Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2011

7. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011.
Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: v pátek 18. února je v úplňku a 19. 2. je v přízemí (358 tis. km). Čeká nás opět jasný úplněk.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho rovníkové pásy - jižní je poblíž Velké červené skvrny už skoro normálně zbarvený, na druhé polokouli je v něm stále uprostřed bílý proužek. Dobře to dokládají poslední fotografie: 17. ledna (L. Hamr), 10. a 11. února (Christopher Go aj.), 12. 2. (J. Klečka a B. Slípek).
Pondělní večerní přechod Európy a stínu asi zhatí počasí, ovšem zbystřeme v úterý 15. 2., kdy nastává výhodně přechod Ganymédu a jeho stínu! Měsíc Ganymédés přechází ještě za světla (konec 17:20 SEČ). Jeho stín začne putovat po Jupiteru v 17:53 (SEČ) a skončí ve 20:33. Lepší příležitost už dlouho nebude. Velká červená skvrna přechází vhodně středem kotoučku ve středu 16. 2. (18:14 SEČ). Tuto úžasnou bouři jsem před nedávnem viděl na snímcích Voyageru, zpracovaných nově amatérským nadšencem Björnem Jónssonem. Musím tedy jeho úžasné mozaiky odkázat: Skvrna v širším kontextu a nepřekonatelné detaily - porovnejme s originálem NASA, nebo jeho verzí v nepravých barvách. Opravdu neuvěřitelné.
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počátek je mnohem výraznější než protažený konec. Nejlépe viditelná by mohla být v časech uvedených na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci před šestou a za svítání. Na konci nautického soumraku (Slunce 12° pod obzorem) je pouze 6° nad obzorem. Přesto je dobře viditelná ještě v půl sedmé.

Tabulka přeletů NanoSail-D v 7. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Tabulka přeletů NanoSail-D v 7. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Sluneční plachetnice NanoSail-D má opět viditelné přelety nad naším územím. Ty nejvýhodnější, po 19. únoru, jsou vyznačeny v tabulce. Pro svou pozici si přesnější naklikněte v článku k soutěži. Třeba se na vás usměje štěstí a budete mít štěstí na jasnější záblesk ve spojení s pěkným popředím. Je to jen na nás, jak využijeme svitu Měsíce k ozáření krajiny za současného snímání družice.

Kosmonautika:

  • V noci ze 14. na 15. února prolétá Stardust kolem jádra komety Tempel 1. Sonda startovala v roce 1999. Sbírala meziplanetární prach (2000, 2002), vyfotografovala asteroid Annefrank (2002), proletěla kolem jádra komety Wild 2 (2004) a vzorky kometárního a meziplanetárního prachu dopravila na Zem (2006). NASA poté určila její další cíl, kometu Tempel 1, kterou předtím zasáhl projektil sondy Deep Imapct. Mise NExT, jak ji NASA nazývá má za úkol zmapovat změny na povrchu jádra a místo zasažené v roce 2005. Přímý přenos poběží na NASA TV. Průlet je plánován na 15. 2. v 5:37 SEČ a potvrzení má dorazit v 5:56.
  • 15. února ve 23:08 SEČ má startovat raketa Ariane 5 s lodí ATV 2 (Johannes Kepler). Vydá se k ISS se zásobami a také má za úkol vyzvednout stanici na vyšší oběžnou dráhu. Mise má trvat 3,5 měsíce, což je vynikající příležitost i pro amatéry při pokusu o spatření jejích přeletů společně s ISS. V dubnu 2008 jsme měli štěstí vidět ATV 1 ve formaci se stanicí, letos začínají večerní přelety až po 21. únoru, tak si musíme počkat na zprávy, jak dlouho poletí ATV 2 samostatně.
  • 18. února proletí Cassini kolem Saturnova měsíce Titan (vzdálenost 3650 km).

Výročí:

  • 17. února 1996 (15 let) odstartovala k planetce Eros sonda NEAR. Minulý týden jsme připomínali její přistání na povrchu asteroidu.
  • 20. února 1986 (25 let) odstartoval na raketě Proton základní blok stanice Mir. Tato sovětská a později ruská vesmírná stanice vydržela ve vesmíru velmi dlouho a stihly ji navštívit i americké raketoplány. Zkušenosti ze stanice Mir byly využity při stavbě ISS, jejíž základní modul Zvezda je dvojčetem Miru. V roce 2001 byla řízeně navedena do atmosféry a shořela nad Tichým oceánem.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda NEAR, Mir, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »