Související stránky k článku Výzkumy v ASU AV ČR (303): Ledové polární čepičky na Měsíci
Mezi nejzajímavější projevy sluneční aktivity patří bezpochyby sluneční erupce. Ty jsou často spojovány s ovlivněním technologických prvků na Zemi a v jejím bezprostředním okolí. K tomuto ovlivnění však dochází zejména v případě, kdy je erupce spojena s výronem hmoty do koróny. Ne všechny erupce jsou s těmito výrony spojeny a navíc existuje i třída erupcí, u nichž sice výron odstartuje, ale nedostane se ze sféry vlivu Slunce. O jedné takové nepovedené erupci pojednává studie, na níž se podílel i Marian Karlický ze Slunečního oddělení ASU.
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.Autor: Rick BaldridgeHvězdárna a planetárium Brno zve v únoru návštěvníky na Měsíc. Její pracovníci připravili nové pořady pod umělou oblohou velkého planetária – pro dospělé i děti – ve kterých hraje hlavní roli právě náš vesmírný soused. Na netradiční výstavě můžete také pátrat po stopách člověka na Měsíci, připraveny jsou i lunární aktivity pro odborníky, stejně jako uživatele internetu.
Se zlepšující se dostupností rutinních pozorování chladných hvězd se o dění v jejich bezprostředním okolí dozvídáme stále větší podrobnosti. V mnoha případech nám získané údaje ukazují, že jsou tyto hvězdy velmi podobné s naším Sluncem, tedy přinejmenším pokud se týká hvězd chladnějších spektrálních typů. Petr Heinzel ze Slunečního oddělení ASU a z Vratislavské univerzity byl u studie, která určovala parametry hvězdné protuberance, jež opakovaně zakrývala velmi dlouho trvající erupci probíhající na téže hvězdě.
Video Moonwalk.Autor: Reel Water Productions.Na internetu se můžete každým dnem kochat nesmírně zajímavými amatérskými videi, která ve vysoké kvalitě ukazují zpravidla krásu severské přírody, polární záře, Mléčnou dráhu nebo i světelné znečištění. O jedno takové jsme se s vámi podělili i v nedávném PF-ku 2013 z úpické hvězdárny. Neobvyklým a skutečně originálním videem se ale v posledních dnech stal odvážný kousek zvaný prostě "Moonwalk". Muž, natáčený kameramanem ze vzdálenosti necelých dvou kilometrů, přechází po laně v přesně vybraném místě mezi dvěma výstupky skal. Ve stejný čas mezi těmito výstupky vychází "obří" Měsíc.
Jakým způsobem ovlivňuje přítomnost magnetického pole chování látky v akrečním disku v okolí černé díry? Přesně tuto otázku si položili autoři představované práce, mezi nimiž byl i Vladimír Karas z ASU. Studie, provedená s pomocí numerické simulace, poukazuje na nezanedbatelný vliv magnetismu v extrémních akrečních discích. Některé z popisovaných jevů by mohly vysvětlovat například proměnnost centra naší Galaxie.
Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvahaAutor: Mark Garlick/Science Photo LibraryNení pravda, že NASA zcela ztratila zájem o Měsíc. Společně s informacemi o zvažované lunární základně se objevily i zprávy o tom, že americká kosmická agentura rovněž studuje projekt na zachycení malého asteroidu a jeho přemístění na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.
Nedávná pozorování pořízená například Hubbleovým vesmírným dalekohledem nebo astrometrickou družicí Gaia přinesla detailní informace o pohybech hvězd uvnitř hvězdokup. Z nich vyvstaly nové otázky týkající se dlouhodobého dynamického vývoje těchto samogravitujících systémů. Václav Pavlík z ASU byl hlavním autorem teoretické studie, která posuzovala vliv počátečního rozdělení směrů rychlostí hvězd ve hvězdokupě na její vývoj.
Sondy Ebb a Flow nad Měsícem v představě grafikůAutor: NASASe zajisté těžkým srdcem vyslali v pátek 14. prosince technici NASA příkaz dvěma sondám mise GRAIL, t. č. obíhající již skoro rok kolem Měsíce, k provedení zážehu, jež změní jejich dráhu a pošle je k povrchu Měsíce vstříc sebevražednému střetu s lunárním kopcem, další vědecké úkoly sondy již plnit totiž nemohou kvůli své nízké oběžné dráze a malým zásobám paliva. Jejich mise byla ale veleúspěšná, podařilo se vytvořit mapu gravitačního pole Měsíce v tak vysokém rozlišení, jakého ještě nebylo dosaženo u žádného nebeského tělesa.
Mise dvojčat skončí v pondělí 17. prosince krátce před půlnocí našeho času.
Polární záře je fascinující přírodní jev, který byl pozorován a zkoumán po tisíce let. Dlouho jsme je měli spojeny jen s naší Zemí, s průzkumem Sluneční soustavy se ale ukázalo, že podobné jevy lze nalézt i u jiných planet. Od toho již není daleko k hledání polárních září u extrasolárních planet, kde je lze logicky očekávat. Ale polární záře u hvězd? Jiří Kubát z ASU byl u studie, která se zabývala možnou detekcí ekvivalentů polárních září v atmosférách horkých hvězd.
Simulační snímek zatmění.Autor: Petr Horálek.Ve středu 28. listopadu se vyplatí koukat na východ úplňku. Pokud vám bude zrovna počasí přát a budete mít velmi dobrý a ničím nerušený výhled k severovýchodnímu obzoru, vycházející měsíční úplněk bude poznamenán ještě jakousi třešničkou na dortu. Za opravdu dobrých podmínek se jeho levá horní polovina bude zdát mírně potmavlá, jakoby začouzená sazemi. Budete-li tohoto jevu svědkem, pak vězte, že vina není ve vašich očích. V průběhu východu úplňku bude zároveň pomalu končit očima viditelná fáze polostínového zatmění Měsíce.
V literatuře přibývá studií prokazujících, že černé díry jsou ve vesmíru téměř všudypřítomné. Od těch hvězdných černých děr vyskytujících se například v kompaktních dvojhvězdách po černé veledíry v jádrech galaxií a kvazarů. Jejich detekce v drtivé většině případů spoléhá na přítomnost okolní látky, která kolem černé díry vytváří akreční disk. Parametry černých děr jsou pak z vlastností záření disku určovány. Ondřej Kopáček a Vladimír Karas z ASU publikovali teoretickou práci vyšetřující chování částic na orbitách v okolí černých děr.
Pamětní snímek Neila Armstronga na Měsíci.Autor: NASANa webu NASA je k dispozici pozoruhodné krátké video z tiskové konference ke 40.
výročí přistání na Měsíci, kde
Neil Armstrong hovoří o závodu o Měsíc.
Dřívější rivalové dnes v kosmu spolupracují, nejviditelněji na Mezinárodní kosmické stanici.
Hvězdy zůstávají jasnými body, i když je pozorujeme sebevětšími dalekohledy. Ovšem některé procesy formují v okolí těchto hvězd roztodivné struktury plynu a prachu. Jednou z takových hvězd je R Aquarii, nám nejbližší symbiotická dvojhvězda. Tiina Liimets ze Stelárního oddělení byla u odhalovaní historie podivuhodných útvarů mlhoviny v bezprostředním okolí této hvězdy.
Fotogalerie: Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012V neděli 15. července 2012 došlo v časných ranních hodinách k poměrně vznácnému úkazu - Jupiter se skryl za měsíčním diskem. Krásný úkaz, při němž náš přirozený souputník ve fázi čtyř dní před novem zakryl a po necelé hodině nechal zas vystoupit největší planetu Sluneční soustavy, proběhl již za svítání. Ti, kteří si přivstali, však kromě neobvykle blízké dvojice těles našli nízko na obzoru zářivou Venuši poblíž hvězdokupy Hyády a výš nad seskupením se honosila ještě oblíbenější "Býkova" hvězdokupa Plejády. Znovu si na podobný úkaz počkáme přes dvě desetiletí. Děkujeme proto autorům zaslaných snímků za tuto galerii.
Aktualizováno: 1. srpna 2012, 20:02 SELČ.
Astronomický ústav si v pondělí 17. června připomene 70 let od chvíle, kdy se stal součástí Akademie věd. Program na observatoři v Ondřejově začne ve 12:30 za účasti předsedkyně Akademie věd paní Evy Zažímalové a hejtmanky Středočeského kraje paní Petry Peckové.
Pátý měsíc Pluta objevený HST na přelomu června a července 2012. Zdroj:ESA/NASA
Hubbleův vesmírný dalekohled pomohl najít už pátý měsíc trpasličí planety Pluto. Objev přitom následuje necelý rok po objevu čtvrtého
měsíčku, který ještě ani nedostal jméno.
Počty objevených extrasolárních planet již dávno přesáhly hodnotu pěti tisíc, v 905 případech byly objeveny celé planetární systémy. Jen velmi malé množství z nich ale vykazuje koplanární orbity a ještě menší počet pak orbity nejen v téměř jedné rovině, ale navíc vzájemně gravitačně svázané tzv. rezonancemi. Systém HD 110067 je dost možná jedním z nich. Prvotní indikátor přináší práce, jejímž hlavním autorem byl Jiří Žák.
Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Zdroj: Stellarium.V neděli 15. července 2012 v časných ranních hodinách zakryje Mesíc nejvetší planetu Sluneční soustavy, obří Jupiter. Úkaz se bude bohužel odehrávat nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Půjde však o fotogenickou podívanou, při níž bude měsíční srpek ve fázi 4 dny před novem vypadat na pár minut, jakoby měl na sobě "přilepenou" perlu. Obě tělesa najdeme ve společnosti krásných hvězdokup Hyády a Plejády v souhvězdí Býka, nízko nad obzorem bude jasná planeta Venuše. Máme velké štestí, že v tomto období krátkých letních nocí spadá viditelnost tohoto zákrytu, byť ne za ideálních pozorovacích podmínek, i na střední Evropu. Dalšího dobře pozorovatelného zákrytu Jupiteru se v České republice dočkáme až v roce 2034.
Sluneční skvrny jsou lidstvu známy již po staletí. Za jakých podmínek se ale formuje jejich penumbra a co tomu předchází? Na tyto otázky hledala odpověď Marta García-Rivas ze Slunečního oddělení ASU.
Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012Dnes časně ráno za svítání nastal největší úplněk roku 2012. Měsíc se octl v přízemí jen pár minut před časem úplňku a v průběhu noci na dnešek tak rozzářil oblohu o téměř třetinu větším jasem, než kdyby ležel v odzemí. Za opravdu dobrých podmínek jste si o úkazu mohli počíst v novinách přímo při svitu Měsíce. Do redakce i přes nepříliš příznivé počasí dorazily pěkné snímky nejen samotného úplňku, ale i Měsíce den před tím. Autorům fotografií děkujeme.
Aktualizováno: 11. května 2012, 22:06 SELČ.
