Stručně k dnešnímu zatmění
Kde pozorovat? Kdy a jak. Poběží někde online přenos? V článku jsou stručné informace a odkazy na další stránky.
Související stránky k článku Pozoruhodný úkaz spatří lidé v Indonésii – na několik minut „zmizí“ Slunce
Čech zachytil tajuplné rudé skřítky na observatořích ESO v Chile
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Velké protuberance na Slunci
Na severozápadní části slunečního disku se objevily mohutné protuberacne o velikosti několika Zemí. Četnost výskytu podobně velkých výronů v chromosféře je v období panování aktuální nízké aktivity malá, o to ovšem větší je neobvyklost tohoto úkazu. Nejvíc fotografických záznamů přichází z dneška.
Hrozí ČR blackout?
V pátek 20. března 2015 nastane nejvýraznější zatmění Slunce mezi lety 2011 až 2026. Vzácný úkaz ovšem nemusí znamenat jenom radost pro pozorovatele, může přinést i komplikace, například v energetice.
Český matematik ukazuje světu nejostřejší Slunce!
Když všichni tvrdí, že něco nejde, objeví se někdo, kdo to neví, a udělá to. Asi takto by se dal popsat naprosto bezkonkurenční výsledek dlouhodobé práce známého českého matematika, prof. Miloslava Druckmüllera z VUT v Brně. Ten už v minulosti vyrazil dech té nejzaujatější (nejen) astronomické komunitě svými neotřelými matematickými postupy, které odhalily z digitálních fotografických dat ty nejúchvatnější detaily do té doby jen těžce zachytitelných jevů. Ukázal nám například korónu při zatmění Slunce jako nikdo před ním, odhalil struktury prchlivých rudých skřítků nebo kometu ISON při jejím zániku nad Sluncem jako jediný pozorovatel na Zemi. To vše prostřednictvím matematiky. Ale nyní přišel s revolucí, která opravdu dokazuje, že pro Miloslava Druckmüllera neexistuje slovo „ne“. Z už tak pozoruhodných dat z kosmické sondy NASA SDO dokázal prostřednictvím matematiky bez nadsázky vyždímat maximum a světu předvést ty nejostřejší snímky Slunce. Odhalil tak dosud známé bouřlivé jevy ve zcela nové dimenzi. A vy se na to můžete podívat.
Aktivní oblast AR2710 ve fotosféře Slunce
Spaceweather.com, server pro predikci kosmického počasí, označil novou aktivní oblast skvrn ve fotosféře jako AR2710. V následujícím období (v řádech dní) ji bude zajímavé pozorovat, přičemž Slunce prochází aktuálně velmi nízkou aktivitou. Skupina skvrn se objevila 22. května.
Přednáška: Sedm perel astronomie
Kometa McNaught na denní obloze.Autor: Stephan Seip.Květnová přednáška pořádaná Astronomickou společností Pardubice nabídne široké veřejnosti pohled do požitkářské astronomie. Astronom, fotograf a cestovatel Petr Horálek z Hvězdárny v Úpici si pro širokou připravil na pátek 24. května 2013 od 19 hodin přednášku s názvem „Sedm perel astronomie“. Přednáška, při níž se ponoříme do krásy unikátních nebeských úkazů, se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice, ul. Gorkého 2658. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Výzkumy v ASU AV ČR (94): Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
Sluneční erupce jsou velmi dynamickými jevy, které jsou vyvolány prudkou změnou konfigurace magnetického pole v aktivních oblastech na Slunci. I když rámcové představy o procesech, které během erupce probíhají, jsou známy již od padesátých let dvacátého století, detaily probíhajících pochodů jsou odhalovány i v současné době. Jaroslav Dudík z ASU společně s kolegy vyšetřoval přítomnost vírových pohybů vyvolaných vyvržením filamentu při erupci.
Ohnivý prsten sledujte přes internet
Prstencové zatmění Slunce.Autor: Kevin Baird. Pokud se vám v pátek 10. května krátce po půlnoci pořád nebude chtít spát, zavítejte přes internet do Austrálie. Malé deja-vu od loňského listopadu vám přinese opětovný pohled na zatmění Slunce. Jen s tím rozdílem, že tentokrát půjde o zatmění prstencové. "Ohnivý prsten", jak úkaz přezdívají anglicky mluvící státy, se na více jak 4 minuty stvoří nad Queenslandem a vzápetí i nad Šalamounovými ostrovy a několika ostrůvky v centrálním Tichomoří. Webcast zatmění poběží pochopitelně z Austrálie.
Výzkumy v ASU AV ČR (82): Pozoruhodný vývoj sluneční póry
Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analýzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti, popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry.
Přednáška: Za černým Sluncem přes klokany…
Magellanova mračna v Austrálii.Autor: Petr Horálek a Daniel Sokol.První přednáška roku 2013 nás zavede do exotických krajin a za vzácným nebeským úkazem. Přednášející Petr Horálek z Hvězdárny Úpice a člen Astronomické společnosti Pardubice bude povídat o své strastiplné cestě za listopadovým zatměním Slunce v přednášce nazvané „Za černým Sluncem přes klokany aneb Všecko je tu dangerous“. Přednáška se uskuteční v pátek 25. ledna 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici. Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Nové poznatky o slunečních skvrnách
Aktivní oblast je označení oblasti na Slunci, v níž se vlivem silných lokálních magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Zpočátku zde vznikají flokulová pole, ve kterých se později objevují sluneční skvrny, krátce trvající protuberance, sluneční erupce, eruptivní protuberance, koronální kondenzace a další projevy sluneční činnosti.
Úchvatný snímek slunečního zatmění
Zatmění Slunce 2012 v Austrálii.Autor: C. Emmanoulidis, M. Druckmüller.Vědeckým týmům Miloslava a Hany Druckmüllerových sice pozorování slunečního zatmění v Austrálii v polovině listopadu zhatilo počasí, ale naštěstí svá pozorování poskytl řecký astronom Constantinos Emmanoulidis. Z jeho dat se podařilo vytvořit úžasný snímek koróny Slunce. Při současných technických možnostech je to patrně nejlepší snímek sluneční koróny při zatmění pořízený v maximu sluneční aktivity na celém světě. Nebo alespoň jeden z nejlepších.
Výzkumy v ASU AV ČR (59): Model expanze oblaků ve slunečním větru
Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor nejen gravitačně, ale i prostřednictvím projevů sluneční aktivity. Vyvržené oblaky horkého slunečního plazmatu jsou rizikem pro pozemské technologie, na nichž je naše civilizace závislá. Předpovědi těchto výronů slunečního plazmatu jsou však značně nepřesné. Větších úspěchů dosahují snahy modelovat cestu a vývoj plazmových oblaků meziplanetárním prostorem. K tomu přispěl svým modelem i Marek Vandas z ASU.
Dvě minuty dlouhý okamžik
Konec úplného zatmění Slunce v Austrálii.Autor: Petr Horálek.Je to už přes měsíc od doby, co jsem dosedl pevnýma nohama u protinožců, abych se pak se svým dlouholetým slovenským kamarádem Danem Sokolem z Trenčínské astronomické společnosti vydal na strastiplnou cestu mezi hady, krokodýly a všudypřítomně skrytými klokany za jasným počasím do pásu totality mimořádně očekávaného úplného zatmění Slunce 14. listopadu 2012 v Austrálii. V zemi, kde je všecko naopak, se dvojčlenná VIII. expedice SAROS dostala do dráhy měsíčního stínu včas a s až neuvěřitelnou jistotou si vychutnala nádherný dvouminutový zákryt sotva vyšlého Slunce.
Výzkumy v ASU AV ČR (53): Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?
Existence sluneční aktivity, projevující se zejména přítomností slunečních skvrn, je obecně známým faktem. Méně známým faktem může být, že tato aktivita není stálá, že se dlouhodobě mění. Tyto změny jsou dokonce cyklické, s hlavním taktem s délkou přibližně 11 let. Z historie však známe i dlouhá období výrazně snížené aktivity, tzv. velká minima. Nejznámějším je “výpadek” sluneční činnosti mezi roky 1645 a 1715, označovaný jako Maunderovo minimum, který je spojován s celkově chladným klimatem. Současné modely sluneční činnosti mají s existencí dlouhodobých minim principiální problém. M. Švanda z ASU ve spolupráci s kolegy s Francie navrhli elegantní vysvětlení.
Zatmění Slunce v Austrálii živě na TV Noe
Zatmění Slunce v roce 2009.Autor: Miloslav DruckmüllerPrávě na 13. listopadu 2012 našeho času připadá datum úplného zatmění Slunce. Proto jsme se rozhodli v TV Noe při této vzácné příležitosti přinést Vám, divákům, speciální díl pořadu Hlubinami vesmíru. Pořad začíná v úterý 13. listopadu od 21 hodin. V pořadu budou k úkazu mluvit vzácní hosté, živě budeme přenášet video z míst zatmění a telefonicky se spojíme s některými českými vědci přímo v pásu zatmění.
Vesmírná videa: leden 2013
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013Autor: SDO / NASAV lednu jsme konečně zaznamenali zvýšenou sluneční aktivitu, vracíme se k ní i pohyblivými obrázky. Nebudou chybět ani neobvyklé záběry z vesmírné stanice a krásné obrázky z povrchu zemského, tentokrát i na netradiční téma bioluminiscence a přírodních světel obecně. Za doporučení určitě bude stát shlédnutí dokumentu o marsovském roveru a na závěr také netradiční využití dalekohledu, tentokrát ke snímání letadel.
Úplné zatmění Slunce – živě z Austrálie s projektem GLORIA
České stránky projektu GLORIA s online přenosem zatmění Slunce 2012Autor: http://gloria-project.eu/solar-eclipse-2012-cz/13. listopadu 2012 dojde v oblasti severovýchodní Austrálie a Pacifického oceánu k zatmění Slunce. GLORIA pořádá při této příležitosti expedici s cílem přímého přenosu této události, který se uskuteční mezi 21:30 a 21:45 středoevropského času.
Nad Austrálií zmizí Slunce
Zatmění Slunce nad oceánem.Autor: Terry Cuttle.V úterý 13. listopadu 2012 nastane po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Úkaz bude možné pozorovat pouze ze severovýchodní Austrálie a jižního Tichomoří. Pevninu měsíční stín zasáhne zejména v australském Queenslandu, kde úplné zatmění potrvá jen něco málo přes dvě minuty. I přesto se za úkazem vypravilo mnoho vědců z celého světa včetně českých expedic. V České republice sice nebude vidět ani část úkazu, vybrat si však můžete hned z několika přímých videopřenosů na internetu. Z pohodlí středoevropského domova se totiž k úkazu schýlí v pozdních večerních hodinách.
