Související stránky k článku Jedinečný artefakt z doby formování Země se vrací po miliardách let v mrazu
Jasných komet proletělo kolem Země v historii lidstva opravdu mnoho. Ne vždy se však jednalo pouze o komety dlouhoperiodické. Když se zaměříme na ty krátkoperiodické, vybaví se nám určitě jako první kometa 1P/Halley, jež nás navštěvuje zhruba každých 75 let a dosahuje jasnosti až 0 mag. I jiné komety z katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet však dokáží nadchnout pozorovatele. Mezi ně patřila v 18. a 19. století i vlasatice 3D/Biela, objevená astronomem s českými předky. Osud jí ovšem nepřál. Pojďme si historii této komety poněkud přiblížit.
Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga.
Předposlední měsíc roku 2015, listopad, se z hlediska nově nalezených komet docela podařil. Velké oblohové přehlídky zachytily celkem 6 komet, které před tímto měsícem ještě nikdy nebyly zpozorovány. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena což znamená, že katalog očíslovaných krátkoperiodických komet v sobě i nadále obsahuje 330 vlasatic. Chcete se o v listopadu objevených kometách dozvědět více? Pak pokračujte v čtení tohoto článku.
Po téměř roce máme možnost pozorovat jasnější kometu, která je snadno spatřitelná triedrem, nebo malým amatérským dalekohledem. Kometa C/2013 US10 (Catalina) se v průběhu minulého týdne začala pomalu objevovat pozorovatelům na severní polokouli. Pozorovací podmínky se každým dnem zlepšují a nyní nám k jejímu vyhledání pomůže planeta Venuše.
Podle aktuálních snímků solární observatoře SOHO je zřejmé, že v blízkosti Slunce se pravděpodobně ve středu rozplyne další kometa. Tento úkaz je sice poměrně běžný, ale tato je i jedna z těch jasnějších. Připomeňme si, kde se tyto kometky berou.
Na jižní polokouli byla v minulých dnech snadno pozorovatelná kometa. Pravda, pouze za soumraku a nízko nad obzorem, ale kometa je poměrně jasná. Že o takové kometě nevíte? Není mnoho astronomů na severní polokouli, kteří by ji spatřili.
Další úplněk, tentokrát ten ze 4. května, je nenávratně za námi. Osvětlené procento Měsíce je tedy stále menší a menší, což zlepšuje viditelnost slabých difúzních objektů, jakými jsou právě komety. Osm z nich pak budeme moct zpozorovat většími dalekohledy i vizuálně v nadcházející lunaci s novem 18. května 2015. Které komety to jsou? Zjistit to můžete právě v tomto článku.
První jarní úplněk nastal den před Velikonoční nedělí, tedy 4. dubna. Přes internet jsme mohli vidět úplné zatmění Měsíce. Dnes je Měsíc ve fázi poslední čtvrti. Nezadržitelně se blíží k novu, a to znamená, že se stále zlepšují pozorovací podmínky pro slabé difúzní objekty, jakými jsou nejen mlhoviny, hvězdokupy a galaxie, ale také komety. Devět z nich budeme mít možnost spatřit v nadcházející lunaci i vizuálně. O které se bude jednat? To se dozvíte právě v tomto článku.
Týmu čtyř polských astronomů-amatérů se podařilo objevit novou kometu. Ačkoliv kometa samotná nebude pozorovatelná pouhýma očima nebo malým dalekohledem, jedná se o skutečně velký úspěch v Evropě. Jde totiž po 79 letech o první polskou amatérsky objevenou kometu. Jak se to podařilo? A proč to není tak snadné? Podívejme se na celý objev podrobněji.
Únor roku 2015 nám přinesl několik zajímavostí ohledně nově objevených komet. Mezi nimi je například jedna kandidátka na objekt viditelný alespoň prostřednictvím středně velkých přístrojů nebo pozůstatek komety úspěšně pozorovaný českými astronomy. O jaké komety se tedy jedná? Na to se můžete podívat v tomto článku.
Již nějaký ten pátek sleduje jádro komety 67P Churyumov-Gerasimenko sonda Rosetta v rámci ambiciózní mise Evropské Kosmické Agentury. 14. února 2015 došlo k zatím nejtěsnějšímu průletu kolem jádra, a kromě prvních snímků z navigační kamery si pojďme shrnout, kam nás zatím Rosetta ve vědomostech o kometách posunula.
Halleyova kometa v roce 1986.Autor: KAO/NASA.Komety patří mezi nejhezčí úkazy na obloze. Pět z nich, ty které nejvíce překvapily, si přiblížíme v rozhlasovém seriálu.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013.Autor: Rolf Wahl Olsen.
V březnu a první polovině dubna jsme si v rámci možností, které nám poskytla obloha svou oblačností, užívali přítomnosti první letošní komety. O vlasatici pojmenované PanSTARRS už bylo napsáno mnohé. Nyní se na scénu dostává druhá kometa roku 2013, Lemmon.
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).Autor: Scott AlderUčená společnost České republiky ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Střediskem společných činností AV ČR si vás dovolují pozvat na veřejnou přednášku, kterou na téma Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky přednese čestný člen Učené společnosti České republiky RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (Laboratoř pro tryskový pohon, Kalifornský technologický ústav, Pasadena, Kalifornie, USA). Přednáška se uskuteční v úterý 30. dubna 2013 od 17 hodin, Akademie věd ČR, sál č. 206, Národní 3, Praha 1. Vstup je pro všechny zdarma.
C/2011 L4 (PanSTARRS).Autor: Martin GembecKometa PanSTARRS se za únor 2013 stala doslova hitem jižní oblohy. V posledních dnech před průchodem přísluním pak byla krásně pozorovatelná i za soumraku z jižních končin, její jasný ohon dával tušit blížící se představení na severní obloze. Její maximální jasnost dosáhla přibližně 1. magnitudy a přibližně od 12. března je objektem severního nebe. Pochopitelně i jako cíl pro mnoho nadšených astrofotografů. Za jejich snímky v této galerii děkujeme a těšíme se na další.
Aktualizováno: 23. května 2013, 21:39 SELČ.
Kometa PanSTARRS z 12. února 2013.Autor: Tom Herradine.Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se zdá být velice záludná. Ještě před několika dny jsme ji zatracovali a nyní už zase přitahuje větší pozornost. Po svém objevení začala zjasňovat s neočekávanou rychlostí, což vedlo k velice optimistickým předpovědím pro letošní rok. Pokud by tento trend pokračoval, mohla být velice jasná a dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Bohužel, jak se obvyklé stává v případě dynamicky nových komet, mezi které kometa PanSTARRS patří, když se přiblíží pod 3 AU od Slunce, rychlost zjasňování velice zpomalí. To u komety vedlo k opačným, velice pesimistickým scénářům: maximální jasnost mezi 3-4 mag, navíc v době nepozorovatelnosti komety. Nicméně, vizuální odhady jasnosti komety v posledních týdnech naznačují další změnu v rychlosti zjasňování. Jasnost komety je opět větší, než se očekávalo, a zdá se, že kometa chytla druhý dech.
