Úvodní  >  Související stránky k článku Výzkumy v ASU AV ČR (84): Rumunský superbolid byl z neobvyklého materiálu

Související stránky k článku Výzkumy v ASU AV ČR (84): Rumunský superbolid byl z neobvyklého materiálu

Redakce Astro.czOstatní

Astronauté Krteček a Andrew Feustel zvou na Týden vědy a techniky

Na letošní Týden vědy a techniky zvou i dva renomovaní astronauté, český Krteček a americký Andrew Feustel (s českými předky). Vychutnat jejich přítomnost si budete moci prostřednictvím výstavy "Do kosmu s Krtkem", která bude k vidění každý den od 1. do 11. listopadu mezi 10. a 18. hodinou v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (74): Když gravitační síla soupeří s elektromagnetickou – Elektricky nabitá látka v okolí zmagnetizované černé díry

Chování látky v obvyklých laboratorních podmínkách známe velmi přesně, avšak extrémní situace nedokáže ani moderní fyzika uspokojivě popsat a vysvětlit. Do značné míry to záleží i na úhlu pohledu – co se nám jeví „extrémní“, může často být ve vesmíru zcela běžné. Z pozemského hlediska exotické objekty nejsou ve vesmíru nijak vzácné. Obecně se soudí, že v centru každé (nebo téměř každé) velké galaxie se nachází supermasivní černá díra obklopená množstvím mezihvězdného materiálu v podobě diskového toroidálního útvaru – akrečního disku - který černá díra gravitačně přitahuje a „konzumuje“. Je dobře známo, že gravitační přitažlivost je v těsné blízkosti černých děr enormně silná a pod horizontem událostí jí dokonce nic nedokáže vzdorovat. Trochu paradoxně, samotná gravitační interakce k úplnému a bezespornému popisu všech rozmanitých forem akrečních torů nestačí. Co přesně je však nutno doplnit? Odpověď na tuto otázku zůstává dosud pro astrofyziky velkou záhadou. Audrey Trova a Vladimír Karas z ASÚ se spolupracovníky ze Slezské univerzity v Opavě studovali fyzikální vlastnosti akrečních disků obsahujících elektricky nabité částice.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (73): Analýza spektra bolidu Benešov

Bolid Benešov, který proťal noční oblohu nad Českou republikou 7. května 1991, je v mnoha ohledech jedinečný. Tak předně jde o jediný světový případ, kdy byly meteority nalezeny velmi dlouho po pozorovaném dopadu. Z jejich analýzy je zřejmé, že původní meteoroid nebyl kompaktním tělesem, ale spíše slepencem různých minerálů – brekcií. A především je k dispozici světově unikátní spektroskopické pozorování. Nové proměření průletového spektra a jeho analýza z pohledu výskytu čar molekul se stala základem článku J. Borovičky z ASU, publikovaného v časopise Icarus.

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (72): Rentgenová aktivita polaru AM Herculis

Systém AM Herculis je prototypem zajímavé skupiny kataklyzmických proměnných, tzv. polarů. Polary jsou zajímavou sondou do procesů přenosu látky mezi dvěma objekty ve dvojhvězdě a jako takové si zaslouží patřičnou pozornost. Vojtěch Šimon z ASU analyzoval rentgenová pozorování výše zmíněného objektu společně s měřeními v optickém oboru s cílem vysvětlit nestálost stavů s vysokou aktivitou.

Pavel SuchanExoplanety

Největší český dalekohled zamíří na planety u jiných hvězd

V pátek 23. září 2016 skončilo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR mezinárodní setkání vědců s jediným tématem – vědecké využití Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry. Je velmi důležité správně určit pozorovací program dalekohledu této třídy velikosti, zejména v době, kdy se chystá stavba největšího dalekohledu světa E-ELT s průměrem přes 39 metrů.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (71): Vlastnosti satelitů planetek

Dvojplanetky jsou relativně nově zkoumanými objekty ve Sluneční soustavě a astronomové z ASU v něm hrají z celosvětového hlediska důležitou úlohu. Vůbec první dvojplanetka byla objevena vlastně náhodou v roce 1993 a od té doby se i zásluhou ondřejovských astronomů jejich počet rozrostl. Dvojplanetky jsou důležitou laboratoří pro studium chování pevných látek v podmínkách mikrogravitace a mnohé napovídají o podmínkách při vzniku Sluneční soustavy. Tentokrát se v představované práci Petr Pravec z ASU a kolektiv věnovali popisným parametrům sekundárních složek.

Pavel SuchanOstatní

V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko-vzdělávací akce

V rámci mezinárodního vědecko-vzdělávacího projektu „Weeks of Science“ proběhnou na půdě Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově tři mimořádné akce: Letní škola pro vysokoškolské studenty astronomie, Meeting o exoplanetách a Workshop o vědě s 2metrovým Perkovým dalekohledem. Všechny tři akce se postupně za sebou odehrají ve dnech 12. – 22. září a pozvaní jsou významní světoví tutoři.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (68): Hustota průmětů drah umělých družic Země na zemském povrchu a přesnost parametrů gravitačního pole Země

Jedním z omezujících faktorů výpočtu parametrů gravitačního pole Země je hustota, s níž družicová měření různého druhu pokrývají zemský povrch. Téměř každá družice se dostane do dočasného stavu, kdy se průlety nad určitými místy na Zemi opakují krátce po sobě, zatímco nad jinými se neobjevují. Pokud tento stav trvá, tak je hustota měření nedostatečná a odvozené veličiny jsou tím nepříznivě ovlivněné. Omezujícími podmínkami pro přesnost výpočtu zemského gravitačního pole v těchto situacích se zabýval ve své nedávné práci tým vedený Jaroslavem Klokočníkem z ASU. Jejich práce je vyvrcholením série podobných prací různých autorů na dané téma za posledních asi deset let. Výsledky mají význam pro dálkový průzkum obecně, nejen pro mise o gravitačním poli Země.

Pavel SuchanOsobnosti

V pondělí 1. srpna uplyne 110 let od prvního pozorování na ondřejovské observatoři

V roce 1898 koupil Josef Jan Frič v Ondřejově rozsáhlý pozemek v okolí vrchu Manda a započal s výstavbou vlastní hvězdárny, dnešní ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR. Trvalo několik let, než byly vybudovány první objekty, z nichž nejdůležitější byla pracovna s hodinovým sklepem, dále Západní a Centrální kopule a také pozorovací domky se sklopnou střechou. Neméně důležitým úkolem bylo získání nebo zkonstruování pozorovacích přístrojů s vlastnostmi vhodnými pro vědecké účely. První pozorování se uskutečnilo 1. srpna 1906. Letos si tak připomínáme jeho 110. výročí.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (66): Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení

N-částicové simulace mají v astrofyzice velmi široké použití. Umožňují studovat složité systémy a omezovat vývojové modely, což by z pouhé analýzy pozorování nebylo možné. Ivana Ebrová z ASU se podílela na teoretické práci zabývající se vznikem příček ve spirálních galaxiích působením slapů v centrech galaktických kup.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (64): Přímé pozorování klouzavé rekonexe dalekohledem GREGOR

Sluneční erupce, největší výbuchy ve Sluneční soustavě, mají svůj původ v přepojení magnetického pole ve vysokých vrstvách atmosféry Slunce. I když jde vpravdě o exploze nadpozemských rozměrů, samotná rekonexe probíhá na poměrně malých prostorových škálách. Zajímavé procesy v erupcích je tedy nutné pozorovat s velmi vysokým prostorovým rozlišením. Pracovníci slunečního oddělení ASU pořídili a analyzovali unikátní pozorovací materiál popisující některé jemné detaily sluneční erupce.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (63): Neobvyklá rotace trpasličí galaxie je důsledkem nedávné srážky

Podle v současnosti přijímaného kosmologického modelu vznikají větší galaxie postupným spojováním galaxií menších, v čemž hraje důležitou roli tajemná skrytá látka. Velké galaxie vykazují mnoho indicií, které svědčí o minulých srážkách. Potvrdit srážkové scénaře i u galaxií menších, trpasličích, se zdá být poněkud obtížnější. Ivana Ebrová z ASU společně s Ewou Łokas z Polska s pomocí numerické simulace vysvětlily neobvyklou rotaci trpasličí galaxie And II jako výsledek dávné srážky dvou diskových trpasličích galaxií.

Pavel SuchanOstatní

Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 13. až 15. května 2016

Nenechte si ujít možnost návštěvy Astronomického ústavu v malebném "ladovském" Ondřejově, poznat práci vědců a poslechnout si mnoho zajímavého. Nebude chybět ani prohlídka největšího dalekohledu v České republice - Perkova 2-metrového teleskopu. Letos se Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově odehrají ve dnech 13. až 15. května 2016 (pátek až neděle), otevřeno vždy od 9 do 17 hodin.

Redakce Astro.czOstatní

Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.

Michal ŠvandaVzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (61): Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?

Pozorování některých galaxií odhalují jejich vysokou proměnnost, související s aktivitou jejich jader. Aktivní galaktická jádra jsou důsledkem pádu hmoty (akrece) z disku na černou veledíru, kterou tento disk obklopuje. Akrece je vysoce energetický proces, při němž vzniká tvrdé rentgenové záření. Zdroj tohoto záření však obvykle není možné přímo pozorovat. T. Pecháček, M. Dovčiak a V. Karas z ASU přispěli k práci, jež navrhuje metodiku, jak se ze sady rentgenových pozorování aktivního galaktického jádra ve více spektrálních pásech o zdroji tohoto záření něco dozvědět.

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (60): Detekce dopadů zemských miniměsíců

Zemi trvale obíhá pouze jedno přirozené těleso – náš Měsíc. Před více než sto lety však vědci poukázali na hypotetickou možnost dočasných oběžnic Země, v gravitační pasti zachycených těles z meziplanetárního prostoru, jež se v jejím okolí zdrží jen několik oběhů planety a pak systém pod vlivem poruch opět opustí. Hypotéza se dočkala potvrzení až před deseti lety. Nyní Pavel Spurný z ASU se svým týmem v široké mezinárodní spolupráci vyhodnocovali data od čtyř bolidů a testovali, zda jejich původcem byly dočasně zachycené objekty. 

Michal ŠvandaHvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (49): Vliv rentgenového záření na charakter hvězdných větrů v dvojhvězdách s hmotnou komponentou

Dvojhvězdy s hmotnou komponentou jsou známými zdroji rentgenového záření. Zdrojem tohoto záření je nejčastěji akrece materiálu na druhou (často kompaktní) komponentu nebo srážky. V systému též najdeme obvykle horký hvězdný vítr vanoucí od hmotné komponenty, který může být v některých případech zdrojem materiálu pro akreci. Vzhledem k tomu, že horké hvězdné větry jsou hnané tlakem záření, je urychlovací mechanismus citlivý na stav ionizace materiálu, a ten může být sekundárně ovlivněn rentgenovým zářením. Problematice se věnuje představovaná práce, jejímž spoluautorem je Jiří Kubát z ASU.

Pavel SuchanOstatní

Dny otevřených dveří na pražském astronomickém Spořilově 13. a 14. listopadu 2015

Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR na Spořilově, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí 13. a 14. listopadu 2015  pohled do zákulisí práce svých vědeckých skupin v přednáškách a rovněž nabídne pozorování oblohy dalekohledem z kopule a terasy. Dny otevřených dveří tak přinesou vskutku pestrý a velmi poutavý program. Rozhodně si je nenechte ujít!

Pavel SuchanOstatní

Poslechněte si debatu umělkyně a vědce pod největším českým dalekohledem

Zveme vás na společenský doprovodný program Ceny Jindřicha Chalupeckého v neděli 13. září 2015. Přední česká umělkyně Pavla Sceranková povede na půdě Astronomického ústavu dialog s českým vědcem Bruno Jungwiertem v prostoru kupole pod největším českým dalekohledem - dvoumetrovým Teleskopem Luboše Perka. Vstup je zdarma, při včasné rezervaci se můžete nechat na akci dopravit autobusem.



4. vesmírný týden 2020

4. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2020. Měsíc bude v novu. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na Floridě proběhl test úniku lodi Crew Dragon z letící rakety. Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. Úspěšný byl také start evropské Ariane 5. Na ISS proběhnou dva výstupy do volného kosmu s různými úkoly. Připraven je i start dalších družic Starlink. Před 90 roky se narodil druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Glaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča   „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimná dúha

Nádherný úkaz zimnej dúhy.

Další informace »