Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Austrálií zmizí Slunce

Nad Austrálií zmizí Slunce

Zatmění Slunce nad oceánem. Autor: Terry Cuttle.
Zatmění Slunce nad oceánem.
Autor: Terry Cuttle.
V úterý 13. listopadu 2012 nastane po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Úkaz bude možné pozorovat pouze ze severovýchodní Austrálie a jižního Tichomoří. Pevninu měsíční stín zasáhne zejména v australském Queenslandu, kde úplné zatmění potrvá jen něco málo přes dvě minuty. I přesto se za úkazem vypravilo mnoho vědců z celého světa včetně českých expedic. V České republice sice nebude vidět ani část úkazu, vybrat si však můžete hned z několika přímých videopřenosů na internetu. Z pohodlí středoevropského domova se totiž k úkazu schýlí v pozdních večerních hodinách.

Úkaz se odehraje na území severovýchodní Austrálie, zejména pak na východnějším poloostrově jižního světadílu – v Queenslandu. Tam k úplnému zatmění dojde přibližně hodinu po východu Slunce ve výšce asi 13° nad obzorem. Dále měsíční stín putuje do jižního Tichomoří, kde ovšem nezasahuje na žádný ostrov ani atol, takže je pozorovatelný pouze z lodí. Nejdéle potrvá na oceánu asi 2000 km východně od Nového Zélandu 4 minuty a 2 sekundy. V Austrálii na východním pobřeží mezi Cairns a Port Douglas jeho délka překlene jen těsně hranici dvou minut. Jako částečné pak budou zatmění moci spatřit mimo Austrálii a Nový Zéland obyvatelé všech souostroví v jižním Pacifiku.

Užijte si úkaz po internetu

Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku. Autor: Glynn Bennallick.
Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku.
Autor: Glynn Bennallick.
Pokud máte možnost využít rychlejšího internetového přenosu, rozhodně si nenechte jev ujít alespoň prostřednictvím živých videopřenosů. Fáze úplného zatmění se odehraje v Austrálii ráno 14. listopadu mezi 6:38 – 6:40 tamního času. V České republice v té době bude úterý 13. listopadu 21:38 – 21:40 SEČ. Přímé přenosy poběží zejména z oblasti města Cairns, vše samozřejmě závisí na lokálním počasí v době úkazu. Vybrat si můžete například z následujících odkazů:

Vědecké expedice

Miloslav Druckmüller Autor: ČAM
Miloslav Druckmüller
Autor: ČAM
Úplné zatmění Slunce 13. listopadu 2012 je prvním svého druhu od července roku 2010. Tehdy nastalo poslední úplné zatmění, které lidé pozorovali na několika ostrovech v Tichomoří a při západu Slunce pak v Chile a Argentině. Letošní zatmění je proto velmi očekávané, navíc při stoupající sluneční aktivitě vědecky dost významné. Zejména do okolí australského města Cairns se za ním proto vydalo hned několik expedic z celého světa, které chtějí zachytit v co nejvyšší kvalitě například chaotickým magnetickým polem tvarovanou sluneční korónu.

Za tímto účelem se do Austrálie vydal profesor brněnského VUT Miloslav Druckmüller pod záštitou Havajské astrofyzičky Shadii Habbalové. Druhý tým v čele s profesorovou dcerou Hanou Druckmüllerovou jede odděleně na druhé zvolené pozorovací stanoviště pro eliminaci případného neúspěchu při nepřízni počasí. V případě jeho přízně je ovšem jejich oddělení vhodné pro zachycení jemných rozdílů časových změn v paprskovité koróně. Profesor Druckmüller rovněž s velmi složitou aparaturou hodlá opět věnovat své úsilí výzkumu ionizovaných těžkých prvků v bezprostředním okolí Slunce. Samozřejmě – jako při každém úplném zatmění – na to má jen omezený čas. V tomto případě jen v řádu desítek sekund.

Další úplná zatmění

Fyzicky hned dalšího úplného zatmění se lidé dočkají už za necelý rok 3. listopadu 2013. Úkaz se odehraje v Atlantském oceánu a střední Africe. Půjde o vzácné hybridní zatmění, které na počátku pásu totality začíná jako prstencové, poté se do Afriky přesune jako velmi krátké úplné a na konci své cesty v Somálsku zapadne za obzor opět jako prstencové.

Regulérního úplného zatmění Slunce se dočkáme až v pátek 20. března 2015. To se navíc odehraje na sever od evropského kontinentu, jako úplné jej lidé za dobrého počasí uvidí na Faerských ostrovech či Špicberkách. V České republice spatříme toto zatmění v dopoledních hodinách jako částečné o velikosti okolo 73 procent. Mezi lety 2011 – 2026 tak půjde o nejvýraznější částečné zatmění v Česku. Už nyní je na Astro.cz připravena stránka s podrobnými informacemi.


Animace průběhu zatmění v Austrálii (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v Austrálii a na Novém Zálandu (autor: Larry Koehn). Červená linie označuje pás, ve kterém je zatmění pozorovatelné jako úplné. Na sever a na jih od něj je pak série modrých linií znázorňujících velikost maximálního zakrytí Slunce Měsícem v procentech. Fialová linie představuje oblast, na níž maximální (na spojnici s červenou úplná fáze) nastane právě při východu Slunce. Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Související a dále doporučujeme:
[1] Stránka prof. Miloslava Druckmüllera s fotografiemi zatmění Slunce
[2] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[3] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[4] Detailní informace o zatmění na stránkách NASA
[5] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »