Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2011

7. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011.
Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: v pátek 18. února je v úplňku a 19. 2. je v přízemí (358 tis. km). Čeká nás opět jasný úplněk.

Planety viditelné okem: Pouze za soumraku a na počátku noci je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Najdeme jej téměř nad západním obzorem. Vzhledem k horší výšce nad obzorem jsou dobře pozorovatelné jen jeho rovníkové pásy - jižní je poblíž Velké červené skvrny už skoro normálně zbarvený, na druhé polokouli je v něm stále uprostřed bílý proužek. Dobře to dokládají poslední fotografie: 17. ledna (L. Hamr), 10. a 11. února (Christopher Go aj.), 12. 2. (J. Klečka a B. Slípek).
Pondělní večerní přechod Európy a stínu asi zhatí počasí, ovšem zbystřeme v úterý 15. 2., kdy nastává výhodně přechod Ganymédu a jeho stínu! Měsíc Ganymédés přechází ještě za světla (konec 17:20 SEČ). Jeho stín začne putovat po Jupiteru v 17:53 (SEČ) a skončí ve 20:33. Lepší příležitost už dlouho nebude. Velká červená skvrna přechází vhodně středem kotoučku ve středu 16. 2. (18:14 SEČ). Tuto úžasnou bouři jsem před nedávnem viděl na snímcích Voyageru, zpracovaných nově amatérským nadšencem Björnem Jónssonem. Musím tedy jeho úžasné mozaiky odkázat: Skvrna v širším kontextu a nepřekonatelné detaily - porovnejme s originálem NASA, nebo jeho verzí v nepravých barvách. Opravdu neuvěřitelné.
Saturn (0,6 mag) je viditelný už před půlnocí v souhvězdí Panny. Ideální pozorovací podmínky dosahuje v druhé polovině noci. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počátek je mnohem výraznější než protažený konec. Nejlépe viditelná by mohla být v časech uvedených na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci před šestou a za svítání. Na konci nautického soumraku (Slunce 12° pod obzorem) je pouze 6° nad obzorem. Přesto je dobře viditelná ještě v půl sedmé.

Tabulka přeletů NanoSail-D v 7. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Tabulka přeletů NanoSail-D v 7. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Sluneční plachetnice NanoSail-D má opět viditelné přelety nad naším územím. Ty nejvýhodnější, po 19. únoru, jsou vyznačeny v tabulce. Pro svou pozici si přesnější naklikněte v článku k soutěži. Třeba se na vás usměje štěstí a budete mít štěstí na jasnější záblesk ve spojení s pěkným popředím. Je to jen na nás, jak využijeme svitu Měsíce k ozáření krajiny za současného snímání družice.

Kosmonautika:

  • V noci ze 14. na 15. února prolétá Stardust kolem jádra komety Tempel 1. Sonda startovala v roce 1999. Sbírala meziplanetární prach (2000, 2002), vyfotografovala asteroid Annefrank (2002), proletěla kolem jádra komety Wild 2 (2004) a vzorky kometárního a meziplanetárního prachu dopravila na Zem (2006). NASA poté určila její další cíl, kometu Tempel 1, kterou předtím zasáhl projektil sondy Deep Imapct. Mise NExT, jak ji NASA nazývá má za úkol zmapovat změny na povrchu jádra a místo zasažené v roce 2005. Přímý přenos poběží na NASA TV. Průlet je plánován na 15. 2. v 5:37 SEČ a potvrzení má dorazit v 5:56.
  • 15. února ve 23:08 SEČ má startovat raketa Ariane 5 s lodí ATV 2 (Johannes Kepler). Vydá se k ISS se zásobami a také má za úkol vyzvednout stanici na vyšší oběžnou dráhu. Mise má trvat 3,5 měsíce, což je vynikající příležitost i pro amatéry při pokusu o spatření jejích přeletů společně s ISS. V dubnu 2008 jsme měli štěstí vidět ATV 1 ve formaci se stanicí, letos začínají večerní přelety až po 21. únoru, tak si musíme počkat na zprávy, jak dlouho poletí ATV 2 samostatně.
  • 18. února proletí Cassini kolem Saturnova měsíce Titan (vzdálenost 3650 km).

Výročí:

  • 17. února 1996 (15 let) odstartovala k planetce Eros sonda NEAR. Minulý týden jsme připomínali její přistání na povrchu asteroidu.
  • 20. února 1986 (25 let) odstartoval na raketě Proton základní blok stanice Mir. Tato sovětská a později ruská vesmírná stanice vydržela ve vesmíru velmi dlouho a stihly ji navštívit i americké raketoplány. Zkušenosti ze stanice Mir byly využity při stavbě ISS, jejíž základní modul Zvezda je dvojčetem Miru. V roce 2001 byla řízeně navedena do atmosféry a shořela nad Tichým oceánem.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sonda NEAR, Mir, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »