 přinášíme přehled událostí: Večerní oblohu zdobí Jupiter, ranní Měsíc a Venuše. ISS přelétá také ráno. Na Slovensku zakládají Park tmavé oblohy Poloniny... Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. prosince 2010 ve 20:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
