V tomto díle Rozhovorů o vesmíru si naše akademická dvojice fyziků odchytla na festivalu vědy Starmus v Bratislavě známého amerického fyzika, Joela Parkera. Host nás zaujme vyprávěním o vesmírných sondách, podílel se např. na projektu sondy New Horizons, která se dostala až na hranici sluneční soustavy.
Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.
V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.
Podívejte se na druhý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity probírají výsledky družice SRG/eROSITA, návrat pouzder Hayabusa 2 a Chang'e 5, budoucnost měsíčních misí a hlavně důsledky komercializace kosmonautiky.
Na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF Masarykovy univerzity, jsme se pustili do natáčení nového měsíčního vidcastu. V prvním díle probrali Norbert Werner a Samuel Kováčik letošní Nobelovu cenu za fyziku, přítomnost fosfanu v atmosféře Venuše a jako hlavní téma si vybrali horký vesmír.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 3. do 17. 3. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze, kde můžeme pomalu vyhlížet také Merkur, i když více zaujme jasný Jupiter. Aktivita Slunce byla dočasně nižší. Pozorujeme zvířetníkové světlo a kometu 12P/Pons-Brooks. SpaceX směřuje k třetímu testu obří rakety SuperHeavy s lodí Starship. Na ISS došlo k předání symbolického klíče od stanice. Před 90 lety se narodil známý americký astronaut Gene Cernan, který stál zatím jako poslední člověk na povrchu Měsíce.
Politicko-vědecký souboj 2 titánů v kosmonautice prožívá v současnosti dynamický vývoj, který nedokáží předpovědět ani experti v oboru. Nicméně Sam a Norbi se dnes podívají do křišťálové koule, ze které bude věštit nadšenec Tomáš Přibyl.
Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a Saturn, Venuše už je jen velmi nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto je na pomezí Vozky a Persea. Společné úsilí SpaceX a NASA vedlo k úspěšnému letu lodi Crew Dragon. Chystá se start kosmické lodi Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Před 140 lety se narodil Albert Einstein a před 120 lety objevil W. Pickering měsíček Saturnu Phoebe.
Pokračování pořadu s astrofyzikem prof. Norbertem Wernerem bude směřovat ke kupám galaxií, k dominantním galaxiím v nich a masivním černým děrám uprostřed nich. Jak vznikaly a kdy? Bude také hovořit o významném objevu jejich brněnského týmu – jakém?
Čas v nejznámější podobě...V minulém díle našeho povídání o čase jsme si vysvětlili základní pojmy o čase a jejich původ. Dále jsme zmínili nejdůležitělší aspekty času spojené s pohybem Slunce a jeho projekcí na obloze. Dnes se budeme zabývat dalším druhem v astronomii velmi užívaného času, a sice času hvězdného.
Mapa oblohy 28. května 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 26. 5. do 1. 6. Měsíc bude kolem novu. Večer končí viditelnost planety Merkur. Hned po setmění můžeme pozorovat Jupiter, Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Večer je k vidění také kometa C/2012 K1 (PanSTARRS). Aktivita Slunce je nízká. Stanici ISS potkáte jen na brzké ranní obloze. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. května ve 22:00 SELČ.
Astrofyzik prof. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z brněnské Masarykovy University, Přírodovědecké fakulty, Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky se bude v naší besedě věnovat nejprve svým prvotním výzkumům a poté družicím, které právě v Brně měli či mají svou základnu – malá GBR Alpha a QUVIK.
Sluneční hodiny v LondýněSlovo „čas“ patří k nejběžnějším pojmům používaným v mezilidské komunikaci. Jeho smysl chápeme intuitivně. Pokud bychom ho však chtěli definovat, dostaneme se do potíží.. Z hlediska klasické logiky jde o tzv. „kategorii“, tedy pojem tak obecný, že ho již definovat nelze. Chápeme ho na základě zkušenosti, že události ve světě lze seřadit podle toho, která nastala dříve a která později. V důsledku elementární životní praxe rozlišujeme minulost, přítomnost a budoucnost.
Mapa oblohy 12. března 2014 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 3. do 16. 3. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter. V druhé polovině noci jsou nejlépe viditelné planety Mars a Saturn, ráno je Venuše jasnou jitřenkou. Aktivita Slunce je vyšší, ovšem nyní jen na odvrácené polokouli. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. března ve 20:00 SEČ.
Česká astronomická společnost předá ve čtvrtek 18. prosince 2025 v aule Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (vstup do areálu Kotlářská 2) od 19 hodin čestnou Kopalovu přednášku 2025 prof. Mgr. Norbertu Wernerovi, Ph.D. (*1981) z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity.
Nový díl Rozhovorů o vesmíru opět zanese naši představivost do místa, kolem kterého se vše v naší Galaxii točí: obrovské a jasné hvězdokupy obsahující supermasivní černou díru. Miško Zajaček nám představí spoustu zajímavých objektů, které se v ní nachází, a s pomocí nejnovějších poznatků poodhalí, co jsou G objekty: tajemní obyvatelé centra, kteří se chovají jako hvězdy, ale vypadají jako plyn.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
