Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výsledky z 9. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Výsledky z 9. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice

Astronomická olympiáda

Český tým získal na 9. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA) tři čestná uznání. Velmi dobře tak po obměně účastníků (čtyři byli na soutěži poprvé) uspěl v narůstající mezinárodní konkurenci. Do indonéského Magelangu se od 26. července do 4. srpna sjelo 206 soutěžících ze 41 zemí světa. Olympiáda se v Indonésii konala již podruhé, Indonésie je jedním z pěti zakládajících států IOAA.

Český tým na slavnostním zahájení 9. IOAA (zleva: Tomáš Gráf, Jan Kožuško – vedení výpravy, Lukáš Supik, Hana Lounová, Lucie Fořtová, Pavel Kůs a Denis Müller) Autor: Ladislav Hric
Český tým na slavnostním zahájení 9. IOAA (zleva: Tomáš Gráf, Jan Kožuško – vedení výpravy, Lukáš Supik, Hana Lounová, Lucie Fořtová, Pavel Kůs a Denis Müller)
Autor: Ladislav Hric

Nejlépe se z českého týmu umístila Lucie Fořtová, absolventka Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Čestná uznání získali také Denis Müller z Gymnázia Budějovická v Praze a Pavel Kůs z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích. Velmi dobrý výkon odvedli i Hana Lounová z Gymnázia Olomouc-Hejčín a Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci. Český tým vedli RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. z VŠB-TU Ostrava a Planetária Ostrava a Ing. Jan Kožuško ze Štefánikovy hvězdárny v Praze.

V neoficiálním pořadí jednotlivých států se Česká republika umístila na 20. místě z celkových 41. Vzhledem k neobvyklé obtížnosti úloh, rostoucímu počtu účastníků soutěže a náročným klimatickým podmínkám je to výborný výsledek.

České družstvo během týmové soutěže na 9. IOAA ve chrámu Borobudur Autor: Valentino Sudaryo
České družstvo během týmové soutěže na 9. IOAA ve chrámu Borobudur
Autor: Valentino Sudaryo

Absolutního vítězství v soutěži dosáhl domácí student Joandy Leonata Pratama. Hostitelem soutěže bylo ministerstvo školství Indonézie, odbor školství a kultury správní oblasti Střední Jávy a Univerzita v Bandungu.

Vlastní soutěž probíhala v budovách výběrové střední školy Taruna Nusantara Senior High School. Studenti byli ubytováni v resortu Puri Ashri na okraji Magelangu, vedoucí národních týmů pak v hotelu Grand Artos Aerowisata poblíž centra města. Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Týmová soutěž se konala v chrámu Borobudur.

Slavnostní zahájení proběhlo pod širým nebem poblíž budhistického chrámu Borobudur a závěrečný ceremoniál s udílením cen u hinduistického chrámu Prambanan.

Východ Měsíce při závěrečném ceremoniálu v chrámu Prambanan Autor: Jan Kožuško
Východ Měsíce při závěrečném ceremoniálu v chrámu Prambanan
Autor: Jan Kožuško

Není bez zajímavosti, že

  • 41 % účastníků letošní IOAA bylo z Evropy, 44% přijelo z Asie a 15% ze Severní nebo Jižní Ameriky
  • nejvzdálenější tým přiletěl z Kolumbie, z Bogoty do Magelangu je to 19 437 km!
  • na přípravě a průběhu 9. IOAA se podílelo asi 1 000 dobrovolníků, kteří odpracovali celkem 5232 hodin
  • při přípravě konečných verzí zadání soutěže a překladech do jiných jazyků vypili vedoucí jednotlivých delegací více než 1 200 litrů kávy.

První čtyři ročníky soutěže byly v Asii (Thajsko, Indonésie, Írán a Čína), pátý ročník v sousedním Polsku, šestý v Brazílii, sedmý v Řecku a vloni se IOAA konala v Rumunsku. V dalším ročníku soutěže se studenti mohou těšit do indického Bhubaneswaru. Indičtí pořadatelé při svém představování 10. IOAA v roce 2016 prozradili, že kvůli vyšší pravděpodobnosti jasného počasí bude soutěž netradičně probíhat až v prosinci.

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z mezinárodních soutěží dosud přivezli již 5 zlatých, 8 stříbrných a 17 bronzových medailí.

Letošní olympijské zápolení českých studentů na mezinárodním astronomickém kolbišti je nyní ve svém poločase – v říjnu se druhý český tým čítající pět studentů vypraví do hlavního města Tatarstánu, Kazaně na XX. Mezinárodní astronomickou olympiádu určenou pro mladší studenty. Držíme palce!

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost a Planetárium Ostrava. Cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Hornicko-geologická fakulta VŠB – TU Ostrava a statutární město Ostrava.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »