Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úspěchy mladých českých astronomů v Číně
Ota Kéhar Vytisknout článek

Úspěchy mladých českých astronomů v Číně

Tým České republiky na IAO 2017. Zleva: Václav Pavlík, Marco Souza de Joode, Radka Křížová, Sára Elichová, Martin Fof, Radomír Mielec, Ota Kéhar a Pavel Kůs
Autor: Ota Kéhar

Český tým přivezl z XXII. Mezinárodní astronomické olympiády (XXII. IAO) ve Wei-chaj jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Dvacátý druhý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 27. října 2017 do 4. listopadu 2017 město Wej-chaj v provincii Šan-tung, která se nachází ve východní části Číny na pobřeží Žlutého moře. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program. Pro ilustraci zmiňme návštěvu nedaleké observatoře Weihai Observatory of Shandong University na hoře Majia, kde se nachází 100cm dalekohled, největší optický dalekohled na všech univerzitách v Číně, a návštěvu školy Weihai High-tech Science Park No. 1 Middle School, kde mají 50 až 60 žáků ve třídě a v areálu školy se nachází 8 budov, každá pro jeden ročník.

 

Stříbrnou medaili získal Marco Souza de Joode z Gymnázia Nad Štolou v Praze a bronzovou medaili získala Sára Elichová z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Diplom za nejlepší obrázek mimozemských zvířat v teoretické části získal jako první český účastník Marco Souza de Joode. Společně s dalšími třemi účastníky z Číny, Rumunska a Ruska měla Sára Elichová nejlepší výsledek v praktickém kole mezi staršími žáky, přičemž do plného počtu 20 bodů scházel pouhý jeden bod.

Úlohy v tomto kole nebyly zdaleka jednoduché, týkaly se zpracování reálných dat získaných 1m dalekohledem na Weihai Observatory při přechodu exoplanety TrES-3b přes hvězdu TrES-3 a analýzy spekter získaných 2,16m dalekohledem na Xinglong Station poblíž Pekingu zachycující interagující galaxii Arp 86.

Čestná uznání obdrželi Radka Křížová z Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze, Radomír Mielec z Gymnázia Ostrava-Zábřeh a Martin Fof z Mendelova gymnázia v Opavě. Delegaci vedli PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a Mgr. Václav Pavlík z Astronomického ústavu UK v Praze. Jako pozorovatel se akce zúčastnil Pavel Kůs z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze.

Celkové vítězství v kategorii starších žáků získal Seunghyun An z Koreje a v kategorii mladších žáků Ji Chenxuan z Číny, který zároveň obdržel nejvyšší počet bodů ze všech 58 účastníků obou kategorií. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali praktické úlohy a pozorovali pod bezoblačnou, ale chladnou nocí v rámci pozorovacího kola.

Český tým si cestu po Číně mimo oficiálního programu zpříjemnil dvojí jízdou magnetickým vlakem Maglev, který se na periferii Šanghaje pohybuje na 30km dvoukolejné trati rychlostí až 430 km/h, a návštěvou dvou mrakodrapů v nejlidnatějším městě světa Šanghaji – 632 metrů vysoké budovy Shanghai Tower, která se pyšní titulem druhé nejvyšší budovy světa, a 492 metrů vysoké budovy Shanghai World Financial Center, občas nazývané „otvírák lahví“.


 
Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní již od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z obou mezinárodních soutěží dosud přivezli již 6 zlatých, 13 stříbrných a 23 bronzových medailí.

I v příštím roce plánujeme vyslat český tým na obě olympiády (IOAA – Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice a IAO, které se budou konat na podzim 2018), aby své síly na mezinárodním poli mohli poměřit další nadaní čeští žáci.

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2017/2018 probíhá 15. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a žáci všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2018 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Fotogalerie:

Maglev v Šanghaji, vlak pohybující se rychlosti až 430 km/h Autor: Václav Pavlík
Maglev v Šanghaji, vlak pohybující se rychlosti až 430 km/h
Autor: Václav Pavlík

Displej v Maglevu s ukazatelem rychlosti Autor: Václav Pavlík
Displej v Maglevu s ukazatelem rychlosti
Autor: Václav Pavlík

Ceremoniál slavnostního zahájení IAO 2017 na Shandong University ve Weihai Autor: Ota Kéhar
Ceremoniál slavnostního zahájení IAO 2017 na Shandong University ve Weihai
Autor: Ota Kéhar

Ukázka jídla během našeho pobytu v Číně Autor: Václav Pavlík
Ukázka jídla během našeho pobytu v Číně
Autor: Václav Pavlík

Exkurze na škole Weihai High-tech Science Park No. 1 Middle School Autor: Ota Kéhar
Exkurze na škole Weihai High-tech Science Park No. 1 Middle School
Autor: Ota Kéhar

Observatoř Weihai Observatory of Shandong University Autor: Ota Kéhar
Observatoř Weihai Observatory of Shandong University
Autor: Ota Kéhar

Panoramatický pohled z observatoře Autor: Ota Kéhar
Panoramatický pohled z observatoře
Autor: Ota Kéhar

Český tým na observatoři po teoretickém kole, zleva: Radka Křížová, Radomír Mielec, Marco Souza de Joode, Martin Fof, Sára Elichová, Pavel Kůs a Václav Pavlík. Autor: Václav Pavlík
Český tým na observatoři po teoretickém kole, zleva: Radka Křížová, Radomír Mielec, Marco Souza de Joode, Martin Fof, Sára Elichová, Pavel Kůs a Václav Pavlík.
Autor: Václav Pavlík

Člen jury Ota Kéhar při opravě teoretického kola Autor: Václav Pavlík
Člen jury Ota Kéhar při opravě teoretického kola
Autor: Václav Pavlík

Přednáška v podání hlavního organizátora Chen Cao o exoplanetách, které se pak objevily v praktickém kole Autor: Ota Kéhar
Přednáška v podání hlavního organizátora Chen Cao o exoplanetách, které se pak objevily v praktickém kole
Autor: Ota Kéhar

Výlet k Happiness Gate ve Weihai Autor: Ota Kéhar
Výlet k Happiness Gate ve Weihai
Autor: Ota Kéhar

Výlet k moři ve Weihai s přílivovými a odlivovými vlnami až 2 metry Autor: Ota Kéhar
Výlet k moři ve Weihai s přílivovými a odlivovými vlnami až 2 metry
Autor: Ota Kéhar

Výlet českého týmu k majáku ve Weihai (zleva: Radka Křížová, Martin Fof, Radomír Mielec, Sára Elichová, Pavel Kůs, Marco Souza de Joode, Václav Pavlík, Ota Kéhar) Autor: Václav Pavlík
Výlet českého týmu k majáku ve Weihai (zleva: Radka Křížová, Martin Fof, Radomír Mielec, Sára Elichová, Pavel Kůs, Marco Souza de Joode, Václav Pavlík, Ota Kéhar)
Autor: Václav Pavlík

Stolní tenis s místními Autor: Václav Pavlík
Stolní tenis s místními
Autor: Václav Pavlík

Ceremoniál slavnostního zakončení IAO 2017 na Shandong University ve Weihai Autor: Ota Kéhar
Ceremoniál slavnostního zakončení IAO 2017 na Shandong University ve Weihai
Autor: Ota Kéhar

Předání diplomu II (stříbrná medaile) Marcovi (třetí zleva) Autor: Ota Kéhar
Předání diplomu II (stříbrná medaile) Marcovi (třetí zleva)
Autor: Ota Kéhar

Obrázek mimozemských zvířat v teoretické části, za který získal Marco diplom Autor: Ota Kéhar
Obrázek mimozemských zvířat v teoretické části, za který získal Marco diplom
Autor: Ota Kéhar

Předání diplomu Marcovi (první zprava) za nejhezčí obrázek Autor: Ota Kéhar
Předání diplomu Marcovi (první zprava) za nejhezčí obrázek
Autor: Ota Kéhar

Účastníci českého týmu (zleva: Radka Křížová, Radomír Mielec, Martin Fof, Marco Souza de Joode) na večerním banketu u příležitosti zakončení IAO2017 Autor: Ota Kéhar
Účastníci českého týmu (zleva: Radka Křížová, Radomír Mielec, Martin Fof, Marco Souza de Joode) na večerním banketu u příležitosti zakončení IAO2017
Autor: Ota Kéhar

Účastníci českého týmu (zleva: Sára Elichová, Radka Křížová, Radomír Mielec) na večerním banketu u příležitosti zakončení IAO2017 Autor: Ota Kéhar
Účastníci českého týmu (zleva: Sára Elichová, Radka Křížová, Radomír Mielec) na večerním banketu u příležitosti zakončení IAO2017
Autor: Ota Kéhar

Mrakodrapy v Šanghaji, vlevo druhý nejvyšší mrakodrap světa Shanghai Tower vysoký 632 m, modře osvětlený je 492 metrů vysoký Shanghai World Financial Center, občas nazývané „otvírák lahví“ a vpravo budova Ťin Mao vysoká „pouze“ 421 metrů Autor: Ota Kéhar
Mrakodrapy v Šanghaji, vlevo druhý nejvyšší mrakodrap světa Shanghai Tower vysoký 632 m, modře osvětlený je 492 metrů vysoký Shanghai World Financial Center, občas nazývané „otvírák lahví“ a vpravo budova Ťin Mao vysoká „pouze“ 421 metrů
Autor: Ota Kéhar

Pohled ze Shanghai Tower na okolní mrakodrapy, vlevo Ťin Mao, vpravo Shanghai World Financial Center Autor: Ota Kéhar
Pohled ze Shanghai Tower na okolní mrakodrapy, vlevo Ťin Mao, vpravo Shanghai World Financial Center
Autor: Ota Kéhar

 
 




O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Astronomická olympiáda, Šanghaj


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »