Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové zjistili, že staré přísloví „co letí vzhůru, musí spadnout dolů“ se dokonce vztahuje i na obrovský oblak plynného vodíku ve vnější oblasti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Neviditelný oblak letí směrem na naši Galaxii rychlostí přibližně 1 130 000 kilometrů za hodinu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2025. Měsíc bude v novu. Večer je možné vidět šest planet, z toho trojice Venuše, Jupiter a Mars jasně dominuje na první pohled, a pak už je vidět okem jen Saturn. Aktivita Slunce je nízká a možná neuvidíme skoro žádné skvrny. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) se rozpadla, ale stala se ozdobou oblohy na jižní polokouli. Český projekt Czsky.cz nyní plnohodnotným online planetáriem. Sondy mířící k Měsíci jsou zatím na oběžné dráze Země, ale už poskytují zajímavá data. 29. ledna připomeneme 90 let od narození významného českého astronoma Luboše Kohoutka.
Tančíte rádi s hvězdami? Asi podivá otázka, že? Nicméně je docela nasnadě, neboť přinášíme úchvatné video ze slovenských Nízkých a Vysokých Tater s názvem "Tančení s hvězdami", které vás svým podmanivým kouzlem vtáhne do světa skvostů hvězdnatého nebe nad divokými tatranskými kopci za všemožného počasí. Autorem videa je Vladimír Šifra a my mu moc děkujeme za takový počin, který mimochodem může inspirovat vás všechny - stačí vzít foťák do přírody, snímat několik hodin po dobu několika měsíců různé scenérie a s citem je pak vnést do takového brilantního videozážitku. Pomoc tak můžete například i s bojem proti světelnému znečištění, neboť všem ostatním ukážete, o co nás přemíra neúčelného pouličního osvětlování připravuje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Astronomové pracující s přehlídkovým dalekohledem VISTA na observatoři ESO/Paranal objevili dosud neznámou strukturu v naší Galaxii. Při mapování rozložení proměnných hvězd Cefeid se jim podařilo odhalit disk mladých hvězd skrytý za hustými oblaky prachu v centrální výduti Galaxie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.
K. E. Ciolkovskij - z videa k výročí jeho narození. Zdroj: FilmUaGroup, Youtube.Na začátku září odlétala sonda DAWN od planetky Vesta. Raketoplán Endeavour se přesunul definitivně do Kalifornie a my tak můžeme už pouze vzpomínat. Zajímavé timelapse ze Země i z Marsu nebo záběrů sluneční aktivity. To je další nabídka našeho pravidelného seriálu. Na závěr vzpomeneme geniálního myslitele Ciolkovského a podíváme se na nejvzdálenější objekty ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je tedy vysoko na večerní obloze. V noci na pátek 10. 1. zakrývá Plejády. Jasná Venuše je každým dnem blíže slabšímu Saturnu. Jupiter je vysoko nad jihovýchodem a Mars níže nad severovýchodem. Aktivita Slunce je vysoká a nelze vyloučit ani silné erupce a polární záře. Nová česká kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek) po jejím objeviteli z Liberce. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) viditelná zatím jen na jižní obloze nyní skokově zjasnila a je dobré sledovat její další vývoj. Očekáváme první start rakety New Glenn a sedmý testovací let Super Heavy Starship.
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynuAstronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr několik set tisíc světelných roků. Jeho odhadovaná hmotnost je srovnatelná s hmotností všech hvězd vytvářejících Galaxii.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 12. 2024 do 5. 1. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze, kde potká Venuši a zakryje Saturn. Kromě výrazné Venuše je nad východem večer i další výrazný objekt, Jupiter, a u obzoru na severovýchodě Mars. Vidět lze večer i Uran a Neptun a ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid. Český astronom Martin Mašek pravděpodobně objevil kometu na jižní obloze. 30. prosince připomínáme 90 let od narození významného českého astronoma Oldřicha Hlada.
Obloha v Chorvatských horách (Mazin). Štír a Střelec nad jihem. Pavel PechV červenci se toho hodně událo u Mezinárodní vesmírné stanice. Úvodem se k tomu vrátíme. Ve dne jinak dominovala vysoká sluneční aktivita a dokonce nastaly slabší polární záře. Vrcholila sezóna nočních svítících oblak. Do vesmíru se vydala řada družic, mezi nimi se vrátíme ke startu MSG-3. Závěrem nebude chybět výlet na Měsíc a konečně ani krásná tmavá obloha.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.
Koukněte, tam je Antares!.Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme. Aktualizováno: 2. června 2011, 21:14 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 10. do 27. 10. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a trochu ruší pozorování meteorického roje Orionid. Na večerní obloze je slábnoucí kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), druhá kometa C/2024 S1 (ATLAS) se ještě úplně nerozpadla. Brzy po Slunci zapadá večer Venuše, Saturn vrcholí nad jihem a Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce své nejlepší skvrny zatím ukrývá na odvrácené polokouli. Očekáváme návrat Crew Dragonu z ISS (přistání mise Crew-8).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 10. do 20. 10. 2024. Měsíc bude v úplňku, potká Saturn a Neptun a v sobotu je téměř v Plejádách. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní obloze je jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX dostala povolení k opětovným startům raket Falcon 9 a v sobotu dostala náhle povolení také k 5. testu Super Heavy Starship, čehož hned v neděli náležitě využila. Přepisuje se historie, když raketový stupeň dosedl zpět na startovní věž. Před 35 lety se k Jupiteru vydala sonda Galileo.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
