Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští reprezentanti získali na 13. IOAA čtyři medaile

Čeští reprezentanti získali na 13. IOAA čtyři medaile

Český tým na 13. IOAA
Autor: Jiří Vala

Na 13. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem čtyři medaile. Zlatou, stříbrnou a dvě bronzové. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Marco Souza de Joode a bronzové medaile Radka Křížová a David Kománek. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Jedná se o třetí nejlepší výsledek v historii České republiky.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010.

Během pětihodinového teoretického kola řešili soutěžící 14 úloh různé úrovně obtížnosti. Autor: IOAA 2019
Během pětihodinového teoretického kola řešili soutěžící 14 úloh různé úrovně obtížnosti.
Autor: IOAA 2019
Letošní 13. IOAA se konala v Keszthely u maďarského Balatonu 2. do 10. srpna 2019 a Česká republika na ni vyslala sedmičlennou delegaci studentů pod vedením Dr.-Ing. Jana Kožuška (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost) a RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě). Jako pozorovatelé doprovázeli výpravu Jaromír Mielec a Jiří Vala z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

výsledky

Pozorovací kolo patří k logisticky nejnáročnějším částem soutěže. Během odpolední přípravy vládl na stadionu čilý ruch. Na organizaci se podílelo pět desítek amatérských astronomů z celého Maďarska. Autor: IOAA 2019
Pozorovací kolo patří k logisticky nejnáročnějším částem soutěže. Během odpolední přípravy vládl na stadionu čilý ruch. Na organizaci se podílelo pět desítek amatérských astronomů z celého Maďarska.
Autor: IOAA 2019
Nejlépe se z českého týmu umístil zlatý medailista Jindřich Jelínek, absolvent Gymnázia Olomouc – Hejčín. Stříbrnou medaili vybojoval Marco Souza de Joode z Gymnázia nad Štolou. Bronz získali Radka Křížová z Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze a David Kománek z Gymnázia Špitálská v Praze. Čestnými uznáními byli dále ocenění Tomáš Vítek z Gymnázia Břeclav a Martin Schmied z Gymnázia v Jihlavě. V soutěži smíšených týmů z různých zemí se tým Tomáše Vítka umístil na třetím místě. Absolutního vítězství v soutěži dosáhl student Quan Nguyen Manh z vietnamského týmu.

Program

Ve volných chvílích pozorovali vedoucí delegací Slunce na břehu Balatonu. Autor: Tomáš Gráf
Ve volných chvílích pozorovali vedoucí delegací Slunce na břehu Balatonu.
Autor: Tomáš Gráf
Vlastní soutěž probíhala ve městě Keszthely na západním břehu Balatonu. Zasedání mezinárodní poroty probíhala v nedalekém městečku Hévíz. Hlavními pořadateli soutěže bylo Ministerstvo lidských zdrojů, Univerzita Szeged a Maďarská astronomická společnost. Realizaci 13. IOAA dále podpořili Astronomický ústav Thege Miklós v Konoly, observatoř Baja, Pannonská univerzita, Univerzita Eötvöse Loránda, Gothardova astrofyzikální observatoř ELTE. Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Organizátoři připravili sérii zajímavých úloh, jejichž prostřednictvím se soutěžící mohli seznámit s úspěchy maďarského astronomického výzkumu a kosmického programu. Ve volném čase navštívili soutěžící hrad Sümeg, opatství na poloostrově Tihany a zámek v Keszthely.

není bez zajímavosti, že

  • soutěž skončila téměř na den přesně 20 let od úplného zatmění Slunce, které bylo pozorovatelné 11. srpna 1999 právě z Maďarska od jezera Balaton.
  • olympiády se poprvé zúčastnily týmy Ekvádoru, Německa, Norska a Turecka
  • soutěže se zúčastnilo 254 studentů ze 47 zemí světa, zatím nejvíce v historii
  • pro pozorovací kolo bylo pořízeno 88 (plus 2 rezervní, tj. 90) dalekohledů, které najdou další široké využití ve výuce astronomie v Maďarsku.
  • samotné pozorování proběhlo, poprvé po několika letech, mimořádně úspěšně, organizátoři vybrali vynikající lokalitu a někteří účastníci tak vůbec poprvé měli možnosti spatřit Mléčnou dráhu

poděkování

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
 
Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů.

Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz. Ve školním roce 2019/20 zahájime její 17. ročník.

Kontatky a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

Ing. Jaroslav Froulík
MŠMT, Odbor pro mládež
Email: Jaroslav.Froulik@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] G. J. Heyrovkého
[2] G. Olomouc-Hejčín
[3] G. Břeclav
[4] G. Nad Štolou, Praha
[5] G. Jihlava
[6] Slovanské G. Olomouc
[7] G. Špitálská, Praha
[8] Planetum
[9] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[10] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »