Související stránky k článku Amatérští astronomové vystopovali další tajnou družici
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 12. do 27. 12. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává velmi blízká konjunkce planet Jupiter a Saturn. Mars je večer vysoko nad jihem. Ráno končí viditelnost Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Čínská sonda Chang’e 5 přivezla více než 1,7 kg vzorků z Měsíce a Hayabusa 2 přivezla přes 5 g vzorků z planetky – obě sondy byly tedy velmi úspěšné. V uplynulém týdnu vyvrcholila kadence startů raket a s příchodem svátků klesne na nulu. Před 280 lety se narodil Anders Lexell – kometa po něm pojmenovaná prolétla kolem Země blízko jako žádná jiná. Před pěti lety přepsala SpaceX dějiny kosmonautiky, když první stupeň rakety Falcon 9 poprvé úspěšně přistál na Floridě. Nastává zimní slunovrat.
Pouhé dva týdny po vybrání Aleše Svobody jakožto záložního astronauta ESA přišla další zpráva související s dobýváním vesmíru a současně s Českem, která jednoduše všem vyrazila dech. Japonský miliardář Jusaku Maezawa oficiálně oznámil složení posádky unikátní mise dearMoon, v rámci níž se sám vydá na oblet Měsíce spolu s osmi umělci z celého světa. Jedním z vybraných je i český choreograf Yemi A. D.
Na Mysu Canaveral došlo odpoledne našeho času k explozi na rampě 40 vojenské části kosmodromu. Ke statickému zážehu se zde chystala raketa Falcon 9 se satelitem Amos 6. Rozsah škod není ještě zcela zřejmý, ale došlo k poškození rampy, zničení rakety a satelitu. Dobrá zpráva je, že nikdo nebyl zraněn. Statický zážeh vždy několik dní předchází startům rakety Falcon 9. Podorbnosti najdete v aktualizovaném článku.
Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.
Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.
V noci na středu 28. srpna 2019 jsme mohli v přímém přenosu sledovat pozoruhodné záběry, kterak se těleso podobné silu nebo vodojemu zdvihlo, a díky raketovému motoru po asi minutě letu do výšky 150 metrů opět dosedlo na zem. Úspěšný test především ukázal možnosti nového typu motoru, který je důležitým milníkem ke konstrukci raket pro let na Mars.
Jestli vzbudila nějaká událost v kosmonautice v tomto roce opravdový ohlas, tak jí bylo „vypuštění“ roadsteru Tesla „pilotovaného“ Starmanem na špici rakety Falcon Heavy, která demonstrovala schopnosti soukromého sektoru v bitvě o vesmír. I v autorově okolí sílily dotazy na to, zda se Roadster někdy dostane zpět do okolí Země. Naštěstí na tuto otázku existuje vědecky podložená odpověď, formulovaná v článku připraveném k zaslání do Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. O to zajímavější, že má českou stopu. Mezi autory totiž najdeme profesora Davida Vokrouhlického z Astronomického ústav Univerzity Karlovy.
„Budu rád, když se raketa dostane dostatečně daleko od vypouštěcí rampy, aby ji neponičila případnou explozí,“ krotil v loňském roce nadšení z nejsilnější rakety světa aktuálně v provozu Elon Musk. SpaceX však určitě nic nepodcenila.
Těžký nosič předvedl perfektní práci a vystoupal až na meziplanetární dráhu v úterý 6. února 2018 ve 21:45 SEČ.
Firma, o které je poslední dobou opravdu hodně slyšet, americká SpaceX, už toho letos dokázala skutečně hodně – dvakrát vypustila raketu Falcon 9 s již předtím použitým prvním stupněm a také dopravila ke stanici ISS nákladní loď Dragon, jejíž hermetický modul rovněž navštívil stanici po několika letech podruhé; takovéto vícenásobné použití hardwaru má být přitom do budoucna běžnou praxí. To hlavní překvapení, které má SpaceX letos přichystat, nás však pořád ještě čeká – premiérový start superrakety Falcon Heavy.
Září přineslo černý den kosmonautiky, naštěstí bez obětí na životech. Situace se však rychle ustálila a v říjnu už jsme tu měli události z kosmonautiky opět jednu za druhou a tentokrát už prakticky bez problémů. Neúspěchy, jak už to bývá, jsou střídány úspěchy. Začátek září tak přinesl i jednu naprosto úžasnou zprávu, že se na poslední chvíli podařilo najít modul Philae na kometě 67P. Konec září patřil naopak dosednutí samotné Rosetty na kometě. V září jsme se dočkali také startu dalšího průzkumníku asteroidů OSIRIS-REx. Další zajímavosti přináší také Cassini od Saturnova měsíce Titanu. Ohlédnutí za opozicí Marsu přinesl astrofotograf Damian Peach. Kosmonautika přinesla i další zajmavost. Ohlédneme se za zpomalenými záběry testu boosteru SLS. Podíváme se na čínské úspěchy, misi Juno, plány SpaceX na kolonizaci Marsu a konečně i evropskou misi ExoMars 2016. Na úplný závěr tu pak máme halloweenský blízkozemní asteroid s měsíčkem a noční time-lapse z Jeseníků.
V úterý večer vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku s plány jeho společnosti SpaceX pro kolonizaci Marsu. Na tuto událost čekali fanoušci kosmonautiky dlouhou dobu a nyní můžeme určitě prohlásit, že naše očekávání byla překonána. Elon Musk začal svojí prezentaci důvody pro cestu na Mars, pokračoval přes hlavní překážky celého systému, až přímo k technickým detailům samotné rakety a kosmické lodi. V tomto článku nebudeme spekulovat nad reálností tohoto plánu, ale zaměříme se pouze na informace z přednášky. Jelikož raketa ani kosmická loď nedostaly žádná oficiální jména, budou v článku použity zažité termíny BFR (Big Falcon Rocket) pro raketu a ITS (Interplanetary Transport System) pro vesmírnou loď (té se původně říkalo MCT – Mars Colonial Transporter).
Poměrně nenápadně a líně pokračuje v USA vývoj superrakety a lodě Orion pro pilotované lety mimo zemskou orbitu. Po premiéře obřího nosiče SLS v roce 2018 bude načase vyslat astronauty k Měsíci, aby byl Orion otestován kompletně. Nebude to však možná až tak jednoduché, jak ukázalo nejnovější přezkoumání postupu práce.
Devátý červenec přinesl oficiální oznámení NASA, v němž jsou k nalezení jména čtyř zkušených astronautů, kteří se zúčastní zkušebních kosmických letů nových lodí Crew Dragon a CST-100 z produkce firem SpaceX a Boeing, tyto plavidla soukromého sektoru mají v roce 2017 ukončit závislost amerických astronautů na lodích Sojuz. Jak vlastně pokračuje vývoj nových lodí? A kam SpaceX pokročila ve vyšetřování havárie své rakety?
Společnost United Launch Alliance (ULA) vznikla spojením firem Boeing a Lockheed Martin, čímž se zrodil podnik, který de facto ovládl trh s armádními satelity. Rakety Delta IV a Atlas V se staly výhradními nosiči všech strategicky i vědecky důležitých amerických sond a družic. Jedinou nevýhodou byla vysoká cena, ale kdo by to řešil – konkurence přece neexistuje a státní kasa to zaplatí. Jenže časy se mění. Na trh vstoupila jako dravá štika firma SpaceX, která tlačí náklady dolů, pracuje na znovupoužitelnosti a přitom vyrábí spolehlivé rakety. Situace na trhu se pomalu začíná obracet a ULA na to musí reagovat. jejich odpovědí má být nová raket Vulcan.
Dragon při příletu ke stanici 10. října 2012Autor: NASAV říjnu proběhla na první pohled hladce první z 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici, které mají do roku 2016 stanici pomáhat v jejím náročném provozu. Let se skončil úspěchem, když Dragon na třech velikých padácích přistál v Pacifiku se skoro tunou důležitého nákladu ze stanice. Technici však nyní analyzují data z mise, ukrývající celou řadu závad: selhání motoru nosiče při startu, kosmickou radiací vyřazené systémy lodi a špatně fungující mrazák, v němž se vracely velmi citlivé biologické vzorky.
Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí miseAutor: SpaceXPo 18denním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má v neděli 28. října skončit první z minimálně 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon společnosti SpaceX v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů. Dragon misi uzavře přistáním v Pacifiku se skoro tunou nákladu, kterému by se na ulici každý zdaleka vyhnul – moč, krev a rozbité věci. Pro vědce z NASA jde o náklad ceny zlata.
Dragon úspěšně zachycený robotickou paží staniceAutor: TV NASADnešního dne, 10. října 2012, oficiálně začala nová éra kosmonautiky: zásobování kosmické stanice soukromými firmami. Během komplikovaného a napínavého procesu se ke stanici ISS na pouhých asi 10 metrů přiblížila v rámci kontraktu na zásobování stanice první loď Dragon společnosti SpaceX, jež už má na kontě úspěšnou pokusnou misi, a byla zachycena robotickou paží. Přenos zde začal v 10 hodin, kontakt lodi a robotické paže byl potvrzen z řídícího střediska v Houstonu ve 12:56 SELČ.
Od 15:03 SELČ je Dragon pevnou součástí ISS.
