Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  (Ne)šťastná 13ka provázela finalisty Astronomické olympiády v Opavě

(Ne)šťastná 13ka provázela finalisty Astronomické olympiády v Opavě

Finále kategorie CD Astronomické olympiády 2016.
Autor: Vendula Doubravská, Astronomická olympiáda.

13 finalistů se v pátek 13. utkalo o vítězství ve 13. ročníku Astronomické olympiády na Bezručově náměstí 13. Pro některé se stala pověstná 13ka šťastnou! Ve dnech 11. až 13. května 2016 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě druhé ze čtyř ústředních kol 13. ročníku Astronomické olympiády. Finalisté kategorie CD se kvalifikovali z více než jedenácti stovek řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc - Hejčín. Nejlepší úspěšní řešitelé postupují dále na soustředění v Louňovicích pod Blaníkem, kde se utkají o místa v reprezentaci na XXI. Mezinárodní astronomické olympiádě.

Věděli byste, jak určit rozměry exoplanety?

Finále kategorie CD Astronomické olympiády 2016. Autor: Vendula Doubravská, Astronomická olympiáda.
Finále kategorie CD Astronomické olympiády 2016.
Autor: Vendula Doubravská, Astronomická olympiáda.
Studenti řešili astronomické úlohy ve čtyřech blocích. Dopolední teoretická část ve čtvrtek se věnovala rozlišovací schopnosti oka a dalekohledů, určování rozměrů exoplanety s využitím autonomního přistávacího modulu, ale i uplatnění Dopplerova jevu při spektroskopickém určování vlastností dvojhvězdy. Odpoledne nechyběl test ze znalostí oblohy a astronomických objektů. Páteční dopoledne, mimochodem dopoledne jediného „pátku 13.“ v tomto roce, bylo věnováno zpracování dat z pozorování planetky 136617 a dvěma empirickým úlohám - určení zeměpisné šířky z pozorování Slunce v průběhu roku a odvození Stefanova-Boltzmannova zákona. I s těmito úlohami se 13 finalistů vypořádalo velmi zdárně a prokázalo, že nikdo z nich netrpí paraskavedekatriafobií (chorobným strachem z pátku 13.).

V rámci doprovodného programu čekala studenty návštěva Slezského zemského muzea, večeře v univerzitním areálu na Hradecké ulici a v pátek odpoledne atraktivní exkurze do centra města spojená s prohlídkou městského modelu Sluneční soustavy a unikátní vyhlídkou na celou Opavu z radniční věže - Hlásky.

Vítězové finále

Vyhlášení vítězů kategorie CD v Astronomické olympiádě 2016. Autor: Vendula Doubravská, Astronomická olympiáda.
Vyhlášení vítězů kategorie CD v Astronomické olympiádě 2016.
Autor: Vendula Doubravská, Astronomická olympiáda.
V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti děkana Prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. a garanta Astronomické olympiády, RNDr. Miroslava Randy, Ph.D. slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na prvních třech příčkách se umístili:

  1. Jindřich Jelínek, Gymnázium Olomouc - Hejčín
  2. Martin Orság, Gymnázium a Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická Vyškov
  3. Jiří Vala, Gymnázium a Střední odborná škola Mikulov, p.o.

Hlavním partnerem finále je Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Záštitu nad finále převzal děkan Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Účastníci finále a vítězové obdrželi ceny od Hvězdárny a planetária Hradec Králové, Hvězdárny a planetária Brno, Slezské univerzity, Slezského zemského muzea a magistrátu města Opavy.

Finálový maraton pokračuje příští týden v Praze

Vítězové kategorie CD 13. ročníku Astronomické olympiády. Autor: Vendula Doubravská, Astronomická olympiáda.
Vítězové kategorie CD 13. ročníku Astronomické olympiády.
Autor: Vendula Doubravská, Astronomická olympiáda.
Příští týden zakončíme maraton ústředních kol v Praze, kam se sjede pět desítek nejlepších řešitelů ze základních škol a víceletých gymnázií. "Nejmladší soutěžící se utkají v jedinečných historických prostorech Štefánikovy hvězdárny na Petříně, která je tradičním parterem olympiády.", říká Mgr. Jakub Rozehnal, vedoucí Štefánikovy hvězdárny. "V květnu jsme uvedli novou výstavu o planetě Merkur, jedněmi z prvních návštěvníků budou právě soutěžící Astronomické olympiády," pokračuje Rozehnal. Pracovníci hvězdárny se na finále připravovali do posledního detailu: "Na finále budou k dispozici asistenti, kteří pomohou soutěžícím se sníženou schopností pohybu při přesunech během interaktivního kvízu v členitých prostorách hvězdárny," vysvětluje Jakub Rozehnal.

Finále kategorie EF a slavnostní vyhlášení proběhnou v reprezentativních prostorách Akademie věd na Národní třídě. Do tajů gravitačních vln zasvětí účastníky a jejich učitele Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2015/16 probíhá její 13. ročník. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie CD by pátek 13. neustálo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské Univerzity v Opavě pod vedením Dr. Tomáše Gráfa. Úlohy finále připravili Dr. Tomáš Gráf, Jakub Vošmera, Martin Raszyk a Stanislav Fořt. Zadání recenzovali Dr. Miroslav Randa a doc. Michal Švanda. Porotci finále byli Dr. Miroslav Randa, Mgr. Lenka Soumarová a Mgr. Martin Blaschke.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda
[2] Astronomická expedice v Úpici
[3] Slezská univerzita v Opavě



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »