Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz

Mladí čeští astronomové přivážejí z Tatarstánu stříbra a bronz

Český tým na XX. IAO (zleva: Jan Kožuško, Jaromír Mielec, Radka Křížová, Jindřich Jelínek, Jiří Vala, Jiří Loun, průvodkyně českého týmu a Lenka Soumarová).
Autor: Astronomická olympiáda.

Český tým přivezl z XX. Mezinárodní astronomické olympiády (XX. IAO) v Kazani (Tatarstán, Ruská federace, 15. – 23. října) dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Jubilejní dvacátý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo hlavní město Tatarské republiky Kazaň. Organizátoři připravili velmi zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Tisková zpráva České astronomické společnosti a Štefánikovy hvězdárny v Praze ze 23. října 2015.

Medailista Jaromír Mielec před pozorovacím kolem. Autor: Astronomická olypmiáda
Medailista Jaromír Mielec před pozorovacím kolem.
Autor: Astronomická olypmiáda
Stříbrné medaile získali Jindřich Jelínek, absolvent FZŠ Olomouc, Hálkova 4, nyní student Gymnázia Olomouc-Hejčín a Jiří Vala z Gymnázia Mikulov, bronzovou medaili získal Jaromír Mielec z Gymnázia Ostrava-Zábřeh. Čestná uznání obdrželi Radka Křížová ze Štefánikovy hvězdárny a Jiří Loun z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Delegaci vedli Ing. Jan Kožuško a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Absolutního vítězství dosáhl Panopung Phoompuang z Thajska. Zvláštní cenu za nejlepší obrázek ledního medvěda v úloze na viditelnost zatmění získal Sangyun Jeon z Koreji. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali spektra a poměřili se ve znalostech oblohy v nejmodernějším Ruském planetáriu.

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z mezinárodních soutěží dosud přivezli již 5 zlatých, 10 stříbrných a 18 bronzových medailí.

V příštím roce se starší studenti utkají v Indii na 10. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) a mladší studenti v Bulharsku na XXI. IAO. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2016 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2015/2016 probíhá 13. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2016 v celostátním finále. Více informací naleznete na http://olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »