Související stránky k článku Evropská jižní observatoř – klenoty nebe přístupné i Česku
ELT, tedy Extrémně velký dalekohled, byl doposud jen pojem spojený s velkým množstvím propagačních simulací a videí, z nichž jsme se dozvídali, že do roku 2025 bude na vrcholu chilské hory Cerro Armazones, asi 22 km vzdušnou čarou na východ od současně nejpopulárnější observatoře ESO Paranal, stát dalekohledové monstrum o průměru přes 39 metrů. Těžko si to představit, ač nějaké porovnávací obrázky Evropská jižní observatoř poskytla. Víme, že výškou 74 metrů se kupole dostane do více jak dvou třetin výšky ještědského vysílače a průměrem zrcadla dalekohled předčí velikost střední basketbalové haly. Až do 5. července 2019 mi tato čísla jen máloco říkala. Pak jsem měl tu vzácnou možnost na staveništi strávit nezapomenutelnou noc…
Tím vedcov z USA a Taiwanu zachytil prvý jasný obrázok mladej hviezdy obklopenej akrečným diskom. Vo svojom článku publikovanom v časopise Science Advances tím opisuje, ako bol tento obraz zachytený a ďalšie podrobnosti.
Astronomická expediceAutor: Pavel Gabzdyl
Zaobíráte se otázkami vzniku a vývoje vesmíru? Zajímá vás život hvězd? Chtěli byste strávit dobrodružné prázdniny a proniknout do hlubin naší galaxie? Potom, vážení a mladí příznivci astronomie, kteří jste bez újmy přežili konec Mayského kalendáře, je tu právě pro vás naše Astronomická expedice.
Poslední možnost přihlásit se na Expedici 2013 je do 15. května 2013!
Přehlídkový dalekohled ESO/VISTA pořídil pozoruhodný nový snímek velkého Magellanova oblaku, jednoho z našich nejbližších galaktických sousedů. VISTA provádí přehlídková pozorování Velkého i Malého Magellanova oblaku a jejich nejbližšího okolí s velmi vysokým rozlišením. Program astronomům umožňuje sledovat velké množství hvězd a otevírá novou cestu ke studiu proměnných hvězd, hvězdného vývoje a dynamiky galaxií.
Když se řekne ‚exploze hvězdy‘, máme většinou na mysli výbuch supernovy, který představuje velmi působivou závěrečnou fázi vývoje hmotné hvězdy. Nová pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA však přináší pohled na hvězdné exploze v úplně opačné fázi života stálice – během jejího zrodu. Při průzkumu pozůstatků dramatického raného vývoje skupiny hmotných hvězd astronomové získali tyto působivé záběry, které dokládají, že i vznik hvězd může být dynamickým a explozivním procesem.
Austrále na australské pláži.Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.Páteční přednáška na Hvězdárně v Úpici se ponese v duchu cestování. Petr Horálek, cestovatel a také nový zaměstnanec hvězdárny, nás zavede do exotických teplot listopadové Austrálie, kam se před dvěma měsíci vydal na pozorování jedinečného úplného zatmění Slunce. Přednáška začíná v pátek 18. ledna od 18 hodin.
Přehled událostí na obloze od 2. 10. do 8. 10. 2017. Měsíc bude v úplňku. Saturn je večer nad jihozápadem. Ráno je vidět jasná Venuše a slabý Mars. Obě planety se k sobě na obloze přiblíží v období kolem 5. října. Aktivita Slunce je nízká. Slavíme 60. výročí vypuštění první umělé družice Země (Sputniku 1). V kosmonautice také zaujaly upřesněné plány Elona Muska na stavbu velké rakety a transportní lodi. Nezastavil se ani raketostroj a tak se startovalo z Ruska, Číny i Francouzské Guyany. Nyní jsou na řadě v USA rakety Atlas V a Falcon 9.
ALMA se připojuje k celosvětovému pokusu o zobrazení horizontu událostí supermasivní černé díry! Jako součást ambiciozního experimentu se ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), spolu s dalšími dalekohledy rozmístěnými po celém světě, pokusí vidět něco, co ještě nikdy nikdo neviděl: černou díru. Poprvé se ALMA připojuje k dalekohledům EHT (Event Horizon Telescope) a GMVA (Global mm-VLBI Array), což jsou virtuální observatoře s (virtuálním) rozměrem Země, které fungují na bázi mezinárodní spolupráce mezi radioteleskopy. Jejich hlavní úkol je detailní studium superhmotné černé díry v centru Mléčné dráhy. EHT se pokusí, úplně poprvé, zobrazit stín horizontu událostí černé díry, zatímco GMVA bude zkoumat vlastnosti akrece a výtoku okolu galaktického centra.
Závěrečný díl našeho povídání o zajímavostech z konference EWASS 2017 je zde. V první části tohoto dílu si povíme o současných i budoucích misích Evropské vesmírné agentury. Dále si připomeneme historii a přístrojové vybavení Evropské jižní observatoře. Nechybí ani připomínka, že součástí ESO je i Česká republika. Pochopitelně se dotkneme i nejbližší budoucnosti a vylepšení dalekohledů. Pojem astronomická kybernetika, kterým naše ohlédnutí za konferencí ukončíme, je obor úzce spjatý s astronomickým bádáním, protože bez numerických simulací a počítačového zpracování obrovského množství dat se jak současný, tak především budoucí astronomický výzkum neobejde.
Astronomové využili radioteleskop ALMA k detekci značného množství prachu ve velmi vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala krátce po svém vzniku – v období, kdy byl vesmír starý pouze 4 % současného věku. Jedná se o zatím nejvzdálenější galaxii, ve které byl prach úspěšně detekován. Pozorování rovněž přineslo objev kyslíku v dosud největší vzdálenosti. Tyto výsledky poskytují zcela nový pohled na zrod a explozivní zánik prvních hvězd ve vesmíru.
Na slavnostním setkání v ředitelství ESO byly dnes podepsány čtyři kontrakty na dodávku důležitých součástí nového dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), který ESO staví. Zakázku na odlitky obřího sekundárního a terciárního zrcadla získala firma SCHOTT, podpůrnou konstrukci těchto dvou optických členů zhotoví skupina SENER Group a hranové sensory, které jsou životně důležitou součástí ovládacího systému mohutného segmentového primárního zrcadla, dodá konsorcium FAMES. Druhý prvek optického systému ELT bude největším vypuklým zrcadlem, jaké bylo kdy vyrobeno, a zároveň největším sekundárním zrcadlem použitým v dalekohledu.
Radioteleskop ALMA pro milimetrovou a submilimetrovou oblast elektromagnetického záření pracující na planině Chajnantor v Chile začal pozorovat v novém rozsahu vlnových délek. Umožňují to přijímače instalované do jednotlivých antén systému, které jsou schopné zachytit rádiové záření na vlnových délkách 1,4 až 1,8 milimetru. Tato oblast dosud při pozorování pomocí ALMA využívána nebyla. Vylepšení astronomům umožní detekovat slabé signály vody přicházející z blízkého vesmíru.
Observatoř Paranal s nejvýkonnějším dalekohledem světa navštívil dnes, 14. ledna 2017, předseda Senátu České republiky Milan Štěch, doprovázený nastupující předsedkyní Akademie věd Evou Zažímalovou. Paranal je jedním z vědecky nejvýznamnějších pracovišť Evropské jižní observatoře (ESO) a Astronomický ústav AV ČR je hlavní českou institucí, která se hned několika projekty podílí na spolupráci v rámci členství ČR v ESO.
Týmu japonských astronomů se pomocí radioteleskopu ALMA podařilo objevit horký a hustý kokon hmoty obklopující nově zrozenou hvězdu. Jedná se o objekt známý jako horké molekulární jádro, je však první svého druhu, který se podařilo najít mimo naši Galaxii. Svým chemickým složením se značně liší od podobných útvarů v naší Galaxii, což naznačuje, že chemické procesy odehrávající se v různých místech ve vesmíru, mohou být mnohem rozmanitější, než se očekávalo.
Analýza dat získaných v rámci rozsáhlé přehlídky galaxií, kterou v uplynulých letech prováděl dalekohled ESO/VST pracující na observatoři Paranal v Chile, naznačuje, že hustota temné hmoty ve vesmíru by mohla být nižší a její rozložení rovnoměrnější, než se dosud myslelo. Mezinárodní tým vědců využil snímky získané v rámci přehlídky KiDS (Kilo Degree Survey) k výzkumu vlivu gravitačního působení nejrozsáhlejších struktur hmoty ve vesmíru na světlo přicházející od patnácti milionů sledovaných vzdálených galaxií. Zdá se, že výsledky získané tímto způsobem jsou v rozporu se staršími závěry učiněnými na základě údajů z družice Planck.
ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vůbec poprvé rozlišila tzv. sněžnou čáru v protoplanetárním disku. Tato hranice vymezuje oblast, kde teplota v disku poklesne dostatečně nízko, aby se z vodní páry mohl tvořit sníh. Dramatické zvýšení jasnosti mladé hvězdy V883 Orionis velmi rychle oteplilo vnitřní část disku a posunulo čáru sněhu do mnohem větší vzdálenosti, než je pro protohvězdy obvyklé. Díky tomu ji bylo možné vůbec poprvé přímo pozorovat. Výsledky pozorování jsou publikovány v časopise Nature, 14. července 2016. Vzplanutí může trvat stovky let.
Mezinárodní tým astronomů využil schopnosti interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) k zobrazení hvězdného systému Eta Carinae v dosud nejvyšším rozlišení. Podařilo se jim tak pozorovat nové, nečekané struktury v okolí této dvojhvězdné soustavy, včetně oblasti mezi hvězdami, kde se extrémní rychlostí střetávají hvězdné větry proudící z jednotlivých stálic. Detailní nový pohled do tohoto mimořádného hvězdného systému by mohl přinést lepší pochopení vývoje velmi hmotných hvězd.
Mezinárodní tým astronomů využil radioteleskop ALMA k detekci záření kyslíku ve vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala 700 milionů let po velkém třesku. Jedná se o dosud nejvzdálenější galaxii, ve které se kyslík podařilo jednoznačně pozorovat. Kyslík je zde pravděpodobně ionizován intenzivním vyzařováním mladých obřích hvězd. Tato galaxie by mohla být příkladem jednoho typu zdrojů zodpovědných za reionizaci vesmíru v raných fázích jeho vývoje.
Pomocí přehlídkového dalekohledu pro infračervenou oblast ESO/VISTA se astronomům podařilo ve středu Galaxie poprvé nalézt prastaré stálice, které označují jako typ RR Lyrae. Tyto hvězdy se obvykle nacházejí v populacích starších než 10 miliard let. Objev ukazuje, že výduť naší Galaxie pravděpodobně vznikla postupným sléváním prvotních hvězdokup. Objevené stálice by tak mohly představovat pozůstatky jedné z nejhmotnějších a nejstarších přeživších hvězdokup celé Galaxie.
Astronomové využívající radioteleskop ALMA našli dosud nejpřesvědčivější důkazy existence planet několikrát hmotnějších než Jupiter v discích plynu a prachu kolem čtveřice mladých hvězd. Měření vlastností plynu v okolí těchto hvězd rovněž poskytla dodatečné informace o vlastnostech těchto planet.
