Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

Tajemství finalistů 14. ročníku Astronomické olympiády odhaleno

Vyhodnocení krajského kola 14. ročníku Astronomické olympiády
Autor: Jan Kožuško

V sobotu 8. dubna se na Štefánikově hvězdárně v Praze sešla 14-členná porota krajského kola, která vybrala 72 finalistů v kategoriích CD, EF a GH. Poprvé v historii AO proběhla prezeční část krajského kola ve škole. Tato novinka přilákala další nové zájemce a nabídka soutěžních formátů pro řešitele se tím významně rozšířila.

Celkem se krajského kola ve všech kategoriích zúčastnilo 1744 řešitelů. Nejlépe se v celorepublikovém žebříčku umístili:

  • Kategorie CD: Radka Křížová, Gymnázium J. Heyrovského v Praze
  • Kategorie EF: Natálie Maleňáková, Slovanské Gymnázium v Olomouci
  • Kategorie GH: Matěj Černý, Gymnázium Šternberk

Podrobné výsledky a jména těch, kteří postupují z jednotlivých krajů do finále, naleznete na stránkách Astronomické olympiády. K dispozici jsou také vzorová řešení úloh. Všichni účastníci si mohou prohlédnout vyhodnocení online-testu v sekci pro řešitele. Vyučujícím jsou dále v chráněné sekci stránek AO přístupné výpisy z výsledkových listin a diplomy pro účastníky krajského kola.

Finále v Praze a Opavě

Dvacet finalistů kategorie CD se utká 10. až 12. května v Opavě. Na pět desítek nejlepších řešitelů čeká o týden později v Praze mimořádný program. Soutěžní klání proběhnou v unikátních historických prostorech Štefánikovy hvězdárny a v reprezentativním sále Akademie věd na Národní třídě. Před odpoledním slavnostním vyhlášením výsledků zavede účastníky a jejich učitele do tajů kosmické kuchyně ve své jedinečné experimentální show vedoucí Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal. Na sobotu je připraven atraktivní doprovodný program - procházka Prahou astronomickou s exkurzí do Klementina a navštěva planetária ve Stromovce, jednoho z největších na světě.

Poděkování

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako soutěž v kategorii A. Je zcela výjimečná tím, že řešitelé mají možnost navzájem poměřit své síly v ústředním kole ve všech otevřených kategoriích - již od 6. třídy základní školy. Hlavními partnery jsou Štefánikova hvězdárna v Praze a Filozoficko-přirodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Porotci krajského kola byli: Tomáš Franc, Tomáš Gráf, Petra Hyklová, Ota Kéhar, Jan Kožuško, Pavel Kůs, Eva Miklušová, Václav Pavlík, Tomáš Prosecký, Miroslav Randa, Jana Rejlová, Lenka Soumarová, Ondřej Trnka, Jakub Vošmera. S přípravou vyhodnocení pomáhali Radek Kříček a Ondřej Theiner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »