Ve dnech 8. a 9. dubna proběhlo historicky první virtuální celorepublikové finále Astronomické olympiády v kategorii AB a o několik dnů později, 13. až 14. dubna také v kategorii CD, tedy v obou kategoriích, které jsou určeny studentům středních škol. Přestože celá soutěž probíhala virtuálně, vítězové jsou zcela skuteční.
Pokračování besedy s mladým astronomem o vesmíru a jeho tajích. V našem povídání se nejprve dostaneme až na samou periferii Sluneční soustavy, když se pozastavíme u trpasličí planety Quaoar. Nedávno u ní byl objeven prstenec, který má ale podivné parametry – jaké?
XXIV. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala od 19. do 27. října ve městě Piatra Neamt na severovýchodě Rumunska. Do dějiště soutěže se sjelo 99 účastníků z 19 zemí a tří kontinentů. Za Českou republiku soutěžili David Bálek (Gymnázium Příbram), Tomáš Vítek (Gymnázium a JŠ Břeclav) - bronzová medaile, Patrik Čermák (PORG Praha) - bronzová medaile, Kateřina Holečková (Gymnázium Fr. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou) a Lukáš Linhart (Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku) - bronzová medaile. Delegaci vedli Jan Kožuško (předseda ústřední komise AO, Hvězdárna a planetárium hl.m. Prahy, Česká astronomická společnost), Jakub Vošmera (FzÚ AV ČR; ústřední komise AO) a Václav Pavlík (AÚ UK; ASU AV ČR; Planetárium Praha; ústřední komise AO).
Studenta gymnázia v Domažlicích Jana Herziga vesmír uchvátil už v jedenácti letech. Dnes se cíleně věnuje teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. Je úspěšným účastníkem několika astronomických olympiád včetně mezinárodních.
Na 13. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem čtyři medaile. Zlatou, stříbrnou a dvě bronzové. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Marco Souza de Joode a bronzové medaile Radka Křížová a David Kománek. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Jedná se o třetí nejlepší výsledek v historii České republiky.
Dr. Kateřina Falk, vědkyně zabývající se oborem, který zkoumá hmotu a její projevy pomocí metod v laboratořích, nás ponoří do dalších tajů laboratorní astrofyziky. Jakým způsobem se napodobují procesy a podmínky ve vesmíru v pozemských laboratořích? Je to vůbec možné? Co jsou lasery a jak fungují? Ve studiu si pomocí malých laserů ukážeme, jak fungují. S jejich pomocí ve velkých laboratořích však uskutečňujeme to, co nemůžeme jinak přesněji určit, protože to pozorovací metody neumožňují – dalekohledy, spektrální přístroje aj.
Devatenáct badatelů se od 8. do 10. května sjelo do Opavy prozkoumat hvězdný trojúhelník, dešifrovat vesmírnou morseovku, připravit se na návrat vzorků z Jupiterova měsíce Europa a vyřešit další úkoly ústředního kola kategorie CD Astronomické olympiády. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s pozorováním oblohy za ztížených podmínek blížící se okluzní fronty.
Host našeho pořadu k nám zavítal z Drážďan z prestižního Helmholz Zentrum Dresden Rossendorf. Je jím fyzik dr. Kateřina Falk. Během rozhovoru se dozvíme, jak se vyvíjela její studia, výzkum i vědecká dráha. Poodhalíme tajemství pojmu laboratorní astrofyzika a některých z témat, kterým se věnuje, například prostředí v okolí planety Jupiter.
V pátek 12. a v sobotu 13. dubna se v Planetáriu Praha sešla 15členná porota krajského kola Astronomické olympiády. Vyhodnotila více než tisícovku prací a vybrala sedm desítek finalistů do květnových celostátních kol v Praze a Opavě. Výsledky jsou již teď k dispozici na webu Astronomické olympiády. Zvláštní poděkování za poskytnutí zázemí pro práci poroty patří řediteli Planetum, Jakubu Rozehnalovi.
V dalším díle s dr. Markem Skarkou budeme pokračovat v besedě o vesmíru. Nejprve se ještě na chvíli zastavíme u pulsujících hvězd, jak ovlivnily chápání světa, a jak se podle nich určují vzdálenosti ve vesmíru? Poté se budeme zabývat exoplanetami a jejich výzkumem. Jak se hledají kandidáti a co o tom zkoumá Astronomický ústav v Ondřejově?
Ve dnech 20. až 22. března 2019 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 16. ročníku Astronomické olympiády. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červnu utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.
Mgr. Marek Skarka, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR se ve Stelárním oddělení zabývá výzkumem a měřením hvězd a exoplanet. Co to jsou pulsující hvězdy a jaké mají projevy? Jak lze jejich vlastnosti zkoumat? Podíváme se k některým z nich blíže. Astronomové rozlišují tyto hvězdy podle jejich způsobu existence. Budeme tak putovat k zákrytovým hvězdám, cefeidám, hvězdám typu RR Lyrae i jiným objektům a představíme si i některé z nich konkrétně.
Na 12. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem pět medailí. Zlatou, stříbrnou a tři bronzové. Medaile získali všichni naši soutěžící. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Martin Orság a bronzové medaile Radka Křížová, Jáchym Bareš a Jiří Vala. Jedná se o druhý nejlepší výsledek v historii České republiky.
V dnešním díle představí RNDr. Jiří Grygar, CSc. jednu z nejvýznamnějších osobností astronomie v Československu. Byl spoluzakladatelem vzniku naší republiky, o kterou se zasloužil významným podílem. T. G. Masaryka a Edvarda Beneše seznámil s významnými evropskými osobnostmi a jeho aktivity přinášely snahám o samostatnost ovoce. Ale především byl astronomem. Jeho život se může stát inspirací. Co vše dokázal, je takřka neuvěřitelné.
Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XXIII. IAO) jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Dvacátý třetí ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 6. do 14. října 2018 město Kolombo na západním pobřeží Srí Lanky. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný, odborný a kulturní program.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. formou besedy představuje astronomii jako inspiraci pro vědu a umění. Od antiky po středověk v českých zemích - jak Tycho de Brahe zavítal do Čech a proč? Co v Praze vykonal a čím byl prospěšný Johannesi Keplerovi, který s ním v Praze prodléval? Představí Keplerovu činnost i jeho významné publikace.
V pátek 18. května poměřilo své znalosti v Hradci Králové ve finálovém soutěžním klání pět desítek nejlepších řešitelů Astronomické olympiády z celé republiky. Hostiteli finále byla Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a Univerzita Hradec Králové. Záštitu nad finále převzala náměstkyně hejtmana Královéhradeckého kraje, Mgr. Martina Berdychová. V kategorii EF (8. a 9. třída) zvítězil Radomír Mielec z Gymnázia Ostrava-Zábřeh. V kategorii GH (6. a 7. třída) zvítězil Patrik Čermák z Gymnázia Nový Porg v Praze 4.
V tomto díle se vědec Univerzity Karlovy podrobněji pozastaví nad souvislostí vody a vesmíru okolo nás. Jak se procesy, např. při srážkách komet, projevují na Zemi, a co nám při tom odkrývá kinetická energie? Podíváme se dnes i na tunguzskou katastrofu.
Nejen na tuto záludnou otázku hledaly odpověď dvě desítky finalistů kategorie CD Astronomické olympiády od 9. do 11. května 2018 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s určováním zeměpisné šířky pomocí spektrometru.
Vědec z Karlovy university, zabývající se paleomagnetizmem, poutavě vypráví nejen o svém angažmá v USA, ale především o magnetických skutečnostech na Zemi. Jak vzniká? Jaké jsou pohyby uvnitř Země. Co lze vyzkoumat z hornin a co přináší nové poznatky?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 1. do 18. 1. 2026. Měsíc mezi poslední čtvrtí a novem je vidět ráno a dopoledne. Večer je jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem jsou Jupiter a Uran. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je trochu zvýšená a nastala i slabší polární záře. Po startu Falconu 9 z Kalifornie mohli pozorovatelé v Evropě spatřit jeho horní stupeň, když vypouštěl zbytky paliva před deorbitací. Mise Crew-11 na ISS končí asi o měsíc dříve pro zdravotní potíže jednoho z členů. Je možné, že 17. ledna začne vývoz rakety SLS mise Artemis II kolem Měsíce. Před 40 lety sledovala sonda Voyager 2 zblízka planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
Náhodné pozorování při podvečerním výstupu na Plešivec.
