Není obvyklé, abychom mohli už v titulku článku napsat předpověď nečeho tak nevyzpytatelného, jako je výskyt polárních září. V úterý 11. 11. kolem 11. hodiny našeho času však na Slunci v symbolický čas a hodinu došlo k opravdu výjimečně silné erupci, která byla doprovázena silnou radiační bouří a výronem výrazného oblaku hmoty z koróny, který je mížený přímo k Zemi. Je jisté, že až dorazí tyto částice k Zemi, asi za dva dny, mohly by být v noci ze středy na čtvrtek 12./13. listopadu nejjasnější polární záře roku 2025.
Aktuální články
V rubrice Psalo se před sto lety se pravidelně vracíme k textům, které vyšly v astronomických publikacích přesně o století dříve.
V časopise Říše hvězd z let červenec až říjen 1925 se Dr. Arnošt Dittrich věnoval tématu, které bychom dnes nazvali archeoastronomií – stopám po dávných způsobech, jimiž lidé určovali pohyb Slunce a střídání ročních období. Ve svém článku popisuje „sluneční bránu“ tvořenou dvěma kůly, mezi nimiž podle lidového podání Slunce při západu prochází. Dittrich viděl v této pověsti ozvěnu dávné praxe pozorování nebeských jevů pomocí dřevěných značek na obzoru, snad dokladu indoevropského dědictví.
Minulý týden byly promítnuty čtyři lasery na oblohu nad observatoří Paranal Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Každý z těchto laserů slouží k vytvoření umělé hvězdy, kterou astronomové používají k měření a následné korekci rozostření způsobeného zemskou atmosférou. Pozoruhodné spuštění těchto laserů, po jednom z každého z osmimetrových dalekohledů v Paranalu, je významným milníkem projektu GRAVITY+ – rozsáhlé a komplexní modernizace interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO. GRAVITY+ otevírá VLTI větší pozorovací výkon a mnohem širší pokrytí oblohy, než bylo dosud možné.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 11. do 16. 11. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila, nastaly slabší polární záře. Několik poměrně jasných komet doplní interstelární 3I/ATLAS. Začíná aktivita meteorického roje Leonid. Ke startu se chystá raketa New Glenn se sondami ESCAPADE k Marsu. První stupeň se má pokusit přistát. Start Ariane 6 byl úspěšný, Atlas V se vrátil k opravě ventilu kyslíkové nádrže. Jared Isaacman opět ve hře o administrátora NASA. Před 150 lety se narodil Vesto Slipher, objevitel rudého posuvu ve spektru galaxií. Před 55 lety bylo na Měsíc dopraveno šestikolové vozidlo Lunochod-1 a před 45 lety proběhl průlet Voyageru 1 kolem Saturnu.
Na podzim roku 1965 mělo lidstvo možnost spatřit velmi jasnou kometu. Dne 21. 10. 1965 prolétla „Velká kometa roku 1965“ C/1965 Y1 (Ikeya–Seki) přísluním. Tato kometa byla objevena 18. 9. 1965 dvěma tehdy amatérskými japonskými astronomy. Byli jimi Kaoru Ikeya (Iketani) a Tsutomu Seki (Cujomu) a tuto kometu pozorovali nezávisle na sobě. Pro Kaoru Ikeyu to byla již pátá kometa, na jejímž objevu se podílel. Tsutomu Seki měl za sebou v té době objev dvou komet a C/1965 nebyla ani jeho poslední.
Fotografická soutěž známá pod názvem Česká astrofotografie měsíce (ČAM) slaví v tyto podzimní dny své dvacáté narozeniny. Ano, je to již dvacet let, kdy v listopadu 2005 soutěž zahájila svoji činnost. Opravdu tak dlouho funguje pod křídly České astronomické společnosti (ČAS) a ve spolupráci se Slovenským svazem astronomů (SZA).
Bezesporu je to rekord nejen v délce trvání, ale hlavně v obětavosti týmu, který se zcela bezplatně stará o fungování soutěže.
Kniha Sedmikrásky na nebi je neformální průvodce po hvězdárnách, planetáriích a science centrech napříč Českem. Autoři Jiří Dušek, Jiří Kokmotos a Michal Okleštěk projeli republiku křížem krážem, ujeli 7 714 km, natočili 707 minut videoprocházek a v rozhlasovém vysílání strávili 867 minut 37 sekund. Výsledkem je hravý i praktický “kompas” pro nováčky i fajnšmekry: kde se dobře dívá na oblohu, co si nenechat ujít s dětmi a jak si výpravu užít navzdory světelnému smogu.
Hvězda Betelgeuze je jednou z nejjasnějších hvězd na noční obloze a současně nejbližším červeným veleobrem od Země. Má obrovský objem, její poloměr je přibližně 700krát větší než poloměr Slunce. Přestože je stará pouhých deset milionů let, což je z pohledu astronomických měřítek považováno za mladou hvězdu, její život je v závěrečné fázi. Nedávno dalekohled Gemini North na Havaji objevil jejího drobného stelárního průvodce.
Když astronomové pátrají po původu života, nemyslí tím hned zelené mužíky. Zajímají je především stavební kameny – jednoduché molekuly, které mohou dát vznik složitějším organickým látkám. Dosud jsme takové sloučeniny nacházeli hlavně v naší Galaxii, Mléčné dráze. Ale nový objev posouvá hranice o celý mezihvězdný skok dál.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Další články »
