Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti na 14. ročníku IOAA
Autor: Jan Kožuško

Na 14. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové tři stříbrné a sedm bronzových medailí. Stříbro vybojovali Marco Souza de Joode, David Bálek a Tomáš Patsch. Bronzové medaile získali David Kamenský, Jakub Hadač, Daniel Čtvrtečka, Šimon Bláha, Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a Lukáš Linhart. Jedná se o naprosto výjimečný výsledek v historii České republiky, kdy každý reprezentant získal medailové umístění.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010.

Letošní 14. IOAA proběhla v termínu od 14. do 21. listopadu 2021 a vzhledem k omezením v souvislosti s nemocí Covid-19 se konala vůbec poprvé v „hybridním“ režimu, kdy hlavní organizační tým pořadatelské země (Kolumbie) byl v Bogotě, ale soutěžící studenti cestovali jen do svých „soutěžních“ hotelů ve svých domovských zemích. Pravidla byla jinak stejně přísná jako v předchozích letech při čistě prezenční formě. Studenti byli v elektronické a komunikační izolaci, v hotelu se o ně staral tým oddělený od vedení týmu, který připravoval překlady zadání. Vlastní řešení pak probíhalo pod dohledem několika webových kamer v časech, které byly celosvětově synchronizovány.

Českou republiku tak letos reprezentovalo hned 10 nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Dr.-Ing. Jan Kožuško (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě), Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürch) a Jiří Vala (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy). Zázemí na hotelu a regulérnost podmínek soutěže pomohly vytvořit Lucie Fořtová, MSc, RNDr. Petra Hyklová a Radka Křížová.

Výsledky

Stříbrnou medaili vybojovali Marco Souza de Joode z Gymnázia nad Štolou (nyní MFF UK), David Bálek (Gymnázium Příbram) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc). Bronz získali David Kamenský z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Jakub Hadač (Gymnázium V. Hlavatého, Louny), Daniel Čtvrtečka (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha), Šimon Bláha (Slovanské gymnázium Olomouc), Tomáš Vítek z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc (nyní PřF UP) a Lukáš Linhart (Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek).

Program

Vlastní soutěž probíhala pro české studenty v hotelu Pyramida v Praze. Zasedání mezinárodní poroty se odehrávala tentokrát zcela online a k diskuzím, hlasováním i moderacím výsledků byla využívána pokročilá webová aplikace Oly-Exams upravená přesně pro potřeby letošní 14. IOAA. Hlavními pořadateli soutěže byla Univerzita Antonia Nariña, tým organizátorů Kolumbijské astronomické olympiády (OCA) a cestovní agentura Procolombia. Hlavním sponzorem pak byla společnost Minciencias.

Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena jako obvykle do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Teoretické otázky zahrnovaly širokou škálu témat od nebeské mechaniky, dvojhvězd, extrasolárních planet, astronomických dalekohledů a detektorů až dokonce po kosmické struny. Analýza dat byla zaměřena na statistiku a tvorbu grafů v kontextu reálných astronomických dat. Pozorovací část se pak týkala jak noční oblohy, tak pozorování Slunce.

Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA
Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA

Není bez zajímavosti, že

  • Soutěže se zúčastnilo 298 studentů v 62 týmech (včetně hostujících týmů) z 52 zemí.
  • Z hlediska počtu studentů a týmů se jednalo o dosud nejvyšší počty v historii IOAA.
  • Finální podoba zadání teoretického kola byla dokončena po nočním online maratonu v 7.00 ráno, čímž byl překonán rekord z IOAA v Rumunsku v roce 2014, kdy bylo zadání hotovo ve 4.30 :-)

Poděkování

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů.

Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2021/22 probíhá její 19. ročník.

Kontakty a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Oddělení rozvoje dětí a mládeže
Email: simona.maresova@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gymnázium Příbram
[2] Gymnázium V. Hlavatého
[3] Gymnázium Břeclav
[4] Gymnázium Christiana Dopplera
[5] Gymnázium Petra Bezruče
[6] Slovanské gymnázium Olomouc
[7] Planetum
[8] Fyzikální ústav SU v Opavě
[9] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[10] Astronomická olympiáda



O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: 14 IOAA, Astronomická olympiáda


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »