Ohnivý prsten sledujte přes internet
Autor: Kevin Baird.
Toto prstencové zatmění se odehraje v celém průběhu v severovýchodní části Austrálie. Je to trošku ironie, že zejména obyvatelé australského Queenslandu si mohou v horizontu necelého půlroku užít už druhé výrazné zatmění Slunce. To první nastalo v listopadu minulého roku a bylo úplné. V případě tohoto zatmění bude Měsíc zakrývat Slunce svým úhlově menším kotoučem (leží v blízkosti odzemí, kterého dosáhne o tři dny později; je úhlově menší). Díky tomu nezakryje Slunce celé a ten, kdo bude stát v centru tzv. pásu annularity, uvidí přes bezpečný filtr nezvyklý zjev prstýnku slunečního disku. Maximální fáze úkazu se v Queenslandu odehraje ve středoevropském letním čase okolo 0:40, tedy ze čtvrtka 9. května na pátek 10. května po půlnoci.
Webcasty:
- Coca Cola Space Science Center (od 23:00 SELČ, prstencové zatmění od 0:45 SELČ)
- Spaceweather.com - další informace a odkazy na webcasty, později snímky z úkazu
Průběh zatmění v Austrálii
(animace: Larry Koehn; shadowandsubstance.com)
|
Animace průběhu zatmění v USA (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com. |
Jedno ze dvou zatmění
Toto prstencové zatmění Slunce je prvním ze dvou slunečních zatmění v tomto roce. To druhé bude ještě méně obvyklé. Nastane 3. listopadu 2013 a bude tzv. hybridní. To znamená, že v jeho průběhu začíná na periferii Země jako prstencové, ale vzápětí se při posunu stínu Měsíce směrem k rovníku začne přetvářet na velmi krátké úplné. Nejdéle potrvá v Atlantském oceánu (jihozápadně od pobřeží africké Libérie) 1 minutu 40 sekund. Pevniny se dotkne až v Gabonu, kde potrvá okolo 1 minuty. Do Kenyi už přejde přes Congo a Ugandu jako extrémně krátké úplné zatmění o délce okolo 17 sekund.
Kdy další prstencové?
Prstencová zatmění Slunce jsou přibližně stejně častá jako úplná. Další nastane 29. dubna příštího roku na velmi malé ploše Antarktidy. Do Evropy se "prstýnek" nasune až 26. ledna 2028, kdy jej za západu Slunce budou moci lidé spatřit zejména z Portugalska a také jižního Španělska. V České republice prstencové zatmění spatří spíš až naše děti. To nejbližší se odehraje ráno 13. července 2075 a pás annularity se posune přes Rakousko a Slovensko, přičemž naše území projde jen okrajově v oblasti podél hranic mezi Břeclaví a Jablunkovem. Větší území ČR pak zasáhne pás 23. července 2093. Ve čtvrtečních odpoledních hodinách toho dne zahlédnou Češi "ohnivý prsten" ze severovýchodní poloviny našeho území a například takové Slezské Pavlovice budou jen několik desítek kilometrů od centrální linie zatmění.
Související a dále doporučujeme:
[1] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[2] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[3] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
