Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.
RNDr. Jiří Borovička, CSc., je český astronom pracující v Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Ve spolupráci s dalším světovým odborníkem na meteority, Pavlem Spurným, se zabývá výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů. V pořadu Hlubinami vesmíru nás seznámí s metodami meteorické astronomie.
V pátek 20. května se pět desítek finalistů ze základních škol a víceletých gymnázií z celé republiky utkalo na celostátním finále v Praze. Mladší řešitelé soutěžili na Štefánikově hvězdárně, starší na Akademii věd na Národní třídě. Středoškoláci svá finálová klání absolvovali na Filosoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Na prvních příčkách se v jednotlivých kategoriích umístili Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci v kategorii AB, Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc - Hejčín v kategorii CD, Martin Schmied z Gymnázia v Jihlavě v kategorii EF a Samuel Elich z Gymnázia Jana Keplera v kategorii GH.
RNDr. Petr Mareš, Ph.D., supervizor ESERO nás seznámí s činností tohoto vzdělávacího projektu, který v rámci ESA působí na území ČR. Co všechno ESERO u nás dělá? Jak působí a na co se zaměřuje?
13 finalistů se v pátek 13. utkalo o vítězství ve 13. ročníku Astronomické olympiády na Bezručově náměstí 13. Pro některé se stala pověstná 13ka šťastnou! Ve dnech 11. až 13. května 2016 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě druhé ze čtyř ústředních kol 13. ročníku Astronomické olympiády. Finalisté kategorie CD se kvalifikovali z více než jedenácti stovek řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc - Hejčín. Nejlepší úspěšní řešitelé postupují dále na soustředění v Louňovicích pod Blaníkem, kde se utkají o místa v reprezentaci na XXI. Mezinárodní astronomické olympiádě.
Televize Noe pokračuje v diskuzích o vesmírných tématech i tuto sobotu, netradičně však trochu později, od 20:25. V tomto díle pokračujeme v besedě s RNDr. Michaelem Prouzou, Ph.D., ředitelem Fyzikálního ústavu Akademie věd a řeč bude o chystaném dalekohledu Vera Rubin v Chile a poté o kosmologických otázkách – temné hmotě a energii, základních silách ve vesmíru apod.
Na začátku dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 15členná porota krajského kola, která vybrala 67 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO řešili online test také středoškoláci v kategorii CD. Tato novinka přilákala třikrát více zájemců než v předchozích letech.
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky bude v tomto pořadu zpočátku hovořit o svém působení a poté se zaměříme na astročástikovou fyziku.
Ve dnech 16. až 18. března 2016 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 13. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci. Osm nejlepších účastníků se dále utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Prvním dílem pořadu v roce 2022 se podíváme k výzkumu exoplanet s dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR. Jak se zjišťují z kosmu exoplanety? Zákrytové metody a sledování radiálních rychlostí blízkých hvězd přinášejí zatím ty nejpodrobnější výsledky. Jak to astronomové prokazují a čím?
Dvě desítky nejlepších řešitelů nejvyšší kategorie Astronomické olympiády se ve čtvrtek a pátek sjedou do Opavy, aby poměřili své znalosti v Ústředním kole kategorie AB. Kdo postoupí do užšího výběru na 10. Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice v Indii? Objeví se další hvězdy mezi novými tvářemi? Jaké úlohy připravila pro soutěžící odborná komise? Pomohou soutěžícím zkušenosti z předchozích dvou kol? Již v pátek 18. března odpoledne budeme znát odpovědi na tyto otázky.
Ke konci roku se zaměříme na moderní astronomický obor, kterým je objevování a výzkum extrasolárních planet. Co jsou to za objekty? Jak vypadají a jaké jsou jejich vlastnosti? Kde je nebližší exoplaneta a kam až k jejich detekci prozatím dohlédneme? Nejen na tyto otázky nám odpovídal dr. Petr Kabáth, vedoucí Skupiny výzkumu exoplanet při Stelárním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
V pořadu Hlubinami vesmíru si RNDr. Jiří Grygar, CSc., povídal o tom, jaké objevy hýbaly světem astronomie v minulém roce. Po prvním dílu o Sluneční soustavě a po druhém pokračování, věnovaném vzdálenějším objektům, tu máme třetí pokračování rozhovoru s naším předním popularizátorem astronomie a astrofyziky. V tomto díle zakončí dr. Jiří Grygar vyprávění o významných objevech v astronomii loňského roku.
Český tým přivezl z XX. Mezinárodní astronomické olympiády (XX. IAO) v Kazani (Tatarstán, Ruská federace, 15. – 23. října) dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Jubilejní dvacátý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo hlavní město Tatarské republiky Kazaň. Organizátoři připravili velmi zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.
V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.
Český tým získal na 9. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA) tři čestná uznání. Velmi dobře tak po obměně účastníků (čtyři byli na soutěži poprvé) uspěl v narůstající mezinárodní konkurenci. Do indonéského Magelangu se od 26. července do 4. srpna sjelo 206 soutěžících ze 41 zemí světa. Olympiáda se v Indonésii konala již podruhé, Indonésie je jedním z pěti zakládajících států IOAA.
Pořad televize Noe si pravidelně zve zajímavé osobnosti z oboru astronomie či astrofyziky, které mají co říct ke své práci nebo koníčku. Stálicí je náš známý popularizátor, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. I letos tedy nevynecháme Žně objevů za rok 2020 a v prvním dílu začneme tradičně tím, co zajímavého se dělo ve výzkumu Sluneční soustavy.
V pátek 22. května se pět desítek finalistů ze základních škol a víceletých gymnázií z celé republiky utkalo na celostátním finále v Praze. Mladší řešitelé soutěžili na Štefánikově hvězdárně, starší na Akademii věd na Národní třídě. Středoškoláci svá finálová klání absolvovali v Planetáriu Ostrava v polovině května a na konci března. Ve třech kategoriích ze čtyř obsadily první místo dívky.
Astrochemik RNDr. Martin Ferus, Ph.D. zůstal ve studiu TV Noe, a tak je hostem pokračování besedy o chemických procesech ve vesmíru. V tomto díle se zaměříme nejprve na prebiotické předpoklady ve vesmíru. Jaké jsou směry výzkumu? Jsou chemické procesy pro vznik života podobné tomu, jak to vidíme na Zemi, anebo mohou být rozdílné? Kam vedou úvahy? Jak vznikl život?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Kometa 10P/Templ dalekohledem Seestar30 z Rokycan 21.7.2026
