Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

Astronomická olympiáda Autor: ČAS
Astronomická olympiáda
Autor: ČAS
V květnu 2014 vyvrcholí 11. ročník Astronomické olympiády ústředními koly v Ostravě a Brně. 15 finalistů kategorie CD pro studenty 1. a 2. ročníků středních škol se utká ve dnech 15. a 16. 5. 2014 v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava a 50 finalistů kategorie EF a GH pro žáky 6. až 9. tříd základních škol se sjede o týden později 22. až 23. 5. 2014 na Hvězdárnu a planetárium Brno. Finalisté z celé České republiky prošli náročným sítem školních a krajských kol. V kategorii CD se školního kola zúčastnil 1131 řešitel, v kategorii EF 3926 a v kategorii GH 4146 řešitelů.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 14. května 2014.

Nad finále v Ostravě převzal záštitu rektor VŠB-TU Ostrava prof. Ivo Vondrák. Soutěž zahájí prorektorka pro rozvoj VŠB-TU Ostrava, prof. Darja Kubečková. Studenti budou řešit astronomické úlohy ve dvou několikahodinových blocích. První proběhne ve čtvrtek odpoledne a druhý v pátek dopoledne. V rámci doprovodného programu bude na čtvrtek připravena společná večeře v kavárně Maleda v prostorách budovy Centra podpory inovací VŠB-TU Ostrava a v pátek odpoledne pak velmi zajímavá exkurze do Energetického centra Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TU Ostrava, což je unikátní pracoviště, kde studenti spolu s pedagogy vyrábějí automobily „poháněné Sluncem“ a zkoumají další alternativní zdroje energie.

Účastníky finále v Brně čeká ve čtvrtek odpoledne exkluzivní exkurze do brněnského podzemí. Vlastní soutěžní část proběhne v pátek 23. 5. 2014. Po společném testu znalostí oblohy v digitáriu budou soutěžící v kategorii GH řešit interaktivní úlohy v Exploratoriu a malém planetáriu. Pro starší kategorii EF jsou připraveny náročnější astronomické úlohy. Pro doprovázející učitele a rodiče jsou v pátek připraveny přednášky prof. Kulhánka a Mgr. Rozehnala o černých dírách a nových pohledech na Sluneční soustavu.

Nejlepší řešitelé z kategorie CD a kategorie EF mají možnost se účastnit také mezinárodní astronomické olympiády pro tuto věkovou kategorii. XIX. Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO) se bude konat od 12. do 21. 10. 2014 v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškek. Účastníci za ČR budou nominováni na základě výsledků na soustředění na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí, které letos proběhne od 9. do 11. 6. 2014. Účastníky budou nejlepší finalisté z kategorií CD a EF.

Na dvoudenním finále Astronomické olympiády v kategorii CD v Ostravě a doprovodném programu se dále podílejí tyto organizace a instituce: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU, nakladatelství Aldebaran, VŠB-TU Ostrava a občanské sdružení Proxima.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve čtyřech věkových kategoriích, dvě z nich tradičně zajišťuje Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. Finále nejstarší kategorie AB se pravidelně koná v březnu, aby se do něj mohli zapojit i studenti maturitních ročníků. Účastníci v nižších kategoriích se svých finálových klání dočkají vždy v květnu (kategorie CD v Ostravě, EF a GH v Brně nebo Praze). Soutěž je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným a novinářům, rozhovory s vítězi po vyhlášení výsledků jsou možné. Podrobný program finále obou kategorií najdete níže a vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) lze najít na http://olympiada.astro.cz.

Autoři tiskové zprávy jsou Dr. Tomáš GráfaIng. Jan Kožuško.

Program ústředního kola kategorie CD

Ústřední kolo kategorie CD proběhne v Centru podpory inovací VŠB TU Ostrava ve spolupráci s Planetáriem Ostrava.
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava
Studentská 6202/17
708 33 Ostrava-Poruba

čtvrtek 15. 5. 2014
14:00 zahájení
14:30 – 17:30 řešení úloh – teoretická část
18:00 ubytování, společná večeře

pátek 16. 5. 2014
09:00 – 12:00 řešení úloh – praktická část – analýza dat
12:00 – 13:00 společný oběd účastníků
13:00 – 14:30 exkurze na odborná pracoviště VŠB – TU Ostrava
15:00 – 15:30 vyhlášení výsledků

Program ústředního kola kategorií EF a GH

Ústřední kola kategorií EF a GH Astronomické olympiády proběhnou na brněnské hvězdárně a planetáriu
Hvězdárna a planetárium Brno
Kraví hora 2
616 00 Brno

Doprovodný program ve čtvrtek 22. 5. 2014
13:30 Ubytování na kolejích
14:00 – 18:00 Prohlídka Brněnského podzemí
18:00 – 19:00 Večeře

Soutěžní program v pátek 23. 5. 2014
07:30 – 08:15 Snídaně na kolejích
08:15 – 08:45 Společný transfer na hvězdárnu
09:00 – 09:15 Slavnostní zahájení finále
09:15 – 12:35 Řešení soutěžních úloh
12:45 – 14:00 Oběd
14:00 – 15:00 Pořad v Digitáriu
15:15 – 16:15 Vyhlášení výsledků

Tisková zpráva ke stažení: formát DOC




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »