Související stránky k článku Příběh objevu Philae
Září přineslo černý den kosmonautiky, naštěstí bez obětí na životech. Situace se však rychle ustálila a v říjnu už jsme tu měli události z kosmonautiky opět jednu za druhou a tentokrát už prakticky bez problémů. Neúspěchy, jak už to bývá, jsou střídány úspěchy. Začátek září tak přinesl i jednu naprosto úžasnou zprávu, že se na poslední chvíli podařilo najít modul Philae na kometě 67P. Konec září patřil naopak dosednutí samotné Rosetty na kometě. V září jsme se dočkali také startu dalšího průzkumníku asteroidů OSIRIS-REx. Další zajímavosti přináší také Cassini od Saturnova měsíce Titanu. Ohlédnutí za opozicí Marsu přinesl astrofotograf Damian Peach. Kosmonautika přinesla i další zajmavost. Ohlédneme se za zpomalenými záběry testu boosteru SLS. Podíváme se na čínské úspěchy, misi Juno, plány SpaceX na kolonizaci Marsu a konečně i evropskou misi ExoMars 2016. Na úplný závěr tu pak máme halloweenský blízkozemní asteroid s měsíčkem a noční time-lapse z Jeseníků.
Devátého července 2015 – ve střední Evropě zuřilo horké léto a německý tým naposled dostal díky přenosovým kapacitám sondy Rosetta data z modulu Philae, od té doby zařízení mlčí. Řekli byste si, lander se probudil z hibernace jednou, dokáže to i znova. Jenže „domovská“ kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko se od poloviny srpna již vzdaluje od Slunce směrem k dráze Jupiteru a teploty na jejím povrchu se blíží pro lander vražedné hranici. Vědci ale nejsou ještě připravení vzdát se Philae.
Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35° C a má k dispozici 24 Wattů energie,“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“
Napadlo by vás, že v srpnu uplyne 5 let od doby, co se sonda Rosetta a přistávací modul Philae dostali ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko? Zdá se to nedávno. A už je to 15 let od doby, kdy sonda odstartovala v květnu 2004 ze Země. ESA mezitím publikovala více než 400 000 snímků komety a těch se ujal Christian Stangl aby z nich vytvořil nádherný vzpomínkový film. Spolu s hudebním podkresem Wolfganga Stangla vám jej rádi odkazujeme.
Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.
Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.
Prachové částice, které kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko uvolnila do kosmického prostoru, se zhruba z poloviny skládají z organických molekul. Prach náleží k nejméně ovlivněnému a na uhlík bohatému materiálu ve Sluneční soustavě, který se od svého vzniku skoro vůbec nezměnil. Tyto závěry publikoval vědecký tým kolem přístroje COSIMA v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. COSIMA je instrument na palubě evropské sondy Rosetta, který byl použit při výzkumu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko od srpna 2014 do září 2016. Ve své aktuální studii, do které se zapojili rovněž výzkumníci z Max Planck Institute for Solar System Research (MPS), komplexně analyzovali, jaké chemické prvky utvářejí kometární prach.
30. září skončí ambiciózní a úspěšná mise sondy Rosetta. Poté, co v roce 2014 dosáhla komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vypustila na povrch modul Philae, zkoumala jádro komety během jeho pouti do příluní a zase pryč od Slunce. Mohli jsme pozorovat zvyšující se aktivitu komety i extrémní detaily na povrchu. A jako bonus nás na závěr čeká velkolepé dosednutí samotné sondy na povrch komety. S Rosettou tím ztratíme definitivně kontakt, ale předtím se máme ještě na co těšit. V článku jsou také odkazy na přímé přenosy a časy konce mise.
Ve článku přinášíme přehled jasnějších komet, které by měly být v průběhu první čtvrtiny roku 2022 ve vizuálním dosahu běžných amatérských dalekohledů o průměru okolo 20 cm.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.
Evropská kosmická agentura (ESA) minulý čtvrtek 25. ledna schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), jejímž cílem bude detekce a výzkum gravitačních vln z kosmického prostoru. Jedná se tak o vůbec první vědeckou sondu v historii, která se o to pokusí. ESA tuto misi s rozpočtem 1,75 miliardy euro nyní posunula na další úroveň. Schválením adopce se vývoj LISA dostává do fáze, během níž bude probíhat realizace samotného projektu. Start observatoře je zatím plánován na rok 2035. Do kosmu ji vynese nosná raketa Ariane 6, která má nahradit legendární Ariane 5.
Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března 2017 v sále Hvězdárny a planetária České Budějovice. Přednáška začíná v 19:00 hodin.
Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2020. Měsíc ubývá od úplňku k poslední čtvrti. Velké planety Jupiter a Saturn jsou vidět skoro celou noc, Mars a Venuše nejlépe až ráno. Ranní oblohu doplňuje jasná kometa NEOWISE. Pokračuje sezóna NLC. V minulém týdnu jsme se dočkali čínských startů a letu Falconu 9. Electron byl neúspěšný a Vega ani neodstartovala. Před 70 roky se narodil objevitel slavné komety Hyakutake z roku 1996.
V sobotu 1. července 2023 se odehrál nejvýznamnější start tohoto měsíce. Do kosmu byl pomocí rakety Falcon 9 od SpaceX vynesen evropský dalekohled Euclid, jehož hlavním úkolem je prozkoumat temnou hmotu a temnou energii, které dohromady patří k velkým záhadám dnešní astronomie. Teleskop nese název po řeckém otci geometrie, a sice Euklidovi, což byl jeden z nejslavnějších matematiků antického světa. Jaké jsou hlavní cíle jeho šestileté mise? Jaké přístroje se nachází na palubě dalekohledu a jak vůbec vypadá? Podobné otázky postupně rozebereme v tomto článku.
Celý svět obletěla velmi pozitivní zpráva. Necelý měsíc před ukončením mise sondy Rosetta byl totiž díky ní nalezen modul Philae, který lehce nešťastným způsobem přistál na kometě v listopadu 2014. Potvrdilo se, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření.
Podrobné fotografie kamery s vysokým rozlišením na sondě Rosetta odhalily více než stovku míst s odhaleným vodním ledem na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Přehled událostí na obloze od 5. 8. do 11. 8. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a proběhnou konjunkce s Jupiterem a Saturnem. Od setmění můžeme pozorovat jasný Jupiter poblíž jihu a nedaleko slabší Saturn. Později po půlnoci je vidět také Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Blíží se maximum meteorického roje Perseid a jejich viditelnost bude nyní nejlepší. K ISS se připojil nákladní Progress MS-12. SpaceX musela odložit start Falconu 9 s družicí Amos-17. Před 50 lety proletěl Mariner 7 kolem Marsu a k Měsíci se vydal bezpilotní Sojuz.
Jaké by to bylo, kdybychom na Zemi zachytili signály mimozemských civilizací? Těžko říct, ale dnes (24.5. v 19:00 UTC, tedy 21:00 SELČ) probíhá simulace takovéto události. Sonda ESS ExoMars Orbiter dnes vyšle zakódovanou zprávu směrem k Zemi - a my všichni se můžeme účastnit jejího dekódování. Více informací v tiskové zprávě SETI https://www.seti.org/press-release/first-contact-global-team-simulates-message-extraterrestrial-intelligence-earth.
Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
