Výpadek serveru
Omlouváme se za včerejší výpadek serveru, způsobily jej problémy se SW.
Omlouváme se za včerejší výpadek serveru, způsobily jej problémy se SW.
10 přednášek od 12 inspirativních studentů z celého Česka. 300 minut jedinečných příběhů plných informací o vědě, technice a zajímavých příležitostech. Více než 100 nadšených středoškoláků v publiku. Nespočet zajímavých setkání. To jsou jen některá z čísel charakterizujících akci Zvaž vědu!, která se chystá už v pondělí 9. června v prostorách Senátu. Vesmír na ní rozhodně chybět nebude. A zúčastnit se může úplně každý student.
Omlouváme se za nedostupnost serveru astro.cz v průběhu posledních dvou dnů. Problém způsobilo dočasné vyřazení domény astro.cz z top level domény .cz. Problém je již vyřešen.
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln. V Karolinu přednese veřejnou přednášku určenou odborné i laické veřejnosti (v angličtině). Přijďte si poslechnout výjimečnou osobnost vědy, která propojuje teorii relativity, kvantovou fyziku i Hollywood!
dnes od 19.00 dojde k plánovanému výpadku serveru. Provoz serveru by po té měl být brzy obnoven; nenastanou-li komplikace, bude to ještě týž večer. Důvodem výpadku je upgrade hardware serveru.
Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.
O víkendu a v několika následujících dench dojde k plánovanému upgradu našeho serveru. Případné výpadky se budeme snažitodstranit co nejrychleji.
Popularizační přednáška pod záštitou Czech Mars Society od RNDr. Petra Blaschkeho, Ph.D. z Matematického ústavu Slezské Univerzity v Opavě.
Dobrý den, omlouváme se za nedostupnost serveru. Po víkendovém výpadku již server běží.
V úterý 21.2. v 18:00 v pražském Planetáriu bude mít přednášku o Evropské jižní observatoři (ESO) její generální ředitel, prof. Xavier Barcons. Druhým řečníkem bude Dr. Suzanna Ramsay (ESO, ELT instrumentation manager). Po přednášce bude následovat diskuse. Vstup zdarma, přednáška bude anglicky, otázky budou v případě zájmu přetlumočeny. Více informací na stránkách planetária https://www.planetum.cz/porad/eso-at-60/.
V článku J. Duška "Jakou barvu má Měsíc?" chyběla některá písmena. Článek byl původně v pořádku, při vkládání jsem jej vložil v jiném kódování. Chyba je již opravena, čtenářům i autorovi se omlouvám.
Zveme vás hned na tři přednášky, které pronesou laureáti cen ČAS. Doc. Petr Hadrava na téma relativistické a stelární astrofyziky, Dr. Jan Jurčák o stabilitě slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole a Bc. Martin Mašek o proměnných hvězdách, kometách a planetkách. Koná se v sobotu 22. 10. 2022 v Planetáriu Praha od 14 hodin. Vstup na akci je zdarma a není třeba rezervace.
Omlouváme se za problémy s dostupností a aktualizací těchto stránek v poslední době. Byly způsobeny útokem hackera.
Dne 12. dubna 2021 uplyne 60 let od okamžiku, kdy lidé zpřetrhali okovy pozemské gravitace a člověk poprvé vzlétl do vesmíru. Přestože od té doby vzlétli do kosmu lidé více než tisíckrát, zůstane Jurij Alexejevič Gagarin navždy tím prvním, který nás do něj pozval. K významenému výročí startu prvního člověka do kosmu připravily různé instituce připomínkové akce. Čekají nás zajímavé online přenosy přímo v den výročí i další s kosmonautikou související aktivity v dalších dnech. Užijte si přenosy z Brna, Prahy, Tábora nebo Liberce.
Vážení návštěvníci, omlouvám se vám za to, že zde nenaleznete po celý duben nové zprávy. Je to způsobeno mými cestovatelskými úmysly,které způsobí, že nebudu moci tyto stránky obnovovat. Děkuji vám za pochopení a věřím, že se na tuto stránku za měsíc opět vrátíte. Pavel Koten
V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.
Omlouvám se všem čtenářům Horkých astronomických novinek za to, že se zde během celého července neobjevila anijedna zpráva. Důvod je jednoduchý. Byl jsem off-line. Během následujících dvou měsíců může dojít ještě k kratším výpadkům(konference Meteoroids '98 a Jenam '98 + dovolená), ale od začátku října by mohly být novinky opět velmi často doplňované. Děkuji všem za pochopení.
V květnu v Praze prosloví Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2017 (objev gravitačních vln), několik přednášek. První Bolzanova přednáška je pouze na registraci, ale další dvě nikoliv a zejména posluchárna na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde profesor Thorne bude mít v pátek 17. 5. v 17:00 přednášku pro veřejnost, má k disposici několik stovek míst. Kip Thorn je vynikající přednášející, mj. také hlavní vědecký poradce filmu \"Interstellar\". Vstup na přednášky je zdarma, přednášky proběhnou v angličtině. Více v programu (PDF)
Pohledy do hlubin vesmíru, ať již pořízené kosmickými teleskopy, velkými pozemskými dalekohledy či objektivy amatérských astronomů přinášejí nejen cenné vědecké informace, ale ve velké míře též emotivní zážitek a potěšení oka astronomů i neastronomů. S hrdostí můžeme konstatovat, že i česká astrofotografická komunita přináší snímky srovnatelné s podobnými fotografiemi z celého světa. Že to není fenomen pouze poslední doby, se kromě jiného dozvíte 21. dubna 2018 v 18 hodin v planetáriu v Hradci Králové na astrofotografické přednášce Zdeňka Bardona s názvem "Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech".
V rámci 10. ročníku Evropského festivalu filosofie ve Velkém Meziříčí proběhne 6. června 2016 od 20 hodin přednáška manželů Hadravových, autorů populární knihy "Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem", s názvem "Věda a svoboda". Povídání nás zavede mezi nejzajímavější období a osobnosti historie (nejen české) astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4