Související stránky k článku 52. vesmírný týden 2012
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.
Mapa oblohy 30. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 28. 1. do 3. 2.
Měsíc úbývá k poslední čtvrti. V první polovině noci pozorujeme Jupiter, ráno Saturn. Opportunity
je na Marsu 9 let. Uplynulo 10 let od havárie raketoplánu Columbia.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. ledna v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2020. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše, přidá se i zjasňující Merkur. Aktivita Slunce se zvýšila. Sonda OSIRIS-REx úspěšně uložila vzorky s odebraným materiálem planetky Bennu do návratového pouzdra. NASA potvrdila výskyt molekul vody i na sluncem ozářených místech Měsíce. Připravuje se start rakety Atlas V s tajným nákladem a novým typem motorů na tuhé palivo. Před dvaceti lety přiletěla na ISS první stálá posádka. Od té doby je stanice nepřetržitě obydlena.
Mapa oblohy 2. ledna 2013 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. do 6. 1.
Měsíc po úplňku umožní nerušené večerní pozorování. Silvestr může přinést nečekané meteory,
jistý je spíše roj Kvadrantid začátkem ledna. Skvělou viditelnost má Jupiter od večerních hodin,
3. ledna navíc opět s dvojpřechodem měsíců. Ráno je vidět Saturn a za svítání se loučíme s Venuší.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 5. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 12. do 9. 12.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je v opozici se Sluncem viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Výročí narození má František Nušl a 95 let od vzniku slaví také Česká astronomická společnost.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.
Ačkoli se dva nejjasnější objekty kromě Slunce a Měsíce potkávají alespoň jednou za dva roky, ne vždy jejich konjunkce je tak výrazná, jako jsme mohli vidět kolem maxima meteorického roje Perseid 12. 8. 2025. Někdy jsou dokonce k sobě i blíže, například v březnu 2023. Poslední setkání vyšlo sice na ranní hodiny, ale obě planety při něm byly vidět ještě za tmy, jak vychází nad obzor a zářily spolu poměrně vysoko nad východem až do převzetí vlády Slunce nad oblohou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA ve čtvrtek 8. ledna 2026 večer oznámil, že se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na Zemi kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů. Jeho jméno nebylo kvůli ochraně soukromí uvedeno, ani nebylo upřesněno, o jakou zdravotní indispozici se jedná. NASA pouze sdělila, že astronaut je ve stabilizovaném stavu a není v ohrožení života, takže není třeba okamžitá evakuace posádky. Návrat mise CREW-11 v kabině kosmické lodě CrewDragon Endeavour se uskuteční v příštích dnech. Na Zemi již započaly přípravy na přistání posádky.
Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými částicemi uvolněnými sopečnou činností z měsíce Io. Překvapivě se ukázalo, že jsou jinak jasné v infračerveném oboru, kde pozoroval JWST a v ultrafialovém, kde současně pozoroval HST.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Ve středu 11. září 2024 se na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vydá ruská kosmická loď Sojuz MS-26 s dvěma ruskými a jedním americkým astronautem. Tím bude Donald Pettit, který se stane nejstarším člověkem, který bude na palubě orbitální stanice ISS za její více než pětadvacetiletou existenci dlouhodobě žít a pracovat. V prostředí mikrogravitace kosmického prostoru prožije zhruba půl roku a zpátky domů by se měl vrátit až v březnu příštího roku.
Unikátní vlastnosti dalekohledu Jamese Webba vedly k odhalení úzkého jet streamu (tryskového proudění v atmosféře) nad vrcholky oblačnosti v rovníkové oblasti Jupiteru. Dalekohled umožňuje snímat záření v blízké infračervené oblasti spektra, které jsou vhodné také ke studiu vrstev atmosféry ve výšce asi 25 až 50 km nad vrcholky oblaků. Vítr zde přesahuje rychlost 500 km/h, což na Zemi odpovídá rychlosti větru silného tornáda. Tento jev dosud nemohl být pozorován jinými dalekohledy, pro jejich nízké rozlišení a nepozorovaly jej ani kosmické sondy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní opravě ISS a celkem na oběžné dráze strávil 166 dní.
Úkolem dalekohledu Jamese Webba je odhalovat dosud neviděné detaily v různých oblastech vesmíru. Díky přelomovému vesmírnému dalekohledu vidíme první galaxie a podmínky, ve kterých vznikaly, pozorujeme protoplanetární disky vznikajících hvězd a vidíme i nové molekuly, které je tvoří a dosud nešly spatřit. Zkoumáme atmosféry exoplanet a můžeme detailně pozorovat planety Sluneční soustavy v dosud neviděném detailu v infračerveném oboru spektra. Právě uveřejněným snímkem Saturnu se uzavřelo snímání všech čtyř plynných obrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.
Aktuální válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se promítá i do spolupráce s řadou států v kosmonautice. Nejvýznamnější je další spolupráce na provozování Mezinárodní vesmírné stanice ISS a připravovaný start rusko-evropské mise ExoMars2022. Vyhlášené restrikce vůči Rusku ale mohou ovlivnit i další oblasti kosmické spolupráce na dlouhé roky nebo plánované či již probíhající projekty úplně zastavit.
Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
