Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz

Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz

Český tým na XX. IAO (zleva: Jan Kožuško, Jaromír Mielec, Radka Křížová, Jindřich Jelínek, Jiří Vala, Jiří Loun, průvodkyně českého týmu a Lenka Soumarová).
Autor: Astronomická olympiáda.

Český tým přivezl z XX. Mezinárodní astronomické olympiády (XX. IAO) v Kazani (Tatarstán, Ruská federace, 15. – 23. října) dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Jubilejní dvacátý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo hlavní město Tatarské republiky Kazaň. Organizátoři připravili velmi zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Tisková zpráva České astronomické společnosti a Štefánikovy hvězdárny v Praze ze 23. října 2015.

Medailista Jaromír Mielec před pozorovacím kolem. Autor: Astronomická olypmiáda
Medailista Jaromír Mielec před pozorovacím kolem.
Autor: Astronomická olypmiáda
Stříbrné medaile získali Jindřich Jelínek, absolvent FZŠ Olomouc, Hálkova 4, nyní student Gymnázia Olomouc-Hejčín a Jiří Vala z Gymnázia Mikulov, bronzovou medaili získal Jaromír Mielec z Gymnázia Ostrava-Zábřeh. Čestná uznání obdrželi Radka Křížová ze Štefánikovy hvězdárny a Jiří Loun z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Delegaci vedli Ing. Jan Kožuško a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Absolutního vítězství dosáhl Panopung Phoompuang z Thajska. Zvláštní cenu za nejlepší obrázek ledního medvěda v úloze na viditelnost zatmění získal Sangyun Jeon z Koreji. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali spektra a poměřili se ve znalostech oblohy v nejmodernějším Ruském planetáriu.

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z mezinárodních soutěží dosud přivezli již 5 zlatých, 10 stříbrných a 18 bronzových medailí.

V příštím roce se starší studenti utkají v Indii na 10. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) a mladší studenti v Bulharsku na XXI. IAO. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2016 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2015/2016 probíhá 13. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2016 v celostátním finále. Více informací naleznete na http://olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »