Úvodní  >  Související stránky k článku Perseidy a jejich výzkum v roce 2015 ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí

Související stránky k článku Perseidy a jejich výzkum v roce 2015 ve spolupráci s Hvězdárnou Valašské Meziříčí

Petr HorálekÚkazy

V noci ze 12. na 13. srpna vyvrcholí meteorický roj Perseidy

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v dopoledních hodinách 13. srpna, tedy ve čtvrtek. Nejvíce meteorů v Česku patříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015. V  průběhu  této  noci  uvidíme  na městy neosvětlené obloze zejména  mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Úkaz můžete i poměrně snadno fotografovat. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018.

Petr HorálekMultimédia

Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem

Není to tak dávno, co vyšel snímek s původním názvem „Cestičky Perseid“ jako Astronomický snímek dne NASA. Hned na to se spustila smršť dotazů, jak taková fotografie vlastně vznikla. Nuže, nebyl to žádný med. Ale než abych oprašoval dva roky starou práci, nic netuše o vysněném úspěchu v APODu (prakticky mimo internet) jsem mezitím s velkými nervy i očekáváními v plném proudu cvakal data do zbrusu nového portrétu tohoto překrásného každoročního meteorického roje. A protože pohled na snímek z jista znovu vyvolá spoustu otázek, napadlo mě vás raději přímo pozvat do perného zákulisí vzniku této nezvyklé mozaiky. Abyste pochopili – snímek rozhodně není výsledkem „fotošopování“, nýbrž poměrně náročných fotografických sekvencí, kalibračních a geometrických procedur a především fantastického štěstí a krásného nebe ve slovensko-ukrajinsko-polském Parku tmavé oblohy Poloniny. Článek je tak zároveň velkým poděkováním těm, kteří mi toto umožnili, zejména pak Paľovi Rapavému z Hvězdárny v Rimavské Sobotě a pochopitelně všem pracovníkům Vihorlatské hvězdárny s odloučeným pracovištěm v Kolonickom Sedle…

Beáta PlaskurováKosmonautika

Expedice Mars v oblakoch

Štart stratosférického balóna EM2017 prebehol 21.10. 2017 o 5h10m02s UT na letisku v Malých Bieliciach (SK). Počas letu dosiahol najvyššiu nadmorskú výšku 33 662 m n. m. Gondoly dopadli o 7h17m19s UT v blízkosti mesta Bátonyterenye (HUN). Balón celkovo vyniesol tri gondoly: JULO - PISKA, LORA TRX a Expedice Mars 2017. Na palube bola umiestnená GoPro kamera, experimenty získavali dáta informujúce o telemetrii letu (PISKA), vykonávali aerologické merania, určovali zmenu dopadajúceho kozmického žiarenia, skúmali správanie mikroorganizmov v extrémnych podmienkach (Expedice Mars 2017), ďalej bol na palube umiestnený tracker, ktorý ponúka aj možnosť vysielania snímok z palubnej kamery (LORA TRX).

Jakub KoukalSluneční soustava

Nejsilnější roj roku přichází aneb pozorujte Geminidy

Již tento týden, v noci ze středy na čtvrtek, náš čeká maximum nejsilnějšího pravidelného roje, Geminid. Meteorický roj Geminid má radiant v souhvězdí Blíženců, je aktivní od 4. do 17. prosince a frekvence dosahuje běžně 120 meteorů za hodinu. V letošním roce připadá maximum na 6:30 UT, což je pro pozorovatele ve střední Evropě velmi výhodné, radiant meteorického roje je před svítáním velmi vysoko na obloze. Meteory náležející tomuto roji jsou spíše pomalejší, jejich geocentrická rychlost je kolem 35 km/s.

Jakub KoukalSluneční soustava

Nové meteorické roje – ano či ne? (díl druhý)

Ve druhém díle miniseriálu věnovanému objevování nových meteorických rojů se budeme věnovat problematickým aspektům, které provází mohutný nárůst počtu objevených meteorických rojů. Jako problematické se jeví rozdělování aktivity meteorických rojů s delší dobou činnosti a složitou vnitřní strukturou (např. komplex Taurid) a také ustanovení nových meteorických rojů, jejichž střední dráha je blízká již známému roji. V databázi meteorických rojů IAU MDC je v současné době 726 meteorických rojů, z nichž pouze 112 je pevně ustanovených (established) a 26 z nich je v kategorie nepotvrzených (pro tempore). 545 meteorických rojů z tohoto seznamu bylo objeveno/přidáno v uplynulých 12 letech, tedy od roku 2006 včetně.

Jakub KoukalSluneční soustava

Nové meteorické roje – ano či ne? (díl první)

Meteorická astronomie je velmi mladým odvětvím astronomie, její vývoj započal poměrně nedávno, před 200 lety. Ještě v 18. století panovala domněnka, že meteory se vyskytují v atmosféře Země, že jejich původ není mimozemský. Existují sice více než 2500 let staré záznamy o pozorování meteorických dešťů (meteorický roj Lyrid v roce 687 BC nebo Perseidy v roce 36 AD), ale pro vědu se až do konce 18. století toto odvětví nejevilo zajímavým. Velký rozmach meteorické astronomie nastal v polovině 20. století s nástupem nových pozorovacích metod – radarového a fotografického pozorování. Avšak nástup používání videotechniky pro studium meteorů znamená od 90. let 20. století nevídaný rozmach tohoto odvětví astronomie, a to jak množstvím nových dat o meteorech, tak obrovským množstvím nově objevených meteorických rojů. A právě tento fakt je problematický a ukazuje, že doposud používané metody budou muset být modifikovány tak, aby odrážely všechny aspekty nových trendů v oboru meteorické astronomie.

Redakce Astro.czMultimédia

Video: Hrozí Zemi srážka s planetkou?

Každých několik let se Země po dobu tří týdnů na přelomu října a listopadu potkává s meteorickým rojem Taurid, který obsahuje přinejmenším dvě planetky o velikosti 200 – 300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v něm přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Jenom v roce 2015 zachytila a analyzovala Evropská bolidová síť, řízená z observatoře v Ondřejově, 144 bolidů náležejících k tomuto meteorickému roji.

Petr HorálekÚkazy

Meteorický roj Perseidy doplní konjunkce planet s Měsícem

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V  průběhu  těchto  nocí  uvidíme  na městy neosvětlené obloze zejména  mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou.

Sylvie GorkováSluneční soustava

Maximum meteorického roje Eta Aquarid

Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou ranní (SELČ). V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Letos budou pro pozorování ideální podmínky, jelikož Měsíc se bude nacházet ve fázi těsně před novem.

Sylvie GorkováSluneční soustava

Lyridy nás letos bohužel kvůli Měsíci příliš neohromí

Jistě jste si všimli, že již dlouho nebyla řeč o žádném meteorickém roji. Je to z důvodu tzv. jarní díry (období od ledna do dubna), kdy není v činnosti žádný výraznější meteorický roj. Teď jsme se konečně dočkali a čeká nás jeden nejznámějších rojů, a to jsou Lyridy. Bohužel letos si příliš neužijeme ani tento roj, jeho pozorování bude silně rušit Měsíc, který se nachází na obloze těsně po úplňku.

Adam MalířÚkazy

Vychutnejte si klenoty zimní oblohy

Na co se těšit na sklonku 2015? Vánoční obloha nám již za přízně počasí odhalila zimní klenoty nočního nebe v podobě slabé polární záře nebo zákrytu Aldebaranu Měsícem.  Obecně kalendářní rok 2015 zanechal na obloze stopy po docela slušných úkazech. Tento rok ještě neskončil a obloha si už „chystá“ další klenoty, na které se můžeme těšit v následujících dnech a na počátku roku 2016. Na co se tedy koukat? Namátkou meteorický roj, konjunkci planet či poměrně jasnou kumetu. Ovšem mnohem více se dočtete v tomto článku.

Petr HorálekÚkazy

Geminidy mají velmi příznivé podmínky, v noci na úterý zazáří přes 1000 meteorů

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos příznivé podmínky. Čas maxima vychází na 19. hodinu v pondělí 14. prosince. V té době bude radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, sice ještě nízko nad severovýchodním obzorem, ale roj bude vysoce aktivní po celou noc na úterý 15. prosince. Pozorování rovněž vůbec nebude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen tři dny po novu zapadat ještě večer. V průběhu noci přitom každou hodinu zaznamenáme nad českým nebem okolo 100 meteorů. Za celou noc jich proto za ideálních podmínek můžeme napočítat přes 1000.

Sylvie GorkováSluneční soustava

A stále čekáme…. aneb Leonidy 2015

Jako obvykle, dnes na státní svátek 17. listopadu, nás čeká již tradičně maximum známého meteorického roje – Leonidy. K pravidelnému maximu tedy letos dojde opět dnes v noci ze 17. na 18. listopadu. Jejich činnost trvá přibližně od 6. do 30. listopadu 2015. Za dobrých pozorovacích podmínek je možné vidět kolem 15 meteorů za hodinu. Měsíc se letos bude nacházet pár dní před první čtvrtí, bude zapadat kolem 21:30 SEČ, což znamená, že pozdější noční pozorování nebude rušit. V listopadu jsou kromě Leonid v činnosti i jiné roje. Meteor z roje Leonid si však nemůžeme splést s jiným, protože Leonida se pohybuje velmi rychle. Do zemské atmosféry vstupují téměř nejvyšší možnou vstupní rychlostí, kolem 71 km/s. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lva (hlava Lva).

Karel HalířÚkazy

Z neděle na pondělí přiletí meteory z η-Aquarid

Meteor.Autor: NASA.Letošní maximum pravidelného dubnové meteorického roje Lyrid bylo výrazně rušeno téměř úplňkovým Měsícem. Právě to je důvod toho, že jeho místo mezi jarními zajímavými úkazy zaujal další meteorický roj, květnové η–Aquaridy.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Pozorovací protokol z 6. expedice BD.Autor: Archiv meteorických expedic. V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)

Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957.Autor: Archiv Zdeňka Štorka. Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.Autor: Adolf Pánek. Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.

Miroslav ŠulcOstatní

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)

Účastníci meteorické expedice z roku 1960.Autor: Miroslav Šulc.V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...

Karel HalířÚkazy

Kvadrantidy slibují pěknou podívanou i přes svit Měsíce

Meteor.Autor: NASA. V noci na pátek ze 3. na 4. ledna nastává maximum nejaktivnějšího každoročního meteorického roje Kvadrantidy. Hned na úvod je nutno konstatovat, že podmínky nejsou ideální, leč snad ne beznadějné. V Čechách bude nejlepší „meteory ze ztraceného souhvězdí“ pozorovat zejména v první polovině noci, ve čtvrtek 3. ledna 2013 večer. Tehdy bude nejméně rušit Měsíc.



15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša nad sídliskom

Venuša, Plejády a Starlinks. 5s expozícia, 800 ISO, Statív v okne+Canon 350+24/3,5.

Další informace »