Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XXIII. IAO) jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Dvacátý třetí ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 6. do 14. října 2018 město Kolombo na západním pobřeží Srí Lanky. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný, odborný a kulturní program.
V dalším díle s dr. Markem Skarkou budeme pokračovat v besedě o vesmíru. Nejprve se ještě na chvíli zastavíme u pulsujících hvězd, jak ovlivnily chápání světa, a jak se podle nich určují vzdálenosti ve vesmíru? Poté se budeme zabývat exoplanetami a jejich výzkumem. Jak se hledají kandidáti a co o tom zkoumá Astronomický ústav v Ondřejově?
V pátek 18. května poměřilo své znalosti v Hradci Králové ve finálovém soutěžním klání pět desítek nejlepších řešitelů Astronomické olympiády z celé republiky. Hostiteli finále byla Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a Univerzita Hradec Králové. Záštitu nad finále převzala náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje, Mgr. Martina Berdychová. V kategorii EF (8. a 9. třída) zvítězil Radomír Mielec z Gymnázia Ostrava-Zábřeh. V kategorii GH (6. a 7. třída) zvítězil Patrik Čermák z Gymnázia Nový Porg v Praze 4.
Mgr. Marek Skarka, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR se ve Stelárním oddělení zabývá výzkumem a měřením hvězd a exoplanet. Co to jsou pulsující hvězdy a jaké mají projevy? Jak lze jejich vlastnosti zkoumat? Podíváme se k některým z nich blíže. Astronomové rozlišují tyto hvězdy podle jejich způsobu existence. Budeme tak putovat k zákrytovým hvězdám, cefeidám, hvězdám typu RR Lyrae i jiným objektům a představíme si i některé z nich konkrétně.
Nejen na tuto záludnou otázku hledaly odpověď dvě desítky finalistů kategorie CD Astronomické olympiády od 9. do 11. května 2018 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s určováním zeměpisné šířky pomocí spektrometru.
V dnešním díle představí RNDr. Jiří Grygar, CSc. jednu z nejvýznamnějších osobností astronomie v Československu. Byl spoluzakladatelem vzniku naší republiky, o kterou se zasloužil významným podílem. T. G. Masaryka a Edvarda Beneše seznámil s významnými evropskými osobnostmi a jeho aktivity přinášely snahám o samostatnost ovoce. Ale především byl astronomem. Jeho život se může stát inspirací. Co vše dokázal, je takřka neuvěřitelné.
Ve dnech 21. až 23. března 2018 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Martin Orság z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické ve Vyškově. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. formou besedy představuje astronomii jako inspiraci pro vědu a umění. Od antiky po středověk v českých zemích - jak Tycho de Brahe zavítal do Čech a proč? Co v Praze vykonal a čím byl prospěšný Johannesi Keplerovi, který s ním v Praze prodléval? Představí Keplerovu činnost i jeho významné publikace.
Thajský Phuket žil po dva týdny astronomickou soutěží. Na 11. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Počtem medailí je to nejúspěšnější start české reprezentace v této soutěži od roku 2012.
V tomto díle se vědec Univerzity Karlovy podrobněji pozastaví nad souvislostí vody a vesmíru okolo nás. Jak se procesy, např. při srážkách komet, projevují na Zemi, a co nám při tom odkrývá kinetická energie? Podíváme se dnes i na tunguzskou katastrofu.
Český tým přivezl z XXII. Mezinárodní astronomické olympiády (XXII. IAO) ve Wei-chaj jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Dvacátý druhý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 27. října 2017 do 4. listopadu 2017 město Wej-chaj v provincii Šan-tung, která se nachází ve východní části Číny na pobřeží Žlutého moře. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program. Pro ilustraci zmiňme návštěvu nedaleké observatoře Weihai Observatory of Shandong University na hoře Majia, kde se nachází 100cm dalekohled, největší optický dalekohled na všech univerzitách v Číně, a návštěvu školy Weihai High-tech Science Park No. 1 Middle School, kde mají 50 až 60 žáků ve třídě a v areálu školy se nachází 8 budov, každá pro jeden ročník.
Vědec z Karlovy university, zabývající se paleomagnetizmem, poutavě vypráví nejen o svém angažmá v USA, ale především o magnetických skutečnostech na Zemi. Jak vzniká? Jaké jsou pohyby uvnitř Země. Co lze vyzkoumat z hornin a co přináší nové poznatky?
Ve dnech 10. až 12. května proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě druhé ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Finalisté kategorie CD se kvalifikovali z více než jedenácti stovek řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězila studentka Sára Elichová z Gymnázia Jana Keplera v Praze.
Pokračování besedy s prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc., z Českého vysokého učení technického v Praze se bude nejprve týkat obřích planet Sluneční soustavy – Jupitera a Saturnu. Je prokázáno, že v jejich atmosférách existuje heliový déšť? Jaké k tomu vedou a vedly indicie a experimenty?
V sobotu 8. dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 14-členná porota krajského kola, která vybrala 72 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO proběhla prezeční část krajského kola ve škole. Tato novinka přilákala další nové zájemce a nabídka soutěžních formátů pro řešitele se tím významně rozšířila.
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Českého učení technického v Praze je pravidelným hostem pořadu Hlubinami vesmíru v televizi Noe. Vzhledem k tomu, že astronomové získali nový úžasný vědecký přístroj v podobě Webbova vesmírného dalekohledu, bude se debata točit i kolem objevů, které již přinesl, nebo je můžeme očekávat. V prvním dílu nás čeká i pohled na vesmír samotný a jeho vývoj a na druhé straně prozkoumáme i nejbližší okolí Země a jejích radiačních pásů.
Ve dnech 22. až 24. března 2017 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Na začátku druhého dílu bude dr. Michal Bursa popisovat, jak je to s časem u velmi hmotných objektů, především u černých děr. Jak se chová čas ve vesmíru? Jaké jsou černé díry? Jak vznikají ty „menší“ hvězdné a jak ty masivní, uprostřed galaxií?
Astronomický talent z Hané oslnil indický Bhubaneswar! Na 10. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové zlatou a bronzovou medaili. Mimořádným úspěchem je zlato, které vybojoval teprve šestnáctiletý student druhého ročníku gymnázia.
Mgr. Michal Bursa, Ph.D., je od května 2022 ředitelem Astronomického ústavu AV ČR a jeho specializací jsou velmi hmotné objekty a s tím související relativistické jevy ve vesmíru. Jedním z nich jsou černé díry. Co jsou to za objekty? Jak se chovají a co o nich v současnosti víme? Jaké osobnosti stály na počátku?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nad jihem už po druhé hodině ráno. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur prošel horní konjunkcí se Sluncem a není pozorovatelný. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Raketa Falcon Heavy úspěšně vynesla vesmírný dalekohled Nancy Grace Romanové. Před 50 lety přistál úspěšně na Marsu lander Vikingu 2.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Zložená fotografia východu Mesiaca zo šiestich snímkov v programe Sequator a upravená v GIMP
