Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu

Žeň letošních astronomických medailí pokračuje v Pekingu

Čeští soutěžící získali na 12. IOAA v Pekingu 5 medailí
Autor: Jakub Vošmera

Na 12. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové celkem pět medailí. Zlatou, stříbrnou a tři bronzové. Medaile získali všichni naši soutěžící. Nejlépe se umístil Jindřich Jelínek, který získal zlatou medaili. Stříbro získal Martin Orság a bronzové medaile Radka Křížová, Jáchym Bareš a Jiří Vala. Jedná se o druhý nejlepší výsledek v historii České republiky.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010. Tehdy se konala také v Pekingu a náš soutěžící Stanislav Fořt hned dosáhl úspěchu ziskem první české zlaté medaile v astronomii a o rok později i absolutního vítězství na této soutěži.

Čeští reprezentanti se připravují na pozorovací kolo Autor: Planetarium Beijing
Čeští reprezentanti se připravují na pozorovací kolo
Autor: Planetarium Beijing
Letošní 12. IOAA se konala v čínském Pekingu 3. do 11. listopadu 2018 a Česká republika na ni vysílá pětičlennou delegaci studentů pod vedením Dr.-Ing. Jana Kožuška (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost) a RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. (Filosoficko – přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě). Jako pozorovatel doprovázel výpravu Jakub Vošmera, M.Math. z Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i.

Výsledky českého týmu

Jindřich Jelínek přebírá zlatou medaili na 12. IOAA v Pekingu Autor: Jakub Vošmera
Jindřich Jelínek přebírá zlatou medaili na 12. IOAA v Pekingu
Autor: Jakub Vošmera
Nejlépe se z českého týmu umístil zlatý medailista Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc –Hejčín. Stříbro získal Martin Orság, absolvent Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické ve Vyškově. Bronzové medaile získali Radka Křížová z Gymnázia Jaroslava Heyrovského v Praze, Jáchym Bareš, absolvent Gymnázia Olomouc-Hejčín a Jiří Vala, absolvent Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně.

malá Ochutnávka zimních olympijských her 2022

Čeští bronzoví medailisté z 12. IOAA - Jáchym Bareš, Jiří Vala a Radka Křížová Autor: Jakub Vošmera
Čeští bronzoví medailisté z 12. IOAA - Jáchym Bareš, Jiří Vala a Radka Křížová
Autor: Jakub Vošmera
Vlastní soutěž probíhala ve městě Yanqing severozápadně od Pekingu, kde se budou konat příští zimní olympijské hry v roce 2022. Soutěžící byli ubytování ve zcela novém hotelu a v širším okolí probíhal čilý stavební ruch. Zasedání mezinárodní poroty probíhala v Beijing Planetarium, které bylo spolu s Beijing Academy of Sciences and Technology a zahraniční kanceláří Pekingské městské rady hlavním organizátorem a hostitelem soutěže. Pořádání 12. IOAA podpořili Peking University, Beijing Normal University, Beijing Astronomical Society, Národní asociace observatoří ČLR, Rada prefektury Yanqing, Centrum pro podporu dětí a mládeže ve vědě (CAST). Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Absolutního vítězství v soutěži dosáhl člen ruského týmu Stanislav Capajev. Soutěžící navštívili Velkou čínskou zeď a Pekingské planetárium.

Není bez zajímavosti, že

Martin Orság přebírá stříbrnou medaili na 12. IOAA v Pekingu Autor: Jakub Vošmera
Martin Orság přebírá stříbrnou medaili na 12. IOAA v Pekingu
Autor: Jakub Vošmera

  • - zvláštní cenu nejlepší výsledek v pozorovací části získal Martin Orság, který tuto cenu získal na mezinárodní úrovni již podruhé – poprvé v roce 2016.
  • - Jindřich Jelínek byl členem vítězného mezinárodního týmu v týmové soutěži
  • - soutěže se zúčastnilo 206 řešitelů ze 38 zemí světa
  • - příští ročník se uskuteční v srpnu 2019 u maďarského Balatonu

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Filosoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[3] Oficiální stránky 12. IOAA
[4] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
[5] Gymnázium Jaroslava Heyrovského, Praha
[6] Gymnázium Olomouc-Hejčín
[7] Gymnázium Kapitána Jaroše
[8] Gymnázium Vyškov



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »