Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu

Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu

Čeští soutěžící získali na 12. IOAA v Pekingu 5 medailí
Autor: Jakub Vošmera

Na 12. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem pět medailí. Zlatou, stříbrnou a tři bronzové. Medaile získali všichni naši soutěžící. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Martin Orság a bronzové medaile Radka Křížová, Jáchym Bareš a Jiří Vala. Jedná se o druhý nejlepší výsledek v historii České republiky.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010. Tehdy se konala také v Pekingu a náš soutěžící Stanislav Fořt hned dosáhl úspěchu ziskem první české zlaté medaile v astronomii a o rok později i absolutního vítězství na této soutěži.

Čeští reprezentanti se připravují na pozorovací kolo Autor: Planetarium Beijing
Čeští reprezentanti se připravují na pozorovací kolo
Autor: Planetarium Beijing
Letošní 12. IOAA se konala v čínském Pekingu 3. do 11. listopadu 2018 a Česká republika na ni vysílá pětičlennou delegaci studentů pod vedením Dr.-Ing. Jana Kožuška (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost) a RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. (Filosoficko – přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě). Jako pozorovatel doprovázel výpravu Jakub Vošmera, M.Math. z Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i.

Výsledky českého týmu

Jindřich Jelínek přebírá zlatou medaili na 12. IOAA v Pekingu Autor: Jakub Vošmera
Jindřich Jelínek přebírá zlatou medaili na 12. IOAA v Pekingu
Autor: Jakub Vošmera
Nejlépe se z českého týmu umístil zlatý medailista Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc –Hejčín. Stříbro získal Martin Orság, absolvent Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické ve Vyškově. Bronzové medaile získali Radka Křížová z Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze, Jáchym Bareš, absolvent Gymnázia Olomouc-Hejčín a Jiří Vala, absolvent Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně.

malá Ochutnávka zimních olympijských her 2022

Čeští bronzoví medailisté z 12. IOAA - Jáchym Bareš, Jiří Vala a Radka Křížová Autor: Jakub Vošmera
Čeští bronzoví medailisté z 12. IOAA - Jáchym Bareš, Jiří Vala a Radka Křížová
Autor: Jakub Vošmera
Vlastní soutěž probíhala ve městě Yanqing severozápadně od Pekingu, kde se budou konat příští zimní olympijské hry v roce 2022. Soutěžící byli ubytování ve zcela novém hotelu a v širším okolí probíhal čilý stavební ruch. Zasedání mezinárodní poroty probíhala v Beijing Planetarium, které bylo spolu s Beijing Academy of Sciences and Technology a zahraniční kanceláří Pekingské městské rady hlavním organizátorem a hostitelem soutěže. Pořádání 12. IOAA podpořili Peking University, Beijing Normal University, Beijing Astronomical Society, Národní asociace observatoří ČLR, Rada prefektury Yanqing, Centrum pro podporu dětí a mládeže ve vědě (CAST). Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Absolutního vítězství v soutěži dosáhl člen ruského týmu Stanislav Capajev. Soutěžící navštívili Velkou čínskou zeď a Pekingské planetárium.

Není bez zajímavosti, že

Martin Orság přebírá stříbrnou medaili na 12. IOAA v Pekingu Autor: Jakub Vošmera
Martin Orság přebírá stříbrnou medaili na 12. IOAA v Pekingu
Autor: Jakub Vošmera

  • - zvláštní cenu nejlepší výsledek v pozorovací části získal Martin Orság, který tuto cenu získal na mezinárodní úrovni již podruhé – poprvé v roce 2016.
  • - Jindřich Jelínek byl členem vítězného mezinárodního týmu v týmové soutěži
  • - soutěže se zúčastnilo 206 řešitelů ze 38 zemí světa
  • - příští ročník se uskuteční v srpnu 2019 u maďarského Balatonu

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Filosoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[3] Oficiální stránky 12. IOAA
[4] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
[5] Gymnázium Jaroslava Heyrovského, Praha
[6] Gymnázium Olomouc-Hejčín
[7] Gymnázium Kapitána Jaroše
[8] Gymnázium Vyškov



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »