Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Prestižní snímek dne NASA z Česka

Prestižní snímek dne NASA z Česka

Astronomický snímek dne NASA 23. prosince 2016: Kdysi dávno za zimního slunovratu.
Autor: Petr Horálek.

NASA v rámci prestižního Astronomického snímku dne (APOD – Astronomy Picture Of the Day), který každý den ukazuje nejzajímavější astronomickou fotografii světa, publikovala v pátek 23. prosince 2016 snímek Petra Horálka „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Za celou dvacetiletou historii APODu je to jen popáté, kdy snímek dne NASA ukazuje nějaký vzácný pohled nad Českem, a zároveň již potřetí jde o snímek stejného autora, Petra Horálka.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 23. prosince 2016

APOD je zkratka pro Astronomy Picture Of the Day (NASA), tedy Astronomický snímek dne NASA. Jeho mottem je „Objevujte vesmír!“ Každý den je představen jiný obrázek nebo fotografie našeho fascinujícího vesmíru, spolu se stručným vysvětlením napsaným profesionálními astronomy. Těmi jsou dr. Robert Nemiroff a dr. Jerry Bonnell. Od roku 1999 je také dostupný s českým překladem, o který se každý den stará Ing. Josef Chlachula, spoluzakladatel webu České astronomické společnosti Astro.cz.

Za celou 21letou historii  APODu bylo publikováno pouze 20 snímků pořízených či spolu-pořízených českými fotografy, z nichž pouze 5 vzniklo přímo nad českou krajinou a zaznamenávají tak nějaký významný úkaz nad naším územím. Prvním byl 19. února 1999 snímek dr. Pavla Spurného z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově „Obrázek stopy bolidu“, druhý z 10. dubna 2000 Jana Šafáře z Brna s názvem „Polární záře svítící nad hvězdárenskou kopulí“ a třetí až po 15 let dlouhé přestávce od fotografa Petra Horálka „Venuše, Jupiter a noční svítící mraky“ z 1. července 2015.  Letos se malým zázrakem umístily v prestižním výběru další tři Horálkovy snímky, z nichž dva byly opět pořízeny z Česka. Tím čtvrtým APODem z Česka byl snímek „Úplněk nad Brnem“ ze 16. září 2016 a čerstvým pátým předvánoční „Kdysi dávno za zimního slunovratu“. Více o APODu a fotografiích českých autorů včetně českých průvodních textů k těmto snímkům naleznete na www.astro.cz/apod/about.

Astronomický snímek dne NASA 23. prosince 2016 ukazuje nezvyklou panoramatickou fotografii v projekci tzv. malé planety. Stojí na ní sám autor na břehu Sečské přehrady a vyhlíží směrem nad obzor k jasné planetě Venuši, která je právě v průběhu letošní zimy nejlépe vidět nad jihozápadem jako „Večernice“. Kromě toho lze vidět oblouk Mléčné dráhy, jdoucí díky zvolené projekci do stran, stopy zvířat ve sněhu a nad vzdálenými lampami se tyčí jasné světelné sloupy, které se vytvořily na padajících ledových krystalcích v mrazivém vzduchu a které jen dodaly – podle slov autora – kompozici ještě větší nádech „kouzelna“. Celá kompozice připomíná „Malého prince“ od Antoina de Saint-Exupéryho, což byl také autorův záměr, a právě toto zaujalo správce APODu natolik, že byl snímek nakonec vybrán.

Pro autora samotného je to příjemný úspěch – jde již o osmé zveřejnění jeho snímku v APODu od roku 2014, třetí pořízený z Česka a zároveň druhý ukazující nějaký astronomický pohled nad Sečskou přehradou, která je autorovi velmi blízká. Symbolikou také je, že první úspěšný snímek ze Sečské přehrady vznikl okolo letního slunovratu, tento druhý okolo zimního slunovratu a v obou případech je na něm zachycena nějaká osoba sledující planetu Venuši.

Kontakt a další informace:
 

Petr Horálek
Autor Astronomického snímku dne NASA z 23. prosince 2016
Email: horalek.peter@gmail.com
Mobil: 736 124 431
Web s dalšími snímky: www.astronom.cz/horalek

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Mobil: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] APOD: Kdysi dávno za zimního slunovratu
[3] O APODu - Astronomickém snímku dne NASA



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Petr Horálek, Astronomický snímek dne, Tisková zpráva


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »