Související stránky k článku 52. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze od 26. 12. do 1. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko směrem k jihu. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je extrémně nízká. Pozorovat můžeme několik komet, neopomeňte především večerní 45P. V článku najdete také odkaz na pěkný snímek měsíčku Pandora nacházejícího se u Saturnu. Ohlížíme se i za starty raket z minulého týdne. Do konce roku už možná proběhne pouze jeden čínský start.
Mapa oblohy 28. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 26. 12. 2011 do 1. 1. 2012.
Měsíc a Venuše jsou vidět večer. První půlka noci patří Jupiteru, v druhé jsou nejlépe vidět Mars a Saturn. Ráno za svítání ještě končí viditelnost Merkuru. Jižní obloze vévodí kometa Lovejoy, my můžeme zkusit ráno kometu Garradd. Stanice ISS pokračuje večerními přelety a má opět úplnou posádku. Ztracený Fobos-Grunt přelétá ráno. Pěkný rok 2012 všem příznivcům astronomie a kosmonautiky.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Tadeáš Hájek z Hájku (Thaddaus Hagecius ab Hagez či Thaddeus Nemicus)
?. ?. 1525, Praha – 1. 9. 1600, Praha. Český renesanční přírodovědec – astronom, lékař,
botanik, matematik a alchymista.
Ačkoliv přesné datum narození Tadeáše Hájka z Hájku není známo, některé zdroje uvádějí 1. prosinec, jiné zase 1. říjen roku 1525. V některých zdrojích se dokonce za rok Hájkova narození uvádí i ten následující, ale ať už je to jakkoliv, je vysoce pravděpodobné, že letos uběhlo 500 let od jeho narození.
Astronomové pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) ve spolupráci s vesmírným dalekohledem HST podrobně prozkoumali tisíce mladých hvězdokup ve čtyřech blízkých galaxiích a studovali je v různých fázích vývoje. Jejich zjištění ukazují, že hmotnější hvězdokupy se z mračen, v nichž vznikají, vynořují rychleji. Jejich silné ultrafialové záření pak zaplaví okolí a odstraní okolní plyn. Podobné výzkumy nám pomáhají odhalit tajemství tvorby hvězd a planetárních systémů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Keplerovy zákony nejsou pro ostříleného astronoma žádnou neznámou, ale sem tam je potřeba je ukázat a vysvětlit i laikovi nebo studentům. Dnes jsme se na ně podívali se špetkou humoru, ale stále tak, aby bylo vše jasné a srozumitelné. A pro zkušenější astronomy jsme do videa doplnili hádanku.
Astronomové mají k dispozici detailní snímky planety Saturn pořízené ve viditelném i blízkém infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Pořídily je kosmické teleskopy HST a JWST. Jsou na nich vidět pásy i bouře a samozřejmě nádherné prstence a měsíčky této planety.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
V rámci 10. ročníku Evropského festivalu filosofie ve Velkém Meziříčí proběhne 6. června 2016 od 20 hodin přednáška manželů Hadravových, autorů populární knihy "Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem", s názvem "Věda a svoboda". Povídání nás zavede mezi nejzajímavější období a osobnosti historie (nejen české) astronomie.
Vědci pomocí teleskopu JWST identifikovali aktivně rostoucí supermasivní černou díru ve velmi vzdálené galaxii pojmenované CANUCS‑LRD‑z8.6, která existovala jen asi 570 milionů let po Velkém třesku. Tento objev naznačuje, že v raném vesmíru mohly černé díry růst velmi rychle, možná rychleji než samotné galaxie, ve kterých sídlí. Může to změnit naše modely o tom, jak vznikaly první galaxie a jak se v nich vyvíjely supermasivní černé díry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Na český knižní trh se dostává nová publikace, která čtenáře zavede do zákulisí historické rozpravy mezi dvěma velikány světové astronomie - Galilea Galilei a Johanna Keplera. Kniha "Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem" je překladem originálních děl těchto dvou významných astronomů. V těchto dílech, která vznikla jako Galileův podnět a Keplerova reakce na něj, se octneme na prahu jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pokroků lidstva - použítí dalekohledu pro astronomická pozorování...
Webbův kosmický dalekohled (JWST) objevil při svých pozorováních přístrojem NIRCam (Near-Infrared Camera) nové malé těleso obíhající kolem sedmé planety Sluneční soustavy. Těleso dostalo označení S/2025 U1 a stalo se tak dvacátým devátým měsícem Uranu. Měsíček je to velmi malý. Zatímco prvních dvou velkých souputníků Uranu si všiml ještě jeho objevitel William Herschel, tento je tak malý, že nebyl k nalezení ani na snímcích sondy Voyager 2.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012.Autor: Petr Horálek.Dnes je 6. června 2013, tedy přesně rok od vzácné nebeské události. Před rokem byla středa a na časné ranní obloze stovky, možná tisíce lidí v České republice vyhlíželi každou chvíli nadcházející východ Slunce. Kvůli počasí měli smůlu na východě našeho území, ovšem na zbytku území Čech bylo od smůly naštěstí vážně daleko. Slunce vyšlo, zvlnilo se v tetelícím se vzduchu a přímo mezi námi a jeho zářivým kotoučem se vměstnal ještě jeden vetřelec. Na dlouhých 105,5 roku téměř přesně se před sluneční kotouč promítla coby černá piha planeta Venuše. Kdokoliv fotil, má v rukou, na stěně či v počítači doslova poklad...
Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA, na němž se podílí Evropská jižní observatoř (ESO), a vesmírného dalekohledu James Webba (JWST) pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož se formují planety - horkých minerálů, které právě začínají tuhnout. Tento objev představuje první případ, kdy byl identifikován planetární systém v tak raném stádiu svého vzniku, a otevírá okno do minulosti naší vlastní Sluneční soustavy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými částicemi uvolněnými sopečnou činností z měsíce Io. Překvapivě se ukázalo, že jsou jinak jasné v infračerveném oboru, kde pozoroval JWST a v ultrafialovém, kde současně pozoroval HST.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Nic jiného než uvádí nadpis vlastně této galaxii nezbylo. Infračervené detektory vesmírného dalekohledu JWST jsou totiž schopné pohlédnout na svět galaxií tak, jak jsme dosud neznali. Umí prohlédnout oblaka prachu a navíc v dosud největším detailu. A galaxie Messier 104 Sombrero v souhvězdí Panny, která obvykle připomíná onen mexický klobouk, jej nyní pomyslně smekla a odhalila nové struktury uvnitř.
