Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tajemství hvězdého trojúhelníku odhaleno

Tajemství hvězdého trojúhelníku odhaleno

Medailisté - zleva: Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a David Kamenský
Autor: Simona Beerová

Devatenáct badatelů se od 8. do 10. května sjelo do Opavy prozkoumat hvězdný trojúhelník, dešifrovat vesmírnou morseovku, připravit se na návrat vzorků z Jupiterova měsíce Europa a vyřešit další úkoly ústředního kola kategorie CD Astronomické olympiády. Ve finále zvítězila studentka Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která si hravě poradila i s pozorováním oblohy za ztížených podmínek blížící se okluzní fronty.

Slavnostní večeře ve fakultním Gastrocentru v areálu na Hradecké ulici. Autor: Simona Beerová
Slavnostní večeře ve fakultním Gastrocentru v areálu na Hradecké ulici.
Autor: Simona Beerová
Soutěžní klání začalo již ve středu večer, kdy se účastníci podrobili praktické zkoušce ze znalosti souhvězdí na pláni mezi Kylešovicemi a Chvalíkovicemi jižně od Opavy. Stihli jsme to o fous, krátce po půlnoci přišel déšť a provázel nás po celý čtvrtek. To už ale dalšímu průběhu soutěže příliš nevadilo, na programu byla totiž teoretická část. Jakou rychlostí by vstoupila do zemské atmosféry schránka se vzorky vyslaná z Jupiterova měsíce Europa? Jaké by byly parametry trojúhelníku hraničně pozorovatelných hvězd? Po obědě přišly na řadu praktické znalosti oblohy, objektů i astronomických přístrojů. V pátek dopoledne zpracovávali finalisté data z pozorování exoplanety a západu Slunce na neznámém místě na Zemi.

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti proděkana RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Natálie Maleňáková, Slovanské gymnázium, Olomouc, tř. Jiřího z Poděbrad 13
  2. Tomáš Vítek, Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Břeclav, sady 28. října 1
  3. David Kamenský, Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Břeclav, sady 28. října 1

16. ročník vyvrcholí v Planetum

Pět desítek nejlepších řešitelů ze základních škol a víceletých gymnázií se sjede v pátek 17. května 2019 do Planetum, největšího planetária v České republice a jednoho z největších planetárií na světě. V rámci doprovodného programu navštíví Štefánikovu hvězdárnu a observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2018/19 probíhá její 16. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ceny pro vítěze Autor: Simona Beerová
Ceny pro vítěze
Autor: Simona Beerová
Hlavním partnerem finále je Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Záštitu nad finále převzala děkanka FPF SU, prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. Účastníci finále a vítězové obdrželi ceny od Hvězdárny a planetária Hradec Králové, Hvězdárny a planetária Brno, Slezské univerzity, magistrátu města Opavy a firmy Model. Ústřední kolo kategorie CD by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské Univerzity v Opavě. Úlohy finále připravili Jakub Vošmera, Jiří Vala, Jaromír Mielec, Pavel Kůs, Tomáš Gráf a Jan Kožuško. Zadání recenzovali Michal Švanda a Jan Kožuško. Porotci finále byli Tomáš Gráf, Jan Kožuško, Jáchym Bareš, Jaromír Mielec a Jiří Vala.

Partneři finále

Kontatky a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

Ing. Jaroslav Froulík
MŠMT, Odbor pro mládež
Email: Jaroslav.Froulik@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Filosoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[3] Stránka s informacemi k finále kategorie CD



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »