Nejen na tuto záludnou otázku hledaly odpověď dvě desítky finalistů kategorie CD Astronomické olympiády od 9. do 11. května 2018 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s určováním zeměpisné šířky pomocí spektrometru.
V dnešním díle představí RNDr. Jiří Grygar, CSc. jednu z nejvýznamnějších osobností astronomie v Československu. Byl spoluzakladatelem vzniku naší republiky, o kterou se zasloužil významným podílem. T. G. Masaryka a Edvarda Beneše seznámil s významnými evropskými osobnostmi a jeho aktivity přinášely snahám o samostatnost ovoce. Ale především byl astronomem. Jeho život se může stát inspirací. Co vše dokázal, je takřka neuvěřitelné.
Ve dnech 21. až 23. března 2018 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Martin Orság z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické ve Vyškově. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. formou besedy představuje astronomii jako inspiraci pro vědu a umění. Od antiky po středověk v českých zemích - jak Tycho de Brahe zavítal do Čech a proč? Co v Praze vykonal a čím byl prospěšný Johannesi Keplerovi, který s ním v Praze prodléval? Představí Keplerovu činnost i jeho významné publikace.
Thajský Phuket žil po dva týdny astronomickou soutěží. Na 11. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Počtem medailí je to nejúspěšnější start české reprezentace v této soutěži od roku 2012.
V tomto díle se vědec Univerzity Karlovy podrobněji pozastaví nad souvislostí vody a vesmíru okolo nás. Jak se procesy, např. při srážkách komet, projevují na Zemi, a co nám při tom odkrývá kinetická energie? Podíváme se dnes i na tunguzskou katastrofu.
Český tým přivezl z XXII. Mezinárodní astronomické olympiády (XXII. IAO) ve Wei-chaj jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Dvacátý druhý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 27. října 2017 do 4. listopadu 2017 město Wej-chaj v provincii Šan-tung, která se nachází ve východní části Číny na pobřeží Žlutého moře. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program. Pro ilustraci zmiňme návštěvu nedaleké observatoře Weihai Observatory of Shandong University na hoře Majia, kde se nachází 100cm dalekohled, největší optický dalekohled na všech univerzitách v Číně, a návštěvu školy Weihai High-tech Science Park No. 1 Middle School, kde mají 50 až 60 žáků ve třídě a v areálu školy se nachází 8 budov, každá pro jeden ročník.
Vědec z Karlovy university, zabývající se paleomagnetizmem, poutavě vypráví nejen o svém angažmá v USA, ale především o magnetických skutečnostech na Zemi. Jak vzniká? Jaké jsou pohyby uvnitř Země. Co lze vyzkoumat z hornin a co přináší nové poznatky?
Ve dnech 10. až 12. května proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě druhé ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Finalisté kategorie CD se kvalifikovali z více než jedenácti stovek řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězila studentka Sára Elichová z Gymnázia Jana Keplera v Praze.
Pokračování besedy s prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc., z Českého vysokého učení technického v Praze se bude nejprve týkat obřích planet Sluneční soustavy – Jupitera a Saturnu. Je prokázáno, že v jejich atmosférách existuje heliový déšť? Jaké k tomu vedou a vedly indicie a experimenty?
V sobotu 8. dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 14-členná porota krajského kola, která vybrala 72 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO proběhla prezeční část krajského kola ve škole. Tato novinka přilákala další nové zájemce a nabídka soutěžních formátů pro řešitele se tím významně rozšířila.
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Českého učení technického v Praze je pravidelným hostem pořadu Hlubinami vesmíru v televizi Noe. Vzhledem k tomu, že astronomové získali nový úžasný vědecký přístroj v podobě Webbova vesmírného dalekohledu, bude se debata točit i kolem objevů, které již přinesl, nebo je můžeme očekávat. V prvním dílu nás čeká i pohled na vesmír samotný a jeho vývoj a na druhé straně prozkoumáme i nejbližší okolí Země a jejích radiačních pásů.
Ve dnech 22. až 24. března 2017 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Na začátku druhého dílu bude dr. Michal Bursa popisovat, jak je to s časem u velmi hmotných objektů, především u černých děr. Jak se chová čas ve vesmíru? Jaké jsou černé díry? Jak vznikají ty „menší“ hvězdné a jak ty masivní, uprostřed galaxií?
Astronomický talent z Hané oslnil indický Bhubaneswar! Na 10. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové zlatou a bronzovou medaili. Mimořádným úspěchem je zlato, které vybojoval teprve šestnáctiletý student druhého ročníku gymnázia.
Mgr. Michal Bursa, Ph.D., je od května 2022 ředitelem Astronomického ústavu AV ČR a jeho specializací jsou velmi hmotné objekty a s tím související relativistické jevy ve vesmíru. Jedním z nich jsou černé díry. Co jsou to za objekty? Jak se chovají a co o nich v současnosti víme? Jaké osobnosti stály na počátku?
Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.
V pokračování o meteorické astronomii bude průvodcem opět RNDr. Jiří Borovička, CSc., z Astronomického ústavu AV ČR. Odkud meteory přilétají a z čeho jsou složeny? Které meteorické roje jsou nejvýraznější a co je významné např. u Taurid? I letos byly zaznamenány již dva jasné bolidy. Kde?
V pátek 20. května se pět desítek finalistů ze základních škol a víceletých gymnázií z celé republiky utkalo na celostátním finále v Praze. Mladší řešitelé soutěžili na Štefánikově hvězdárně, starší na Akademii věd na Národní třídě. Středoškoláci svá finálová klání absolvovali na Filosoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Na prvních příčkách se v jednotlivých kategoriích umístili Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci v kategorii AB, Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc - Hejčín v kategorii CD, Martin Schmied z Gymnázia v Jihlavě v kategorii EF a Samuel Elich z Gymnázia Jana Keplera v kategorii GH.
RNDr. Jiří Borovička, CSc., je český astronom pracující v Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Ve spolupráci s dalším světovým odborníkem na meteority, Pavlem Spurným, se zabývá výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů. V pořadu Hlubinami vesmíru nás seznámí s metodami meteorické astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
