Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech

Orion po 84 letech
Autor: Zdenek Bardon

Pohledy do hlubin vesmíru, ať již pořízené kosmickými teleskopy, velkými pozemskými dalekohledy či objektivy amatérských astronomů přinášejí nejen cenné vědecké informace, ale ve velké míře též emotivní zážitek a potěšení oka astronomů i neastronomů. S hrdostí můžeme konstatovat, že i česká astrofotografická komunita přináší snímky srovnatelné s podobnými fotografiemi z celého světa. Že to není fenomen pouze poslední doby, se kromě jiného dozvíte 21. dubna 2018 v 18 hodin v planetáriu v Hradci Králové  na astrofotografické přednášce Zdeňka Bardona s názvem "Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech".

Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018 Autor: Zdeněk Bardon
Plakat v prednasce Zdenka Bardona 21. dubna 2018
Autor: Zdeněk Bardon

Během přednášky zazní nejen slova o metodách a úskalích fotografování tajemných hlubin vesmíru. Připomeneme si také například astrofotografickou legendu Hradce Králové z doby první republiky a let poválečných, jejíž jméno rezonuje krví mnoha astrofotografů v této republice. Vrcholnou podívanou bude projekce astronomických velkološných snímků Zdeňka Bardona pořízených na Evropské jižní observatoři na hoře La Silla v Chile.

Mírně historizující náhled do srovnání fotografií s odstupem 80 let nás uvede nejen v úžas nad výsledky moderní fotografické techniky a jejich uživatelů, ale i k zamyšlení nad umem a snahou našich předků, jejichž úsilí přineslo na svou dobu nebývalé astrofotografické počiny. Ostatně, můžeme celou přednášku vnímat i jako hold 100 letům astrofotografických aktivit českých astronomů během 100 let Československa i České astronomické společnosti.

V závěru firma Zeiss předvede a poodhalí speciality svých objektivů speciálně určených i pro astronomii.

Zdenek Bardon je amatérský astronom a astrofotograf, který se zabývá nejen vlastní astrofotografií, ale profesně i rekonstrukcemi velkých dalekohledů téměř po celém světě. Je zakladatelem a předsedou skupiny porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce, členem Východočeské pobočky České astronomické společnosti a jako správný Čechoslovák i členem Slovenského svazu astronomů amatérů. Úzce též spolupracuje s Hvězdárnou v Úpici a dalšími observatořemi.

Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha z kopule Dánského dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
O kvalitě jeho astronomických fotografií může svědčit zejména jejich "papírové" či "elektronické" publikace na prestižních zahraničních portálech počínajících např. ESO přes domácí média, nebo i slovenský Kozmos.

Jste příznivci astronomie, chcete fotografovat vesmírné objekty a nevíte jak? Nebo se chcete jen podívat na unikátní projekci úžasných snímků z hlubin vesmíru?

Neváhejte a přijďte v sobotu večer 21.dubna 2018 do budovy Planetária v Hradci Králové. Začínáme v 18:00. Vstupenky k dostání pouze v internetovém předprodeji www.hkpoint.cz.

Akci pořádají Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna v Úpici, firma Zeiss ve spolupráci s Východočeskou pobočkou ČAS, Českou astrofotografií měsíce, Astronomickou společností Hradce Králové, Slovenským svazem astronomů, Kongresovým centrem ALDIS a pod záštitou hejtmana Královéhradeckého kraje pana PhDr. Jiřího Štěpána, Ph.D.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Přednáška , Astrofotografie 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »