Úvodní  >  Související stránky k článku Moje vzpomínky na Josefa Klepeštu

Související stránky k článku Moje vzpomínky na Josefa Klepeštu

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Littera Astronomica za rok 2023 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 6. října

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2023 RNDr. Antonína Bečváře in memoriam za jeho celoživotní publikační činnost v oblasti popularizace astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 6. října 2023 v 18:00 na 33. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny proběhne přednáška o Antonínu Bečvářovi. Cenu převezme synovec Ing. Vojtěch Vančura z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 33. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedy České astronomické společnosti profesora Petra Heinzela.

Pavel SuchanMultimédia

Patrně nejslavnější česká fotografie vesmíru slaví 100 let

Před 100 lety v noci z 12. na 13. září 1923 exponoval Josef Klepešta na skleněnou desku 8palcovým astrografem hvězdárny v Ondřejově Velkou mlhovinu v Andromedě. Ve 22:55 záznam zkazil prolétající bolid, čímž ale vznikla patrně nejslavnější astrofotografie českého původu, která obletěla celý svět. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 300 z 11. 9. 2023.

Josef ChlachulaOsobnosti

Vladimír Guth: Výpočet dráhy meteoru

V noci z 12. na 13. září 1923 prolétl nad Ondřejovem bolid, který se šťastnou náhodou podařilo zachytit na fotografické desce Josefu Klepeštovi. Stejný bolid tu noc v 21 hodin 55 minut zpozoroval v Černošicích i osmnáctiletý Vladimír Guth. Přinášíme Guthův článek Výpočet dráhy meteoru, zvláště pak o bolidu z 12. září 1923, který byl zveřejněn ve stejném čísle Říše hvězd jako Klepeštova fotografie v příloze. Článek obsahuje dokonce předběžnou parabolickou dráhu původního tělesa.

Martin GembecÚkazy

23. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 6. do 13. 6. 2021. Měsíc bude v novu. Jeho večerní srpek v konjunkci s Venuší a Marsem by mohl být tahákem následujícího víkendu. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Potěšení nabízí i pohled na skvrnami ozdobený povrch Slunce. Snad vydrží až do částečného zatmění 10. června. Planetka Vesta míjí galaktický Leo triplet. Kometa T2 Palomar je ve spodní části Pastýře. Opět startoval dvakrát Falcon 9, ale ani jednou neletěl se Starlinky. Vynesl nákladní Dragon a telekomunikační družici. Slavíme 120 roků od narození významného českého astronoma Antonína Bečváře a 85 let se dožívá další velikán Zdeněk Sekanina.

Josef ChlachulaOsobnosti

Světelné obrazy Klepeštova bolidu

Před několika lety byl zde vydán článek o slavném bolidu v Andromedě, který se podařilo zachytit Josefu Klepeštovi. O tři roky později se ozval kanadský profesor astronomie, že při úklidu své laboratoře objevil kopii této fotografie v podobě diapozitivu (světelného obrazu). To je jistě známka toho, jak až kouzelně fotografie poměrně blízkého, náhodného bolidu se vzdálenou galaxií na širokou astronomickou veřejnost tehdy působila a vyvolala nadšení nejen v Československu, ale také za velkou louží. Za pozornost stojí i technologie, která tuto skutečnost lidem tehdy dokázala zprostředkovat.

Josef ChlachulaOsobnosti

Josef Klepešta: Bolid v Andromedě

V noci z 12. na 13. září 1923, tedy před 93 lety, pořídil osmadvacetiletý Josef Klepešta čtyřhodinovou expozicí na skleněnou desku 20cm astrografem hvězdárny v Ondřejově fotografii M31 v souhvězdí Andromedy. Během expozice prolétl zorným polem bolid, který zanechal jasnou stopu a tak vznikla jeho slavná fotografie. Přinášíme dva původní Klepeštovy příspěvky zveřejněné v časopisu Říše hvězd.

Štěpán KovářOsobnosti

Antonín Bečvář: Astronoma a hudebníka připomněl koncert

Letos 10. června uplynulo 115 let od narození jednoho z nejvýznamnějších československých astronomů, RNDr. Antonína Bečváře. V posledních letech si památku našeho čestného člena a laureáta Nušlovy ceny z roku 1939 připomínáme pravidelně, a to jak na tištěných stránkách Kosmických rozhledů, tak i v rámci seminářů Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti.

Martin GembecÚkazy

23. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Pavel SuchanOsobnosti

Cena Littera Astronomica za rok 2010

Logo České astronomické společnosti.Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2010 astrofyzika, vysokoškolského pedagoga a popularizátora astronomie Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 22. října 2010 od 17:00 na 20. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Jak vnímáme Vesmír v roce 2010? Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 147 z 12. 10. 2010.

Martin GembecÚkazy

23. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 6. 6. do 12. 6. 2016. Měsíc se postupně objeví na večerní obloze a bude koncem týdne ve čtvrti. Jupiter je třeba sledovat již od soumraku, kdy je nejvýše, Saturn a Mars jsou hlavní ozdobou noci. Slunce je poměrně klidné. Sledovat můžeme případný výskyt nočních svítících oblak a v noci také několik komet.

Marcel BělíkOstatní

Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

10. ledna 2016 uplynulo 51 let, co zemřel jeden z největších astronomů naší vlasti. Byl to opravdu velikán astronomie i diplomacie. Narodil se 10. června 1901 a celý svůj život zasvětil astronomii. Našlo by se pravděpodobně mnoho významných vědců, kteří by tomuto člověku s nalomeným zdravím i „nevhodným" politickým přesvědčením, mohlo jen tiše závidět jeho věhlas. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor hvězdných atlasů. Hvězdárna v Úpici navíc vlastní jeho vlastnoručně vyrobený dalekohled, který byl zachován v původním, ale velmi dobrém stavu. 

Martin GembecÚkazy

23. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 8. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí pro týden 6. 6. do 12. 6. 2011. Měsíc dorůstá k první čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihem až jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Začne sezóna NLC i v ČR? Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Josef ChlachulaOstatní

Záhada Bečvářových názvů hvězd

Společnost Sky Publishing, která mimo jiné vydává populární astronomický časopis Sky and Telescope, vydala v roce 2006 útlou knížku Slovník moderních názvů hvězd. V anglickém originále A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »