Přehled událostí na obloze od 7. 9. do 13. 9. 2015. Měsíc bude kolem novu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Během noci jsou vidět planety Uran a Neptun. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla velmi nízká. Vesmírná stanice má dočasně devítičlennou posádku.
Přehled událostí na obloze od 31. 8. do 6. 9. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti, čeká nás několik zákrytů včetně jasného Aldebaranu. Na večerní obloze je nízko nad obzorem Saturn. Ráno je vidět Venuše a Mars. Aktivita Slunce byla zvýšená. Vesmírná stanice je v permanenci. Po nákladní HTV-5 se nyní chystá Sojuz TMA-18M s tříčlennou posádkou.
Přehled událostí na obloze od 24. 8. do 30. 8. 2015. Měsíc bude kolem úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Ráno vykukuje Venuše a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila. Vesmírná stanice dostane významnou zásilku zásob z útrob nákladní lodi HTV.
Přehled událostí na obloze od 17. 8. do 23. 8. 2015. Měsíc je kolem první čtvrti. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce je opět nízká.
Přehled událostí na obloze od 10. 8. do 16. 8. 2015. Měsíc je kolem novu. Vrcholí aktivita meteorického roje Perseid. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Pokračují výhodné večerní přelety ISS.
Přehled událostí na obloze od 3. 8. do 9. 8. 2015. Měsíc viditelný nad ránem bude v poslední čtvrti. Na večerní obloze lze obtížně pozorovat Merkur a Jupiter (a Regulus). Saturn je vidět nejlépe hned za soumraku nízko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Začíná vzrůstat aktivita meteorického roje Perseid.
Přehled událostí na obloze od 27. 7. do 2. 8. 2015. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze končí viditelnost planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je velmi nízká.
Přehled událostí na obloze od 20. 7. do 26. 7. 2015. Měsíc je na večerní obloze kolem první čtvrti. Viditelnost Venuše a Jupiteru je už obtížná. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. New Horizons uspěla u Pluta. Startuje další posádka k ISS.
Přehled událostí na obloze od 13. 7. do 19. 7. 2015. Měsíc bude kolem novu. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. Vyskytla se pěkná noční svítící oblaka. New Horizons prolétá kolem Pluta a jeho měsíců.
Přehled událostí na obloze od 6. 7. do 12. 7. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je výše jasná Venuše, níže k obzoru je slabší Jupiter. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihem. Aktivita Slunce se zvýšila především s ohledem na výskyt menších skvrn. Stále platí upozornění na možný výskyt nočních svítících oblak. Ačkoli sonda New Horizons zaznamenala anomálii a přepla se dočasně do nouzového režimu, na konci týdne bychom již měli mít opravdu hodně detailní snímky Pluta a Charona. ISS má nové zásoby.
Přehled událostí na obloze od 29. 6. do 5. 7. 2015. Měsíc bude v úplňku. Večer proběhne velmi blízké setkání jasných planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce se krátce zvýšila a vrací se k nízkým hodnotám. Občas se dají spatřit jasná noční svítící oblaka. Poprvé selhala nosná raketa Falcon 9 v1.1 a Dragon tak nedoletěl k ISS
Přehled událostí na obloze od 22. 6. do 28. 6. 2015. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se k sobě výtazně blíží jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce je spíše střední. Pokračuje sezóna NLC. Poletí v neděli Dragon k ISS?
Přehled událostí na obloze od 15. 6. do 21. 6. 2015. Měsíc bude v novu. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce je spíše nízká. Začala sezóna NLC. Modul Philae na kometě se probudil.
Přehled událostí na obloze od 8. 6. do 14. 6. 2015. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Počet skvrn na Slunci se zvýšil. Probíhají večerní přelety ISS. Část posádky má tento týden přistát. Blíží se sezóna NLC.
Přehled událostí na obloze od 1. 6. do 7. 6. 2015. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Probíhají výhodné večerní přelety ISS. Blíží se sezóna NLC. NASA opět plánuje vyzkoušet nafukovací tepelný štít.
Přehled událostí na obloze od 25. 5. do 31. 5. 2015. Měsíc je po první čtvrti. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc.
Přehled událostí na obloze od 18. 5. do 24. 5. 2015. Měsíc po novu je vidět večer na západě, stejně jako jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Ruská raketa Proton opět nevynesla svůj náklad, jak měla. Progress na ISS nešel nastartovat, aby zvýšil dráhu stanice.
Přehled událostí na obloze od 11. 5. do 17. 5. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe kolem půlnoci. Po astronomickém dnu v Beskydech 9. května je tento týden na řadě Astronomický den na Jizerce 16. května.
Přehled událostí na obloze od 4. 5. do 10. 5. 2015. Měsíc je po úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět lépe až v druhé polovině noci.
Přehled událostí na obloze od 27. 4. do 3. 5. 2015. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Pokračuje večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
