Úvodní  >  Související stránky k článku Vesmír očima Terezy Prokopové

Související stránky k článku Vesmír očima Terezy Prokopové

Marcel BělíkOstatní

Další astronomická výstava míří do nemocnic

Před dvěma lety zamířila první výstava astronomických fotografií fotoambasadora ESO a člena východočeské pobočky České astronomické společnosti Zdenka Bardona k pacientům i lékařům do nemocnic pardubického a královéhradeckého kraje. Je zamluvena na dlouhou dobu dopředu. V roce 2023 se Hvězdárně v Úpici podařilo získat dotaci na pořízení další astronomické výstavy od Evropské jižní observatoře (ESO).

Redakce Astro.czOstatní

Výstava: Od diáku po diodu

Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.

Marcel BělíkOstatní

Výstava pro Helia

Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.

Redakce Astro.czOstatní

Solarografie - fotografie nonstop

Dovolujeme si Vás pozvat v úterý 10. 9. od 17 hodin na vernisáž výstavy Solarografie - fotografie nonstop autora Macieje Łukasze Zapióra. Událost proběhne ve veřejném prostoru v Galerii Nonstrop v ulici Malá Lazebnická v Jihlavě. Výstava potrvá do konce října. Solarografie je fotografická technika, která používá extrémně dlouhé expoziční doby. Tyto časy se mohou pohybovat v rozmezí od několika dnů do několika měsíců či let. Solarografie je variantou fotografie tzv. dírkovou komorou (angl. „Pinhole photography“), přičemž jako fotocitlivý materiál používá černobílý fotografický papír, který se poté neustaluje, ale většinou rovnou skenuje do počítače, což zachová zajímavé barevné podání snímku.

Astronomie

Výstava OBLOHA v atriu GFK prodloužena!

Do 30. září je prodloužena v atriu výstava Obloha Gymnázia Františka Křižíka. Své fotografie hvězdné oblohy, galaxií polárních září, halových jevů, duh a další zde představí několik amatérských i profesionálních fotografů.

Pavel SuchanMultimédia

Výstava: Ad Infinitum – Pohlédněte do hlubin vesmíru

Akademie věd ČR, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás srdečně zvou od 12. 5. 2017 do 4. 7. 2017 na unikátní výstavu Ad Infinitum (neboli „Do Nekonečna“), která bude ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění, Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Výstavu si budete moci prohlédnout v pracovní dny vždy mezi 10. a 18. hodinou.

Redakce Astro.czMultimédia

Jedinečná výstava: Tajomstvá nočnej oblohy

V termíne 25. 3. 2017 sa konala v Púchove vernisáž výstavy fotografií s astronomickou tematikou. Fotografie od nadaných fotografov zo Slovenska aj Českej republiky sú inštalované vo vestibule Divadla Púchov. Jedinečnú výstavu 106 astrofotografií si môžete ešte pozrieť do 9. 4. 2017. Potom bude výstava dostupná všetkým záujemcom o vystavenie. Ak byste tedy potom mali o výstavu záujem (alebo zakúpenie fotografií), neváhajte a kontaktujte nás.

Petr KomárekMultimédia

Unikátní výstava, kniha Zdeňka Kopala a přednáška Jiřího Grygara v Litomyšli

Pakliže nemáte na sobotní odpoledne 6. února 2016 žádné plány, méme pro vás naprosto bezkonkurenční tip! Zajeďte si do malebné Litomyšle, rodného města legendárního astronoma Zdeňka Kopala, a vychutnejte si pestrý program v tamním Regionálním muzeu. Od 14 hodin se můžete těšit na vernisáž unikátní putovní výstavy o astronomii, představení cestopisné knihy Zdeňka Kopala a vše završí velmi populární přednášející dr. Jiří Grygar - jak jinak než - přednáškou o Plutu.

Pavel GabzdylMultimédia

Hvězdný teleport v Brně

Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.

Josef JíraOstatní

Unikátní výstava v Moravské Třebové

Výstava v Moravské Třebové.Autor: Zp ČAS.Téměř celý říjen, tedy od 4. do 31. října 2012, je ve výstavním sále zámku Moravská Třebová k vidění fotografická výstava „Klenoty noční oblohy“. Na vystavených fotografiích se návštěvníci mohou seznámit s fotografiemi zachycující nejenom tělesa Sluneční soustavy ale i mlhoviny, galaxie či hvězdokupy. Unikátní je na výstavě její neobvyklá forma...



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »