Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti na 14. ročníku IOAA
Autor: Jan Kožuško

Na 14. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové tři stříbrné a sedm bronzových medailí. Stříbro vybojovali Marco Souza de Joode, David Bálek a Tomáš Patsch. Bronzové medaile získali David Kamenský, Jakub Hadač, Daniel Čtvrtečka, Šimon Bláha, Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a Lukáš Linhart. Jedná se o naprosto výjimečný výsledek v historii České republiky, kdy každý reprezentant získal medailové umístění.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010.

Letošní 14. IOAA proběhla v termínu od 14. do 21. listopadu 2021 a vzhledem k omezením v souvislosti s nemocí Covid-19 se konala vůbec poprvé v „hybridním“ režimu, kdy hlavní organizační tým pořadatelské země (Kolumbie) byl v Bogotě, ale soutěžící studenti cestovali jen do svých „soutěžních“ hotelů ve svých domovských zemích. Pravidla byla jinak stejně přísná jako v předchozích letech při čistě prezenční formě. Studenti byli v elektronické a komunikační izolaci, v hotelu se o ně staral tým oddělený od vedení týmu, který připravoval překlady zadání. Vlastní řešení pak probíhalo pod dohledem několika webových kamer v časech, které byly celosvětově synchronizovány.

Českou republiku tak letos reprezentovalo hned 10 nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Dr.-Ing. Jan Kožuško (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě), Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürch) a Jiří Vala (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy). Zázemí na hotelu a regulérnost podmínek soutěže pomohly vytvořit Lucie Fořtová, MSc, RNDr. Petra Hyklová a Radka Křížová.

Výsledky

Stříbrnou medaili vybojovali Marco Souza de Joode z Gymnázia nad Štolou (nyní MFF UK), David Bálek (Gymnázium Příbram) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc). Bronz získali David Kamenský z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Jakub Hadač (Gymnázium V. Hlavatého, Louny), Daniel Čtvrtečka (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha), Šimon Bláha (Slovanské gymnázium Olomouc), Tomáš Vítek z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc (nyní PřF UP) a Lukáš Linhart (Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek).

Program

Vlastní soutěž probíhala pro české studenty v hotelu Pyramida v Praze. Zasedání mezinárodní poroty se odehrávala tentokrát zcela online a k diskuzím, hlasováním i moderacím výsledků byla využívána pokročilá webová aplikace Oly-Exams upravená přesně pro potřeby letošní 14. IOAA. Hlavními pořadateli soutěže byla Univerzita Antonia Nariña, tým organizátorů Kolumbijské astronomické olympiády (OCA) a cestovní agentura Procolombia. Hlavním sponzorem pak byla společnost Minciencias.

Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena jako obvykle do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Teoretické otázky zahrnovaly širokou škálu témat od nebeské mechaniky, dvojhvězd, extrasolárních planet, astronomických dalekohledů a detektorů až dokonce po kosmické struny. Analýza dat byla zaměřena na statistiku a tvorbu grafů v kontextu reálných astronomických dat. Pozorovací část se pak týkala jak noční oblohy, tak pozorování Slunce.

Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA
Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA

Není bez zajímavosti, že

  • Soutěže se zúčastnilo 298 studentů v 62 týmech (včetně hostujících týmů) z 52 zemí.
  • Z hlediska počtu studentů a týmů se jednalo o dosud nejvyšší počty v historii IOAA.
  • Finální podoba zadání teoretického kola byla dokončena po nočním online maratonu v 7.00 ráno, čímž byl překonán rekord z IOAA v Rumunsku v roce 2014, kdy bylo zadání hotovo ve 4.30 :-)

Poděkování

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů.

Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2021/22 probíhá její 19. ročník.

Kontakty a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Oddělení rozvoje dětí a mládeže
Email: simona.maresova@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gymnázium Příbram
[2] Gymnázium V. Hlavatého
[3] Gymnázium Břeclav
[4] Gymnázium Christiana Dopplera
[5] Gymnázium Petra Bezruče
[6] Slovanské gymnázium Olomouc
[7] Planetum
[8] Fyzikální ústav SU v Opavě
[9] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[10] Astronomická olympiáda



O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: 14 IOAA, Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »