Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na Měsíc! Velí v únoru Hvězdárna a planetárium Brno

Na Měsíc! Velí v únoru Hvězdárna a planetárium Brno

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Hvězdárna a planetárium Brno zve v únoru návštěvníky na Měsíc. Její pracovníci připravili nové pořady pod umělou oblohou velkého planetária – pro dospělé i děti – ve kterých hraje hlavní roli právě náš vesmírný soused. Na netradiční výstavě můžete také pátrat po stopách člověka na Měsíci, připraveny jsou i lunární aktivity pro odborníky, stejně jako uživatele internetu.

Život našeho projekčního planetária, které je v provozu od roku 1991, se chýlí ke konci. Počátkem dubna jej rozmontujeme, aby jej na podzim nahradilo nové digitárium,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Když jsme uvažovali, jak se důstojně s naším unikátním zařízením rozloučit, napadlo nás podívat se na noční nebe, kterému dominuje právě Měsíc. Představuje nejen ozdobu noční oblohy, ale především je tělesem, které zásadně ovlivnilo vývoj života na Zemi.

Měsíční podvod? Nová fakta!
„Přistáli lidé skutečně na Měsíci? Kolik úsilí stovek tisíců odborníků možná přišlo vniveč? Jsme schopni dokázat, že se dvanáct pozemšťanů procházelo po povrchu našeho vesmírného souseda? Anebo to bylo všechno úplně jinak?,“ ptají se Pavel Gabzdyl a David Koval, autoři pořadu Měsíční podvod? Nová fakta! „V představení pod umělou oblohou velkého planetária budeme pátrat po největším dobrodružství lidstva. Komentované pásmo málo publikovaných záběrů doplňuje podmanivá hudba a umělá obloha planetária. Pořad se však nevěnuje pouze konspiračním teoriím, ale především samotnému programu Apollo jenž dopravil lidi na Měsíc.“ Představení Měsíční podvod? Nová fakta! uvádíme po celý únor vždy ve středu, pátek a sobotu od 18.00 hodin.

Měsíc u krejčího
„Malé děti určitě potěší naše pohádkové pásmo Měsíc u krejčího,“ zdůrazňuje Zuzana Kuljovská. „V první části příběhu uvidíme, jak se krejčík Jehlička přesvědčil, že ušít šaty pro Měsíc není nic jednoduchého. Poté se vydáme na Měsíc. Co na takovou cestu potřebujeme? A které věci můžeme nechat doma? Nakonec představení se podíváme na legendární animovanou grotesku Kráva na Měsíci, v kvalitě dosud v České republice neuvedené.“ Pohádkový příběh namluvil Zdeněk Junák, ilustroval a animoval Petr Hloušek. Měsíc u krejčího uvádíme každou sobotu ve 14.00 a 16.00 hodin. Mimořádné reprízy jsou připraveny i na brněnské jarní prázdniny.

Měsíc v detailu
„Od roku 1959 se na Měsíci ocitla celá řada pozemských výtvorů. Některé zde měkce přistály a dokonce se částečně vrátily zpět na Zemi. Jiné sem dopadly po vyčerpání pohonných hmot, díky technické závadě anebo záměrně,“ doplňuje Jiří Dušek. „Dnešní kosmické sondy jsou přitom schopny na povrchu našeho souseda vyfotografovat detaily o velikosti jenom několik centimetrů. Po stopách člověka na Měsíci tedy budeme pátrat prostřednictvím volně přístupné výstavy ve foyer Hvězdárny a planetária Brno. Kde přistály výpravy Apollo, kudy jezdily Lunochody a kam se vydaly sondy Luna?“

Měsíc na vlastní oči
„Na Kraví hoře není pouze planetárium, ale také hvězdárna s moderními dalekohledy, které nabízí mimořádný zážitek ze sledování skutečných objektů noční oblohy,“ přidává se Jan Píšala, vedoucí dramaturgického oddělení Hvězdárny a planetária Brno. „Bude-li z večera viditelný Měsíc a bude-li samozřejmě pěkné počasí, podíváme se na krátery, měsíční pohoří i moře. A pokud náš měsíční soused náhodou nebude večer v dohledu, pak namíříme naše přístroje na Jupiter. Také v okolí největší planety Sluneční soustavy totiž můžeme sledovat hned čtyři satelity.“ Pozorování podvečerní oblohy se konají každý den kromě neděle od 19.00 hodin.

Lunární tweety
„Hvězdárna a planetárium Brno tweetuje už několik roků,“ připomíná Tomáš Hladík, který má na Hvězdárně a planetáriu Brno na starosti veškeré internetové aktivity. „Na adrese https://twitter.com/HvezdarnaBrno pravidelně zveřejňuje nejrůznější informace z Kraví hory i okraje viditelného vesmíru. Po celý únor a březen zde uživatelé zachytí ( každý den jednu) zprávu věnovanou Měsíci. Jeho historii, současnosti, významu i budoucnosti.“

Měsíční přednášky
Výjimečné myšlenky, výjimečné přístroje – tak lze charakterizovat cyklus přednášek známých popularizátorů i odborníků, kteří prezentují některé z mnoha vědeckých témat. „Nejinak tomu bude v únoru,“ dodává Josef Forman z Hvězdárny a planetária Brno. „Pozvali jsme totiž odborníky z celé republiky, kteří budou vyprávět o cestách na Měsíc, o tom, co o něm již víme a zda se na něj opět vrátíme. Do Brna také dovezeme vzorky měsíčních hornin.“ Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu anebo v poněkud komornějším přednáškovém sále, vždy v úterý od 18.00 hodin.

Kompletní program Hvězdárny a planetária Brno, včetně možnosti rezervací, najdete na www.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Měsíc


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »