Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Orion po 84 letech
Autor: Zdenek Bardon

Pohledy do hlubin vesmíru, ať již pořízené kosmickými teleskopy, velkými pozemskými dalekohledy či objektivy amatérských astronomů přinášejí nejen cenné vědecké informace, ale ve velké míře též emotivní zážitek a potěšení oka astronomů i neastronomů. S hrdostí můžeme konstatovat, že i česká astrofotografická komunita přináší snímky srovnatelné s podobnými fotografiemi z celého světa. Že to není fenomen pouze poslední doby, se kromě jiného dozvíte 21. dubna 2018 v 18 hodin v planetáriu v Hradci Králové  na astrofotografické přednášce Zdeňka Bardona s názvem "Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech".

Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018 Autor: Zdeněk Bardon
Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018
Autor: Zdeněk Bardon

Během přednášky zazní nejen slova o metodách a úskalích fotografování tajemných hlubin vesmíru. Připomeneme si také například astrofotografickou legendu Hradce Králové z doby první republiky a let poválečných, jejíž jméno rezonuje krví mnoha astrofotografů v této republice. Vrcholnou podívanou bude projekce astronomických velkološných snímků Zdeňka Bardona pořízených na Evropské jižní observatoři na hoře La Silla v Chile.

Mírně historizující náhled do srovnání fotografií s odstupem 80 let nás uvede nejen v úžas nad výsledky moderní fotografické techniky a jejich uživatelů, ale i k zamyšlení nad umem a snahou našich předků, jejichž úsilí přineslo na svou dobu nebývalé astrofotografické počiny. Ostatně, můžeme celou přednášku vnímat i jako hold 100 letům astrofotografických aktivit českých astronomů během 100 let Československa i České astronomické společnosti.

V závěru firma Zeiss předvede a poodhalí speciality svých objektivů speciálně určených i pro astronomii.

Zdenek Bardon je amatérský astronom a astrofotograf, který se zabývá nejen vlastní astrofotografií, ale profesně i rekonstrukcemi velkých dalekohledů téměř po celém světě. Je zakladatelem a předsedou skupiny porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce, členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti a jako správný Čechoslovák i členem Slovenského svazu astronomů amatérů. Úzce též spolupracuje s Hvězdárnou v Úpici a dalšími observatořemi.

Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
O kvalitě jeho astronomických fotografií může svědčit zejména jejich "papírové" či "elektronické" publikace na prestižních zahraničních portálech počínajících např. ESO přes domácí média, nebo i slovenský Kozmos.

Jste příznivci astronomie, chcete fotografovat vesmírné objekty a nevíte jak? Nebo se chcete jen podívat na unikátní projekci úžasných snímků z hlubin vesmíru?

Neváhejte a přijďte v sobotu večer 21.dubna 2018 do budovy Planetária v Hradci Králové. Začínáme v 18:00. Vstupenky k dostání pouze v internetovém předprodeji www.hkpoint.cz.

Akci pořádají Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna v Úpici, firma Zeiss ve spolupráci s Východočeskou pobočkou ČAS, Českou astrofotografií měsíce, Astronomickou společností Hradce Králové, Slovenským svazem astronomů, Kongresovým centrem ALDIS a pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje pana PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Přednáška , Astrofotografie 


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »