Úvodní  >  Související stránky k článku Druhým držitelem Ceny Antonína Vítka se stal docent Luboš Perek

Související stránky k článku Druhým držitelem Ceny Antonína Vítka se stal docent Luboš Perek

Milan HalousekOsobnosti

Astronautická sekce ČAS ocenila Lubora Lejčka Čestnou cenou Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky

V průběhu jednání Sjezdu České astronomické společnosti, který se uskutečnil na konci dubna 2025 v pražském Planetáriu, udělila Astronautická sekce ČAS své nejvyšší ocenění, Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky panu Luboru Lejčkovi, u příležitosti jeho 80. narozenin, za jeho celoživotní přínos, podporu a propagaci kosmonautiky mezi odbornou i laickou veřejností.

Martin GembecÚkazy

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Martin GembecOstatní

Na 22. sjezdu ČAS byla předána ocenění za popularizaci kosmonautiky a astrofotografii

Každý rok je na společném setkání členů České astronomické společnosti předáváno ocenění astrofotografovi roku a jeho kolegovi do 18 let v kategorii junior za Českou astrofotografii měsíce, Cena Jindřicha Zemana. Nepravidelně, většinou jednou za rok nebo za dva roky, je předávána Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky. Laureáty se stali Vlastimil Vojáček, Jakub Kuřád a Lubor Lejček.

Redakce Astro.czOsobnosti

Poslední rozloučení s hvězdou české astronomie Lubošem Perkem

Dnes se loučíme s doyenem české astronomie Lubošem Perkem, mimo jiné autorem nejcitovanějšího českého odborného astronomického článku 20. století, který se dožil úctyhodných 101 let. Smuteční obřad probíhal od 14 hodin v Praze ve velké obřadní síni krematoria Strašnice. Rozloučit se zesnulým se přišli významní čeští astronomové, zástupci astronomických institucí a spolků.

Milan HalousekOsobnosti

Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2023 obdrželi Andrew a Indira Feustelovi

Ve čtvrtek 25. ledna 2024, ve výroční den narození Antonína Vítka, byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti slavnostně udělena Čestná cena za popularizaci kosmonautiky v České republice manželům Andrewovi a Indiře Feustelovým, za jejich dlouhodobou a mimořádnou podporu kosmonautiky mezi českými studenty i laickou veřejností.

Redakce Astro.czOsobnosti

Ve 101 letech zemřel významný český astronom Luboš Perek

S lítostí musíme oznámit, že dnes v noci zemřel významný český astronom, bývalý generální sekretář Mezinárodní astronomické unie a také bývalý ředitel Astronomického ústavu AV ČR a předseda České astronomické společnosti Luboš Perek. Náš svět opustil pokojně v noci během spánku ve věku 101 let.

Milan HalousekOsobnosti

Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Čestnou Cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2021 obdržel spisovatel a novinář Karel Pacner (*1936), který se téměř celý svůj profesní život věnuje tématice kosmonautiky a dobývání vesmíru. Udělení této ceny Karlu Pacnerovi je poděkováním za jeho celoživotní zásluhy v popularizaci kosmonautiky, za množství jeho knížek, novinových a časopiseckých článků a rozhovorů a další činnosti, pomocí kterých přibližuje kosmonautiku mnoha generacím mladých i starších nadšených čtenářů v naší zemi.

Jana ŽďárskáOsobnosti

Střípky ze života Luboše Perka – generálního tajemníka IAU

Luboš Perek – významný světový astronom, pracovitý vědec a zároveň odvážný člověk, jenž vyměnil tradiční rodinnou kariéru právníka za nejistou dráhu učence a badatele. Že se jednalo o správné rozhodnutí, nepochybně potvrdila významná světová událost – to když byl Luboš Perek zvolen v roce 1967 generálním tajemníkem IAU (Mezinárodní astronomické unie).

Milan HalousekOsobnosti

Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky pro rok 2022 obdržel dr. Petr Lála

V sobotu 23. dubna 2022 byla slavnostně předána cena udělovaná Astronautickou sekcí ČAS za popularizaci kosmonautiky. Toto ocenění obdržel RNDr. Petr Lála, čestný člen České astronomické společnosti. Ocenění pojmenované po předním českém znalci, popularizátorovi a encyklopedistovi kosmonautiky, Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. (1940-2012) je udělováno každoročně vybrané osobnosti za významnou dlouhodobou činnost při popularizaci kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících.

Redakce Astro.czOsobnosti

Cena Antonína Vítka pro Vladimíra Remka

Česká astronomická společnost se prostřednictvím své Astronautické sekce rozhodla udělovat cenu pojmenovanou po našem vynikajícím popularizátorovi kosmonautiky, Antonínu Vítkovi. První laureát byl oznámen na Kosmos News Party 2018 v Pardubicích. Stal se jím Vladimír Remek, československý kosmonaut, jehož význam pro popularizaci kosmonautiky je po celých 40 roků od jeho vesmírného letu nezpochybnitelný. Předání Ceny Antonína Vítka se uskutečnilo 12. května 2018 na Mezinárodním veletrhu Svět knihy 2018, na stánku Českého rozhlasu a jeho nakladatelství Radioservis. Svým tématem šlo o vhodnou příležitost, protože své autorské čtení zde měl Stanislav Kužel, který tak prezentoval svou knihu Kosmonauti Nula.

Redakce Astro.czOsobnosti

Luboš Perek, čestný člen České astronomické společnosti, se 26. července dožívá 100 roků

V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 259 z 24. 7. 2019

Martin GembecÚkazy

30. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Během noci je vidět Jupiter a Saturn, k nimž se přidává i Neptun a nad ránem Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Vyvrcholí roj jižních delta Aquarid. K ISS dorazila nová tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-13. Indové odložili start sondy k Měsíci. Mezitím očekáváme další čtyři starty raket. Významné jubileum, 100 let, oslaví český astronom doc. Luboš Perek.

Redakce Astro.czMultimédia

Luboš Perek hostem Show Jana Krause

Významný český astronom, doc. Luboš Perek, emeritní ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR a rovněž muž, po němž je pojmenován největší český teleskop nacházející se na observatoři v Ondřejově, byl ve středu 18. března 2015 hostem populárního televizního pořadu Show Jana Krause. Doc. Perek mluvil mimo jiné o kosmickém odpadu, vnímání vesmíru širokou veřejností i mezi vědci, o své astronomické kariéře, ale i o své současné práci v české i zahraniční astronomii. V bonusu "Co jste neviděli..." zjistíte, jaké tipy má Perek na dlouhodobý život. Především však na svůj úctyhodný věk Perek hýřil úžasným a jemu vlastním optimismem. Záznam z pořadu můžete shlédnout na Youtube.

Martin GembecÚkazy

30. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 23. července 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 21. 7. do 27. 7. Měsíc je před novem. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Nastane ranní setkání s Měsícem. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Aktivita Slunce se snížila tak, že skvrny na jeden den zmizely. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. července ve 22:00 SELČ.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »