Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

Astronomická olympiáda vyvrcholí ústředními koly v Ostravě a Brně

Astronomická olympiáda Autor: ČAS
Astronomická olympiáda
Autor: ČAS
V květnu 2014 vyvrcholí 11. ročník Astronomické olympiády ústředními koly v Ostravě a Brně. 15 finalistů kategorie CD pro studenty 1. a 2. ročníků středních škol se utká ve dnech 15. a 16. 5. 2014 v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava a 50 finalistů kategorie EF a GH pro žáky 6. až 9. tříd základních škol se sjede o týden později 22. až 23. 5. 2014 na Hvězdárnu a planetárium Brno. Finalisté z celé České republiky prošli náročným sítem školních a krajských kol. V kategorii CD se školního kola zúčastnil 1131 řešitel, v kategorii EF 3926 a v kategorii GH 4146 řešitelů.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze dne 14. května 2014.

Nad finále v Ostravě převzal záštitu rektor VŠB-TU Ostrava prof. Ivo Vondrák. Soutěž zahájí prorektorka pro rozvoj VŠB-TU Ostrava, prof. Darja Kubečková. Studenti budou řešit astronomické úlohy ve dvou několikahodinových blocích. První proběhne ve čtvrtek odpoledne a druhý v pátek dopoledne. V rámci doprovodného programu bude na čtvrtek připravena společná večeře v kavárně Maleda v prostorách budovy Centra podpory inovací VŠB-TU Ostrava a v pátek odpoledne pak velmi zajímavá exkurze do Energetického centra Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB-TU Ostrava, což je unikátní pracoviště, kde studenti spolu s pedagogy vyrábějí automobily „poháněné Sluncem“ a zkoumají další alternativní zdroje energie.

Účastníky finále v Brně čeká ve čtvrtek odpoledne exkluzivní exkurze do brněnského podzemí. Vlastní soutěžní část proběhne v pátek 23. 5. 2014. Po společném testu znalostí oblohy v digitáriu budou soutěžící v kategorii GH řešit interaktivní úlohy v Exploratoriu a malém planetáriu. Pro starší kategorii EF jsou připraveny náročnější astronomické úlohy. Pro doprovázející učitele a rodiče jsou v pátek připraveny přednášky prof. Kulhánka a Mgr. Rozehnala o černých dírách a nových pohledech na Sluneční soustavu.

Nejlepší řešitelé z kategorie CD a kategorie EF mají možnost se účastnit také mezinárodní astronomické olympiády pro tuto věkovou kategorii. XIX. Mezinárodní astronomická olympiáda (IAO) se bude konat od 12. do 21. 10. 2014 v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškek. Účastníci za ČR budou nominováni na základě výsledků na soustředění na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí, které letos proběhne od 9. do 11. 6. 2014. Účastníky budou nejlepší finalisté z kategorií CD a EF.

Na dvoudenním finále Astronomické olympiády v kategorii CD v Ostravě a doprovodném programu se dále podílejí tyto organizace a instituce: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU, nakladatelství Aldebaran, VŠB-TU Ostrava a občanské sdružení Proxima.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve čtyřech věkových kategoriích, dvě z nich tradičně zajišťuje Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě. Finále nejstarší kategorie AB se pravidelně koná v březnu, aby se do něj mohli zapojit i studenti maturitních ročníků. Účastníci v nižších kategoriích se svých finálových klání dočkají vždy v květnu (kategorie CD v Ostravě, EF a GH v Brně nebo Praze). Soutěž je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Finále Astronomické olympiády je přístupno pouze pozvaným a novinářům, rozhovory s vítězi po vyhlášení výsledků jsou možné. Podrobný program finále obou kategorií najdete níže a vše o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) lze najít na http://olympiada.astro.cz.

Autoři tiskové zprávy jsou Dr. Tomáš GráfaIng. Jan Kožuško.

Program ústředního kola kategorie CD

Ústřední kolo kategorie CD proběhne v Centru podpory inovací VŠB TU Ostrava ve spolupráci s Planetáriem Ostrava.
Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava
Studentská 6202/17
708 33 Ostrava-Poruba

čtvrtek 15. 5. 2014
14:00 zahájení
14:30 – 17:30 řešení úloh – teoretická část
18:00 ubytování, společná večeře

pátek 16. 5. 2014
09:00 – 12:00 řešení úloh – praktická část – analýza dat
12:00 – 13:00 společný oběd účastníků
13:00 – 14:30 exkurze na odborná pracoviště VŠB – TU Ostrava
15:00 – 15:30 vyhlášení výsledků

Program ústředního kola kategorií EF a GH

Ústřední kola kategorií EF a GH Astronomické olympiády proběhnou na brněnské hvězdárně a planetáriu
Hvězdárna a planetárium Brno
Kraví hora 2
616 00 Brno

Doprovodný program ve čtvrtek 22. 5. 2014
13:30 Ubytování na kolejích
14:00 – 18:00 Prohlídka Brněnského podzemí
18:00 – 19:00 Večeře

Soutěžní program v pátek 23. 5. 2014
07:30 – 08:15 Snídaně na kolejích
08:15 – 08:45 Společný transfer na hvězdárnu
09:00 – 09:15 Slavnostní zahájení finále
09:15 – 12:35 Řešení soutěžních úloh
12:45 – 14:00 Oběd
14:00 – 15:00 Pořad v Digitáriu
15:15 – 16:15 Vyhlášení výsledků

Tisková zpráva ke stažení: formát DOC




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »