Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští reprezentanti získali na 13. IOAA čtyři medaile

Čeští reprezentanti získali na 13. IOAA čtyři medaile

Český tým na 13. IOAA
Autor: Jiří Vala

Na 13. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem čtyři medaile. Zlatou, stříbrnou a dvě bronzové. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Marco Souza de Joode a bronzové medaile Radka Křížová a David Kománek. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Jedná se o třetí nejlepší výsledek v historii České republiky.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010.

Během pětihodinového teoretického kola řešili soutěžící 14 úloh různé úrovně obtížnosti. Autor: IOAA 2019
Během pětihodinového teoretického kola řešili soutěžící 14 úloh různé úrovně obtížnosti.
Autor: IOAA 2019
Letošní 13. IOAA se konala v Keszthely u maďarského Balatonu 2. do 10. srpna 2019 a Česká republika na ni vyslala sedmičlennou delegaci studentů pod vedením Dr.-Ing. Jana Kožuška (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost) a RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě). Jako pozorovatelé doprovázeli výpravu Jaromír Mielec a Jiří Vala z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

výsledky

Pozorovací kolo patří k logisticky nejnáročnějším částem soutěže. Během odpolední přípravy vládl na stadionu čilý ruch. Na organizaci se podílelo pět desítek amatérských astronomů z celého Maďarska. Autor: IOAA 2019
Pozorovací kolo patří k logisticky nejnáročnějším částem soutěže. Během odpolední přípravy vládl na stadionu čilý ruch. Na organizaci se podílelo pět desítek amatérských astronomů z celého Maďarska.
Autor: IOAA 2019
Nejlépe se z českého týmu umístil zlatý medailista Jindřich Jelínek, absolvent Gymnázia Olomouc – Hejčín. Stříbrnou medaili vybojoval Marco Souza de Joode z Gymnázia nad Štolou. Bronz získali Radka Křížová z Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze a David Kománek z Gymnázia Špitálská v Praze. Čestnými uznáními byli dále ocenění Tomáš Vítek z Gymnázia Břeclav a Martin Schmied z Gymnázia v Jihlavě. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Absolutního vítězství v soutěži dosáhl student Quan Nguyen Manh z vietnamského týmu.

Program

Ve volných chvílích pozorovali vedoucí delegací Slunce na břehu Balatonu. Autor: Tomáš Gráf
Ve volných chvílích pozorovali vedoucí delegací Slunce na břehu Balatonu.
Autor: Tomáš Gráf
Vlastní soutěž probíhala ve městě Keszthely na západním břehu Balatonu. Zasedání mezinárodní poroty probíhala v nedalekém městečku Hévíz. Hlavními pořadateli soutěže bylo Ministerstvo lidských zdrojů, Univerzita Szeged a Maďarská astronomická společnost. Realizaci 13. IOAA dále podpořili Astronomický ústav Thege Miklós v Konoly, observatoř Baja, Pannonská univerzita, Univerzita Eötvöse Loránda, Gothardova astrofyzikální observatoř ELTE. Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Organizátoři připravili sérii zajímavých úloh, jejichž prostřednictvím se soutěžící mohli seznámit s úspěchy maďarského astronomického výzkumu a kosmického programu. Ve volném čase navštívili soutěžící hrad Sümeg, opatství na poloostrově Tihany a zámek v Keszthely.

není bez zajímavosti, že

  • soutěž skončila téměř na den přesně 20 let od úplného zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné 11. srpna 1999 právě z Maďarska od jezera Balaton.
  • olympiády se poprvé zúčastnily týmy Ekvádoru, Německa, Norska a Turecka
  • soutěže se zúčastnilo 254 studentů ze 47 zemí světa, zatím nejvíce v historii
  • pro pozorovací kolo bylo pořízeno 88 (plus 2 rezervní, tj. 90) dalekohledů, které najdou další široké využití ve výuce astronomie v Maďarsku.
  • samotné pozorování proběhlo, poprvé po několika letech, mimořádně úspěšně, organizátoři vybrali vynikající lokalitu a někteří účastníci tak vůbec poprvé měli možnosti spatřit Mléčnou dráhu

poděkování

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
 
Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů.

Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz. Ve školním roce 2019/20 zahájime její 17. ročník.

Kontatky a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

Ing. Jaroslav Froulík
MŠMT, Odbor pro mládež
Email: Jaroslav.Froulik@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] G. J. Heyrovkého
[2] G. Olomouc-Hejčín
[3] G. Břeclav
[4] G. Nad Štolou, Praha
[5] G. Jihlava
[6] Slovanské G. Olomouc
[7] G. Špitálská, Praha
[8] Planetum
[9] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[10] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »