Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2011

7. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011.
Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: v pátek 18. února je v úplňku a 19. 2. je v přízemí (358 tis. km). Čeká nás opět jasný úplněk.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho rovníkové pásy - jižní je poblíž Velké červené skvrny už skoro normálně zbarvený, na druhé polokouli je v něm stále uprostřed bílý proužek. Dobře to dokládají poslední fotografie: 17. ledna (L. Hamr), 10. a 11. února (Christopher Go aj.), 12. 2. (J. Klečka a B. Slípek).
Pondělní večerní přechod Európy a stínu asi zhatí počasí, ovšem zbystřeme v úterý 15. 2., kdy nastává výhodně přechod Ganymédu a jeho stínu! Měsíc Ganymédés přechází ještě za světla (konec 17:20 SEČ). Jeho stín začne putovat po Jupiteru v 17:53 (SEČ) a skončí ve 20:33. Lepší příležitost už dlouho nebude. Velká červená skvrna přechází vhodně středem kotoučku ve středu 16. 2. (18:14 SEČ). Tuto úžasnou bouři jsem před nedávnem viděl na snímcích Voyageru, zpracovaných nově amatérským nadšencem Björnem Jónssonem. Musím tedy jeho úžasné mozaiky odkázat: Skvrna v širším kontextu a nepřekonatelné detaily - porovnejme s originálem NASA, nebo jeho verzí v nepravých barvách. Opravdu neuvěřitelné.
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počátek je mnohem výraznější než protažený konec. Nejlépe viditelná by mohla být v časech uvedených na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci před šestou a za svítání. Na konci nautického soumraku (Slunce 12° pod obzorem) je pouze 6° nad obzorem. Přesto je dobře viditelná ještě v půl sedmé.

Tabulka přeletů NanoSail-D v 7. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Tabulka přeletů NanoSail-D v 7. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Sluneční plachetnice NanoSail-D má opět viditelné přelety nad naším územím. Ty nejvýhodnější, po 19. únoru, jsou vyznačeny v tabulce. Pro svou pozici si přesnější naklikněte v článku k soutěži. Třeba se na vás usměje štěstí a budete mít štěstí na jasnější záblesk ve spojení s pěkným popředím. Je to jen na nás, jak využijeme svitu Měsíce k ozáření krajiny za současného snímání družice.

Kosmonautika:

  • V noci ze 14. na 15. února prolétá Stardust kolem jádra komety Tempel 1. Sonda startovala v roce 1999. Sbírala meziplanetární prach (2000, 2002), vyfotografovala asteroid Annefrank (2002), proletěla kolem jádra komety Wild 2 (2004) a vzorky kometárního a meziplanetárního prachu dopravila na Zem (2006). NASA poté určila její další cíl, kometu Tempel 1, kterou předtím zasáhl projektil sondy Deep Imapct. Mise NExT, jak ji NASA nazývá má za úkol zmapovat změny na povrchu jádra a místo zasažené v roce 2005. Přímý přenos poběží na NASA TV. Průlet je plánován na 15. 2. v 5:37 SEČ a potvrzení má dorazit v 5:56.
  • 15. února ve 23:08 SEČ má startovat raketa Ariane 5 s lodí ATV 2 (Johannes Kepler). Vydá se k ISS se zásobami a také má za úkol vyzvednout stanici na vyšší oběžnou dráhu. Mise má trvat 3,5 měsíce, což je vynikající příležitost i pro amatéry při pokusu o spatření jejích přeletů společně s ISS. V dubnu 2008 jsme měli štěstí vidět ATV 1 ve formaci se stanicí, letos začínají večerní přelety až po 21. únoru, tak si musíme počkat na zprávy, jak dlouho poletí ATV 2 samostatně.
  • 18. února proletí Cassini kolem Saturnova měsíce Titan (vzdálenost 3650 km).

Výročí:

  • 17. února 1996 (15 let) odstartovala k planetce Eros sonda NEAR. Minulý týden jsme připomínali její přistání na povrchu asteroidu.
  • 20. února 1986 (25 let) odstartoval na raketě Proton základní blok stanice Mir. Tato sovětská a později ruská vesmírná stanice vydržela ve vesmíru velmi dlouho a stihly ji navštívit i americké raketoplány. Zkušenosti ze stanice Mir byly využity při stavbě ISS, jejíž základní modul Zvezda je dvojčetem Miru. V roce 2001 byla řízeně navedena do atmosféry a shořela nad Tichým oceánem.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda NEAR, Mir, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »