Mezinárodní astronomický tábor IAYC 2025
Mezinárodní astronomický tábor pro mladé (16-24 let) se letos koná v de Klonie (Nizozemí), zájemci se mohou hlásit do 9. března, tábor se koná v srpnu (1.-21.8. 2025).
Související stránky k článku Spolupráce Ruska a partnerů ve vesmíru optikou současného konfliktu
Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči
Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.
NASA stahuje posádku Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA ve čtvrtek 8. ledna 2026 večer oznámil, že se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na Zemi kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů. Jeho jméno nebylo kvůli ochraně soukromí uvedeno, ani nebylo upřesněno, o jakou zdravotní indispozici se jedná. NASA pouze sdělila, že astronaut je ve stabilizovaném stavu a není v ohrožení života, takže není třeba okamžitá evakuace posádky. Návrat mise CREW-11 v kabině kosmické lodě CrewDragon Endeavour se uskuteční v příštích dnech. Na Zemi již započaly přípravy na přistání posádky.
Mezinárodní konference o kometách poprvé v Česku - ještě zbývají místa!
Již za necelé dva týdny - v první červnový víkend 6. - 7. 6. 2015 - se schýlí k mimořádné mezinárnodní události, která se ke vší radosti uskuteční právě na české půdě. Na observatoři v Ondřejově se budou moci všichni zájemci o pozorování komet či meteorů zůčastnit mezinárodní konference za účasti evropských i záoceánských odborníků na tuto problematiku. Mezi nimi například Artyom Novichonok, spoluobjevitel dramaticky chovající se komety ISON z roku 2013. Rovnež se akce zúčastní americká koordinátorka pozorování komety 67P v rámci mise družice Rosetta. Českou účast pak zajistí aktivní členové Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), kteří jsou zároveň spolupořadateli této akce. Pokud byste se chtěli konference, na níž už nyní lze očekávat astronomy zvučných jmen z této oblasti, také zúčastnit, máte jedinečnou a prakticky již poslední možnost. Čtete dále.
Evropský modul vyfotografován na Marsu po drtivém dopadu
Americká sonda MRO nalezla na povrchu Marsu nové útvary, které zde zřejmě vznikly po sestupu evropského modulu Schiaparelli, součásti mise ExoMars 2016. Co obrázky odhalily a co se modulu vlastně stalo?
44. vesmírný týden 2025
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
ExoMars v přímém přenosu
Vyvrcholení mise ExoMars 2016 je tu. Dnes, ve středu 19. října, má zkušební modul EDM (Schiaparelli) provést přistávací manévr na povrchu Marsu. Kromě toho se má na oběžnou dráhu planety dostat oběžný modul TGO (Trace Gas Orbiter). V článku najdete nejdůležitější informace k samotnému průběhu přistání a poté i aktuální příspěvky o stavu obou částí této evropské mise, která je předskokanem chystaného vozítka ExoMars 2020. Aktualizace 21. 10.
Americký astronaut Donald Pettit bude nejstarším člověkem, který bude dlouhodobě žít na palubě ISS
Ve středu 11. září 2024 se na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vydá ruská kosmická loď Sojuz MS-26 s dvěma ruskými a jedním americkým astronautem. Tím bude Donald Pettit, který se stane nejstarším člověkem, který bude na palubě orbitální stanice ISS za její více než pětadvacetiletou existenci dlouhodobě žít a pracovat. V prostředí mikrogravitace kosmického prostoru prožije zhruba půl roku a zpátky domů by se měl vrátit až v březnu příštího roku.
Nejočekávanější evropské kosmické projekty
Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.
Rozhovory o vesmíru – Posouvání hranic s Chrisem Hadfieldem
Podívejte se na náš rozhovor s astronautem Chrisem Hadfieldem, který se proslavil zejména hudebním číslem na palubě ISS. Jeho úspěchy ale zdaleka u hudebních výstupů nekončí. Hadfield během svých tří letů navštívil stanici Mir, podnikl dva výstupy do volného prostoru, velel pohotovostní opravě ISS a celkem na oběžné dráze strávil 166 dní.
Nepříjemné novinky z letu sondy ExoMars
Čtrnáctého března vynesla raketa Proton na přeletovou dráhu k Marsu evropsko-ruskou sondu ExoMars. O vzrušení se v posledních dnech postarali brazilští astronomové, kteří na fotografiích uviděli několik větších trosek v blízkosti odlétající sondy. Zdrojem bude nosný raketový stupeň Briz-M, který zřejmě po oddělení ExoMarsu namísto úhybných manévrů explodoval. Nemohl sondu poškodit?
20 let nonstop obydlená ISS
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Evropská mise na Mars už uhání meziplanetárním prostorem
Ruská raketa Proton včera vynesla z Bajkonuru evropskou sondu ExoMars. Ta sestává hned ze dvou částí: orbiter bude létat kolem Marsu a hledat geologický či biologický zdroj metanu zatímco malý přistávací modul dosedne přímo na povrch planety a prověří bezpečnost evropských technologií.
45. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2020. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše, přidá se i zjasňující Merkur. Aktivita Slunce se zvýšila. Sonda OSIRIS-REx úspěšně uložila vzorky s odebraným materiálem planetky Bennu do návratového pouzdra. NASA potvrdila výskyt molekul vody i na sluncem ozářených místech Měsíce. Připravuje se start rakety Atlas V s tajným nákladem a novým typem motorů na tuhé palivo. Před dvaceti lety přiletěla na ISS první stálá posádka. Od té doby je stanice nepřetržitě obydlena.
Evropský rover na Marsu zřejmě zamíří k dávným jílům
Na vypuštění evropsko-ruského projektu ExoMars 2018 si ještě pár let počkáme, ale už nyní je potřeba vybrat lokalitu, kam evropský rover dosedne. Přitom je potřeba brát v úvahu řadu faktorů – inženýři touží po bezpečné lokalitě s malými svahy, vědci naopak touží po oblastech, které by mohly přinést posun v našem chápání Marsu. Skloubit někdy protichůdné požadavky není snadné, přesto se evropským odborníkům podařilo vytipovat lokality, kam by vozítko mělo dosednout.
Přelet ISS přes Slunce
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2020 obdržel snímek „Přelet ISS přes Slunce“, jehož autorem je Libor Hašpl Mezinárodní kosmická stanice (ISS) se stala vlastně už běžnou součástí našeho života. Tu a tam nám jako jasná, mnohdy opravdu jasná tečka přelétá v noci nad hlavou. Tyto přelety dokážeme velmi přesně spočítat, dokonce bychom si podle ní mohli téměř řídit i hodinky. Informace o přeletech ISS nalezneme bez problémů na internetu. O její vybudování na oběžné dráze Země se zasloužilo hned několik zemí, nu je opravdu „mezinárodní“. Ovšem hlavní slovo mají Rusko a USA. Ostatně kosmonauti, kteří se na ISS v šestičlenných posádkách střídají v půlročních intervalech, se musí domluvit anglicky a rusky.
12. vesmírný týden 2013
Mapa oblohy 20. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 18. 3. do 24. 3. Měsíc je kolem první čtvrti. Večer je nad jihozápadem Jupiter, v druhé polovině noci je vidět Saturn. Kometa PanSTARRS je na večerní soumrakové obloze. Ráno můžeme vidět přelety ISS. Začíná jaro. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. března ve 20:00 SEČ.
Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dal fotograficky zaznamenat nezvyklý úkaz: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz je, jak jsem se přesvědčil, možné zachytit relativně snadno i bez nutnosti velkého teleskopu. Samozřejmě kvalita bude horší. Tak jako tak, jsou to především velké nervy a následná radost z úspěchu.
Přeparkování Sojuzu umožnilo přistání nového
Když se v sobotu 24. srpna pokusil se stanicí spojit Sojuz MS-14, přibližovací manévr musel být přerušen, protože systém Kurs na stanici nefungoval správně. Mezitím se pro jistotu zvolilo řešení, kdy Sojuz MS-13 v pondělí ráno našeho času přeparkoval manuálně k neposlušnému portu na modulu Poisk a místo něj pak zaparkoval nový Sojuz MS-14. Na stanici s ním přiletěl humanoidní robot Skybot-F850.
Kosmická stanice přeletěla přes Měsíc
Kolikrát za život se stane, že Mezinárodní kosmická stanice přelétne před Měsícem tak, aby to bylo pozorovatelné přímo z vaší hvězdárny, Měsíc byl krátce po super úplňku (tedy úplňku, který nastal v minimální vzdálenosti Měsíce od Země) a ještě k tomu byla jasná obloha a první jarní den? Všechny tyto okolnosti nastaly včera večer a astrofotograf Aleš Majer toho využil.
