Související stránky k článku Rozhovor: Petr Horálek – Hon za jižním zatměním Měsíce
James Alfred Van AllenAutor: Tom Jorgensen, University of Iowa Office of University RelationsV letošním roce si 7. září připomeneme sto let od narození významného amerického vědce Jamese Van Allena, jenž se proslavil zejména výzkumem vesmíru. Jeho jméno nesou radiační pásy, obepínající Zemi.
Pokud byste se toulali po krásách Slovenska a chtěli si výlet zpříjemnit opravdu pěknými pohledy do noční oblohy, rozhodně si udělejte zastávku za bezměsíčné a dobrým počasím přislíbené noci na Královej studni ve Velké Fatře. Ač se to může zdát nepravděpodobné – mít krásné výhledy k Mléčné dráze někde na půli cesty mezi světelným znečištěním produkující Banskou Bystricou a Martinem – budete se divit. Nevšednímu zážitku napomáhá i fakt, že se můžete ubytovat ve stejnojmenném hotelu, který uprostřed tohoto v roce 2015 oficiálně vyhlášeného parku tmavé oblohy na noc zcela zhasíná.
Valerij Viktorovič RjuminAutor: http://www.spacefacts.deSedmdesáté páté narozeniny oslaví 16. srpna sovětský a ruský kosmonaut Valerij Rjumin. Jedná se o velmi zkušeného kosmonauta, který se na oběžnou dráhu vydal celkem čtyřikrát a v kosmickém prostoru strávil více než jeden rok - 371 dní, 17 hodin a 27 minut.
Kometa 252P/LINEAR zachycena fotografy expedice ESO
Fotovyslanec ESO Petr Horálek, který se na Astronomickém ústavu AV ČR podílí také na popularizaci vědy, je momentálně v Chile jako člen expedice, která shromažďuje obrázky pro 360stupňové snímky použitelné v planetáriích (ESO’s Fulldome Expedition). Získaný materiál se použije pro ESO Supernovu, planetárium a návštěvnické centrum, které se v současnosti staví na ředitelství ESO v Garchingu (Německo). Na úvod, jen tak pro zahřátí, vyfotil neuvěřitelně krásné nebe nad observatoří ESO Paranal, kde stojí dalekohled VLT (Very Large Telescope). Díky fotografické magii je na obrázku i sám Petr, jak s obdivem sleduje úchvatné představení nad hlavou.
Theodor Johan Christian Ambders BrorsenAutor: http://www.zamberk.cz Koncem července, konkrétně 29. 7. si připomeneme 195 let od narození dánského astronoma Theodora Brorsena. Ačkoli to byl cizinec, jeho život byl výrazně spjat s naším územím, protože řadu let působil v Senftenbergu. To jméno vám možná nic neřekne, ale když vám prozradím jeho současný název, bude to hned jasnější. Nyní se toto město jmenuje Žamberk a nachází se v Pardubickém kraji.
Evropská jižní observatoř ESO dnes publikovala prestižní snímek týdne ESO (EPotW) s názvem „X Marks the Spot“, tedy v překladu „X označuje to správné místo“. Snímek zachycuje spojení dvou pohledů na Mléčnou dráhu a zodiakální světlo z jižní a severní polokoule. Zatímco horní polovina obrázku byla pořízena z observatoře Paranal v minulém roce, ta spodní pochází ze slovenské Oravské Lesné. Oba snímky pořídil Petr Horálek, který je zároveň českým fotovyslancem ESO, a s důmyslností je zkompiloval do tohoto jediného pohledu. Snímek tak zobrazuje jinak pro pozemšťany nemožný pohled na okolí Slunce ze Země. To se v lednu na pozemské obloze promítá do blízkosti centra Mléčné dráhy a zároveň je obklopeno řídkým diskem meziplanetární hmoty.
August Jan Bedřich SeydlerAutor: WikipediePrvní červnový den uplyne 165 let od narození českého astronoma, fyzika a vysokoškolského profesora Augusta Seydlera. V astronomii se věnoval zejména pohybu a drahám planet či komet, přispěl také k řešení Keplerových rovnic. Dále se zabýval teoretickou fyzikou, mechanikou, filozofií i dalšími obory.
Evropská jižní observatoř (ESO) včera uvolnila další díl z cyklu krátkých videí ESOcast, která se v několika minutách populární formou snaží divákovi ukázat zákulisí na pozadí vědy a činnosti astronomů v observatořích Paranal, La Silla či ALMA v Chile. V pořadí 81. díl si vzal do hledáčku do jisté míry stále tajuplné atmosférické záblesky – tzv. rudé skřítky. Ty se podařilo v lednu minulého roku pozorovat a zachytit na observatořích La Silla a Paranal českému fotografovi Petru Horálkovi, který byl poté přizván, aby se na tomto krátkém pořadu podílel i jako scénárista a režisér. Ve videu tak najdete krom jeho pozorování i fascinující snímky a záznamy dalších českých autorů, např. prof. Miloslava Druckmüllera, Pavla Štarhy nebo patrně nejaktivnějšího českého pozorovatele těchto nadoblačných blesků – Martina Popka.
Václav KnollAutor: www.astropardubice.cz Letošního 11. května by oslavil kulaté 50. narozeniny český astronom a popularizátor Václav Knoll. Bohužel, osud mu to nedopřál, protože před čtyřmi roky podlehl nádorovému onemocnění.
Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
Červení skřítci 6. srpna 2013.Autor: Pavel ŠtarhaPorota České astrofotografie měsíce udělila historicky druhou cenu Jindřicha Zemana Ing. Pavlu Štarhovi, Ph.D., a to především za snímek „Červení skřítci“. Ačkoliv je cena udělována zejména za celoroční přínos v astrofotografii a vítěz je zpravidla volen na základě více došlých snímků do soutěže, zaujal unikátní snímek Pavla Štarhy porotu i v konkurenci s krásnými vítěznými díly ostatních autorů během roku 2013. Zachycuje totiž očima prakticky nepozorovatelný a pro fotografy nesmírně vzácný okamžik v takové kvalitě, která nemá obdoby dokonce ani ve světovém měřítku. Pozorování tzv. nadoblačných blesků je díky jejich obtížnému záznamu relativně mladou disciplínou a porota si uvědomuje, že i v českých kotlinách se jí věnuje několik zájemců natolik, aby jejich výsledky ohromily celý svět.
Tiskové prohlášení ČAS č. 299.
První červnový víkend bude ve znamení opravdu pestrého programu pardubické hvězdárny a astronomické společnosti. Již v pátek 5. června 2015 od 19 hodin se můžete v DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 těšit na velkolepou přednášku známého českého fotografa, cestovatele a popularizátora astronomie, Petra Horálka. Ten nás krom svého poutavého povídání s heroickým názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ rovněž potěší autogramiádou své zbrusu nové populární knihy „Tajemná zatmění“. O víkendu 6. a 7. června pak budete moci navštívit stánek pardubických astronomů a pozorovat Slunce na pardubickém letišti při tradiční Aviatické pouti.
Andrej Ivanovič BorisenkoAutor: http://www.spacefacts.de/Své padesáté narozeniny oslaví letošního 17. dubna ruský kosmonaut Andrej Borisenko. Zatím uskutečnil pouze jeden kosmický let, ale protože je stále aktivní, možná se do kosmického prostoru vypraví znovu. Na oběžné dráze Země strávil více než 164 dní.
Friedrich Wilhelm August ArgelanderAutor: http://kids.britannica.comPři vyslovení jména tohoto německého astronoma se těm, kteří někdy vizuálně pozorovali proměnné hvězdy, pravděpodobně vybaví pojem "Argelanderova stupnice". Pomocí ní se určují rozdíly v jasnosti sledované hvězdy vůči tzv. srovnávacím hvězdám.
Friedrich Argelander, od jehož narození uplyne 22. března 215 let, se zajímal o různá odvětví astronomie. Vytvořil například rozsáhlý katalog, který obsahoval údaje o více než 324 000 hvězdách, studoval jejich pohyby a také se zabýval fotometrií.
Robert Daublebský ze SterneckuAutor: WikipedieLetošního 7. února uplyne 175 let od narození rakouského a českého zeměměřiče, vojáka, geofyzika a v neposlední řadě astronoma Roberta Daublebského. Pocházel ze šlechtického rodu a používal přízvisko ze Sternecku. Jeho příjmení bývá někdy uváděno též jako Doudlebský nebo Daudlebský.
Zdeněk Ceplecha a meteorit Příbram.Koncem ledna, přesněji 27. 1. 2014 si připomeneme nedožité 85. narozeniny významného českého astronoma, specialisty na meteory, Zdeňka Ceplechy. Jeho jméno bude navždy spojeno s rozvojem bolidové sítě a zejména pak s meteoritem Příbram. Fragmenty tohoto tělesa byly nalezeny díky práci týmu, který vedl.
Viktor Michajlovič AfanasjevAutor: www.spacefacts.dePoslední den letošního roku oslaví své 65. narozeniny ruský (sovětský) vojenský letec a kosmonaut, 238 člověk ve vesmíru, Viktor Michajlovič Afanasjev. Zúčastnil se celkem čtyř výprav na oběžnou dráhu Země, kde v součtu strávil více než rok a půl (555 dní, 18 hodin a 35 minut). Uskutečnil sedm výstupů do otevřeného kosmu o celkové délce 38 hodin, 33 minut.
Ronald Ellwin Evans mladšíAutor: http://www.spacefacts.de Letošního 10. listopadu by se dožil 80 let americký vojenský letec a astronaut Ronald Ellwin Evans mladší. Bohužel již před třiadvaceti lety jej ve spánku postihl infarkt, na jehož následky zemřel. Zřejmě není známý přesný čas skonu, proto se můžeme setkat se dvěma daty úmrtí. Evansovi bylo v té době pouhých 56 let.
Pavel Gabzdyl.Autor: David Koval.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2013 Mgr. Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária Brno, a to za mimořádný přínos v popularizaci především měsíční astronomie, která v jeho podání nemá v České republice obdoby. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 18. října 2013 v 17:00 na 23. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát zde po předání ceny od 17:15 přednese přednášku Dvacet dva let s Měsícem.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 192 z 18. 10. 2013.
François Jean Dominique AragoAutor: https://www.repository.cam.ac.uk/Druhého říjnového dne letošního roku uplynulo již 160 let, co v Paříži zemřel francouzský fyzik, matematik, astronom a politik F. J. D. Arago. Byl to všestranně zaměřený vědec, zkoumal například polarizaci či refrakci, přednášel matematiku a geodézii, snažil se popularizovat astronomii, přispěl k objevu planety Neptun a zajímal se i o další obory.