Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Opava hostila první letošní finále Astronomické olympiády

Opava hostila první letošní finále Astronomické olympiády

Finále Astronomické olympiády v Opavě
Autor: Vendula Doubravská

Ve dnech 21. až 23. března 2018 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Martin Orság z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické ve Vyškově. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice.

V zápolu řešení Astronomické olympiády Autor: Simona Beerová
V zápolu řešení Astronomické olympiády
Autor: Simona Beerová
Studenti řešili astronomické úlohy ve čtyřech blocích. Pozorování proběhlo již ve středu večer na odlehlém stanovišti jižně od Opavy. Teoretická část ve čtvrtek dopoledne prověřila široký záběr znalostí soutěžících od uplatnění zákonů nebeské mechaniky na Roadster in Space, přes použití viriálové věty ve fyzice hvězd až po kosmologii. Odpoledne následoval test ze znalostí oblohy a objektů. Páteční dopoledne bylo věnováno zpracování detekce neutrin a O-C diagramům.

Projekce filmu o Jiřím Grygarovi Autor: Vendula Doubravská
Projekce filmu o Jiřím Grygarovi
Autor: Vendula Doubravská
V rámci doprovodného programu čekala studenty návštěva hvězdárny Ústavu fyziky (WHOO! – White Hole Observatory Opava http://whoo.slu.cz), projekce filmu o dr. Jiřím Grygarovi, večeře v univerzitním Gastrocentru v areálu na Hradecké ulici a v pátek odpoledne atraktivní exkurze do centra města spojená s prohlídkou unikátního městského modelu Sluneční soustavy.

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti děkana Prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. a garanta Astronomické olympiády, RNDr. Miroslava Randy, Ph.D. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

Vítězové finále kategorie AB 2018 Autor: Simona Beerová
Vítězové finále kategorie AB 2018
Autor: Simona Beerová

  1. Martin Orság, Gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov
  2. Jindřich Jelínek, Gymnázium Olomouc-Hejčín
  3. Radka Křížová, Gymnázium J. Heyrovského, Praha

Z kategorie AB se vybírají členové reprezentace České republiky na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice (IOAA). Osm nejlepších finalistů poměří své síly na červnovém soustředění v Estonsku. Tehdy se rozhodne o pěti členech českého týmu, který se letos v listopadu vypraví do čínského Pekingu. Český tým se účastní pravidelně od roku 2010 a dosud přivezl 17 medailí, z toho 5 zlatých.

Hlavním partnerem finále je Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Záštitu nad finále převzal děkan Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Účastníci finále a vítězové obdrželi ceny od Hvězdárny a planetária Hradec Králové, Hvězdárny a planetária Brno, Slezské univerzity, Slezského zemského muzea a magistrátu města Opavy.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2017/18 probíhá její 15. ročník. V květnu budou následovat ústřední kola zbývajících tří kategorií - CD, EF a GH. Kategorie CD bude mít své ústřední kolo opět na Slezské univerzitě v Opavě. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie AB by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské Univerzity v Opavě pod vedením Dr. Tomáše Gráfa. Přípravu a v průběh finále organizačně zabezpečili Mgr. Ing. Svoboda, Bc. Čápová, paní Polášková, Dr. Hladík, Mgr. Petrásek a studentky/studenti Vendula Doubravská, Simona Beerová a Martin Fúzik. Úlohy finále připravili Dr. Tomáš Gráf, Jakub Vošmera, M.Math., Martin Raszyk, Mgr. Martin Blaschke a Stanislav Fořt. Zadání recenzovali Dr. Miroslav Randa a doc. Michal Švanda. Porotci finále byli Mgr. Lenka Soumarová, Dr. Tomáš Gráf, Dr. Miroslav Randa, Mgr. Martin Blaschke a Jakub Vošmera M.Math.

Partneři finále

Kontatky a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

Ing. Jaroslav Froulík
MŠMT, Odbor pro mládež
Email: Jaroslav.Froulik@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Filosoficko-přírodovědecká fakulta Slezské Univerzity v Opavě



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »